Hvězdárna v Ondřejově

Celý rozsáhlý areál je upraven jako park se vzácnými stromy a řadou moderních plastik. Do něho jsou zasazeny secesní budovy a kopule původní hvězdárny, které navrhoval architekt Josef Fanta. Ve starých secesních objektech si můžete prohlédnout také Astronomické muzeum V. Šafaříka, včetně 150 let starého dalekohledu Alvana Clarka, který stále slouží k pozorování oblohy.

V severní části se nachází kopule s dvoumetrovým zrcadlovým dalekohledem, největším v ČR, instalovaným roku 1967.

Při procházce parkem můžete obdivovat i umístěné přístroje, např. trofejní německé radary z 2. světové války, z nichž některé stále slouží vědeckým pozorováním, zejména Slunce nebo meteorů.

V okolí observatoře je také řada turisticky zajímavých míst.

Více informací

Provozovatel hvězdárny je Astronomický ústav Akademie věd České republiky

Astronomický ústav Akademie věd České republiky je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, založené při jezuitské koleji "Klementinum" na Starém městě pražském ve specielně postavené astronomické věži, jejíž stavba byla dokončena v r. 1722. Klementinská hvězdárna měla nejen rozhodující význam pro další rozvoj astronomie u nás, ale byla i kolébkou všech našich novodobých exaktních věd. Například nepřetržitá řada klementinských meteorologických pozorování, pokrývající dnes více než celá dvě století, patří k základním světovým řadám a je v tomto rozsahu ojedinělým celkem, reprezentativním pro celou střední Evropu.

Po zrušení jezuitského řádu přešla klementinská hvězdárna pod státní správu a po vzniku Československé republiky z ní byla vytvořena Státní hvězdárna, která sídlila v Klementinu až do r. 1940, kdy byla z Klementina vystěhována do činžovního domu v Praze-Vinohradech, Budečská ul. 6.

Velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích měl pak vznik hvězdárny u městečka Ondřejov, vzdáleném 35 km na jihovýchod od Prahy a v nadmořské výšce 528m. Roku 1898 zde zakoupil J. J. Frič, továrník v Praze, pozemek pro vědecké účely a na něm vybudoval soukromou hvězdárnu, kterou v roce 1928 věnoval československému státu pro potřeby University Karlovy. Od počátku však byla využívána a spravována Státní hvězdárnou a tak při vzniku Československé akademie věd došlo k úplnému splynutí těchto dvou ústavů a k 1. 1. 1954 vznikl Astronomický ústav Československé akademie věd se sídlem v Praze v Budečské ulici. Koncem roku 1992 se Astronomický ústav stal pracovištěm Akademie věd České republiky a v roce 1993 bylo sídlo přeneseno do Ondřejova a pražské pracoviště bylo přemístěno z Vinohrad na Spořilov, do budovy Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.

(Zdoj: oficiální stránky)

Radioteleskop- o průměru antény 10 m používaný k výzkumu Slunce
65cm optický teleskop - se používá pro sledování (fotometrii) asteroidů
Reflektor se zrcadlem - o průměru 2 m

	Otvírací dny	Čas
Květen - Září	So + Ne	10:00 - 16:00

* Prohlídky začínají vždy v 10:00, 13:00 a 16:00 hodin.
** Skupinovou prohlídku (od 20 osob) je možné domluvit na všední dny od dubna do října v termínech 10:00 a 13:00, výjimečně podle domluvy na jiný termín.
*** Vstup do areálu je zdarma.