Štefánikova hvězdárna

Štefánikova hvězdárna stojí v Petřínských sadech u Hladové zdi, vybudované v době panování Karla IV. "Zřízení lidové observatoře astronomické v Praze, knihovny a čítárny, přístupné nejširším kruhům, šíření a popularisování výsledků moderní astronomie" byly hlavními cíli České astronomické společnosti, založené roku 1917.

Společnost, sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva, dosáhla svého hlavního cíle - vybudování hvězdárny - až po jedenácti letech. Z finančních prostředků, poskytnutých pražským městem, byla nová hvězdárna vybudována na místě obecního domku č. 205.

Slavnostní otevření hvězdárny pro členy Společnosti proběhlo 24. června 1928, veřejnosti byla zpřístupněna o rok později. Hvězdárna měla původně jen současnou "východní" kopuli, "hlavní" a "západní" kopule byly přistavěny v roce 1930. Současnou podobu získala hvězdárna při rozsáhlé rekonstrukci v polovině sedmdesátých let, po které byla znovuotevřena veřejnosti roku 1976.

Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Kromě Štefánikovy hvězdárny a planetária v pražské Stromovce patří k HaP ještě menší hvězdárna v Praze 8 Ďáblicích a společné pracoviště s HaP v Českých Budějovicích - Koperníkova kopule na Kleti u Českého Krumlova.

Prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu roku 1921 byl velký a na svou dobu moderní "hledač komet" od firmy Zeiss, určený (jak již název napovídá) pro pozorovaní komet a slabých mlhovin. Roku 1928 nabídla vdova po vídeňském selenografovi Königovi Společnosti dvojitý Zeissův astrograf (za tehdejších 80 000 korun), který se roku 1930 stal hlavním dalekohledem hvězdárny. Oba přístroje se používají dodnes.

V roce 1976 byl v západní kopuli instalován zrcadlový dalekohled typu Maksutov-Cassegrain, opět od firmy Zeiss. Východní kopule hvězdárny používaná pouze pro odbornou činnost byla v roce 1999 osazena moderním zrcadlovým dalekohledem firmy Meade o průměru zrcadla 40 cm.

(Zdroj: oficiální stránky)

Štefánikova hvězdárna na Petříně má v současnosti tři kopule a jeden pozorovací domeček. Zatímco z kopulí se pozoruje tzv. štěrbinou, otočnou o 360 stupňů, pozorovací domeček má odsuvnou střechu. Kopule jsou pojmenovány podle jejich přibližné orientace na budově: západní (vlevo), hlavní (největší kopule uprostřed budovy) a východní (vpravo), pozorovací domeček je umístěn v nejvýchodnější části budovy (hranatá konstrukce zcela vpravo).

Západní kopule

Věž kopule byla postavena roku 1930, stávající kopule o průměru pět metrů byla instalována roku 1985. Dalekohled i s montáží je od firmy Carl Zeiss Jena (vyrobeno 1967, v provozu pro veřejnost od roku 1976). Hlavním přístrojem je dalekohled typu Maksutov-Cassegrain s průměrem menisku 350 mm, průměrem hlavního zrcadla 370 mm a ohniskovou vzdáleností dalekohledu 3300 mm. Zvětšení, používaná na dalekohledu pro veřejnost, jsou od 82x do 330x. Druhým přístrojem na montáži je tzv. pointační dalekohled (refraktor) o průměru objektivu 130 mm a ohniskové vzdálenosti 1950 mm. Dalekohled je též doplněn hledáčkem (průměr 50 mm, ohnisková vzdálenost 540 mm, zvětšení 17x). Celý dalekohled je umístěn na montáži Zeiss č. 6, celková váha dalekohledu i s montáží je přibližně 2,5 t.

Hlavní kopule

Kopule byla součástí hvězdárny (stejně jako západní kopule) od roku 1930, současná kopule o průměru osm metrů (resp. její otočná část) byla instalována roku 1986. V kopuli byl od počátku umístěn dalekohled, nazývaný po svém původním vídeňském majiteli "König". Pro něj ho v letech 1905 až 1907 vyrobila na zakázku firma Zeiss, baron König jej používal především pro mapování Měsíce a fotografování oblohy. Po Königově smrti byl dalekohled v roce 1929 odkoupen Českou astronomickou společností a od roku 1930 byl zprovozněn v Praze na Petříně.

Na původní montáži jsou v současnosti umístěny tři větší refraktory. Největší z nich má průměr objektivu 200 mm a ohniskovou vzdálenost 3000 mm, v současnosti je nejčastěji používán pro pozorování slunečního povrchu. Druhý přístroj má průměr objektivu 180 mm a ohniskovou vzdálenost 3430 mm (je to nyní jediný původní přístroj na montáži), používá se především pro noční pozorování. V roce 2002 byl na montáž umístěn chromosférický dalekohled (přístroj určený především pro sledování protuberancí na okraji slunečního disku nebo ve formě filamentů promítajících se na disk jako tmavá vlákna) o průměru objektivu 110 mm a ohniskové vzdálenosti 1890 mm. Přístroj je konstruován pro monochromatické pozorování v čáře H-alfa na 656,3 nm. Průměr objektivu hledáčku je 60 mm, ohnisková vzdálenost 400 mm.

Celková váha dalekohledu je nyní přibližně 5,5 t, z toho 2,5 t připadá na hlavní protizávaží. Pilíř přístroje je 15 m vysoký, z toho je 7,5 m zapuštěno v zemi.

Východní kopule

Kopule není návštěvníkům přístupná, je určena pouze pro odborná pozorování. Průměr kopule je pět metrů; jakožto první kopule hvězdárny byla dohotovena v roce 1928. Dnes je zde umístěn moderní zrcadlový dalekohled MEADE LX200 o průměru 406 mm a ohniskové vzdálenosti 4060 mm opatřený CCD kamerou. Více viz projekt MARK.

(Zdroj: oficiální stránky)