Hvězdárna Gymnázia Havířov

V Ostravě se podařilo zakoupit nevyužitý Cassegrein 150/2250 včetně montáže s elektropohonem a nainstalovat jej pod kopuli. Provoz pozorovatelny byl zahájen v dubnu 1992. I když pozorovací podmínky na staronové hvězdárně jsou díky městské zástavbě a osvětlení velice špatné, je to zařízení přínosem.

Gymnáziem prošla spousta studentů a profesorů, mezi kterými se občas objevili i jedinci, jimž nebyl osud kopule lhostejný. V druhé polovině osmdesátých let se zde sešla skupina nadšených amatérů: S. Slatinský, L. Vágner a další. Kromě pořádání přednášek pro své spolužáky prováděli i veřejná pozorování před budovou gymnázia a ve městě. Také se aktivně zapojili do pozorování meteorů a zákrytových proměnných. Jejich snahy o zprovoznění kopule, jako už několikrát předtím, narazily na nepochopení a nezájem na rozhodujících místech.

Po několikaletém marném úsilí o zprovoznění kopule se v roce 1982 naskytla jiná příležitost - tou byla možnost zadaptování staré budovy lékárny v Horní Suché na hvězdárnu. Hlavní iniciátor této myšlenky a neoblomný organizátor ing. Miloň Bura vypracoval v letech 1983-84 kompletní stavební dokumentaci. Podařilo se mu také prosadit, i přes vydání demoličního výměru OBÚ na tento objekt, adaptaci budovy. Od roku 1984 byla hrstkou členů astronomického kroužku prováděna přestavba a oprava jedné části budovy. V roce 1990, když byla zcela hotová elektrická instalace, klubovna a přednáškový sál, byly z důvodu restituce veškeré práce zastaveny.

Pro vypracování stavební dokumentace budovy gymnázia v Havířově na ulici Rudé armády byl dán i požadavek zakomponování astronomické pozorovatelny s kopulí. Jak bylo požadováno, tak se i stalo. Šestimetrová kopule na budově gymnázia se ukázala jako skvělý estetický doplněk. Při projektu totiž došlo k jednomu nepřehlédnutelnému nedostatku, kopule postrádá podlahu. Tento nedostatek ale nevadil tomu, aby prostor pod kopulí po dlouhá léta nemohl sloužit jako skladiště.
Gymnáziem prošla spousta studentů a profesorů, mezi kterými se občas objevili i jedinci, jimž nebyl osud kopule lhostejný. V druhé polovině osmdesátých let se zde sešla skupina nadšených amatérů: S. Slatinský, L. Vágner a další. Kromě pořádání přednášek pro své spolužáky prováděli i veřejná pozorování před budovou gymnázia a ve městě. Také se aktivně zapojili do pozorování meteorů a zákrytových proměnných. Jejich snahy o zprovoznění kopule, jako už několikrát předtím, narazily na nepochopení a nezájem na rozhodujících místech.
Po několikaletém marném úsilí o zprovoznění kopule se v roce 1982 naskytla jiná příležitost - tou byla možnost zadaptování staré budovy lékárny v Horní Suché na hvězdárnu. Hlavní iniciátor této myšlenky a neoblomný organizátor ing. Miloň Bura vypracoval v letech 1983-84 kompletní stavební dokumentaci. Podařilo se mu také prosadit, i přes vydání demoličního výměru OBÚ na tento objekt, adaptaci budovy. Od roku 1984 byla hrstkou členů astronomického kroužku prováděna přestavba a oprava jedné části budovy. V roce 1990, když byla zcela hotová elektrická instalace, klubovna a přednáškový sál, byly z důvodu restituce veškeré práce zastaveny.