Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně

Impulsem ke vzniku muzea bylo zbourání kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladně roku 1897. Předměty pocházející z tohoto kostela se následně staly základem muzejních sbírek. Sbírky byly nejprve vystaveny na radnici a po několikerém stěhování pro ně město zakoupilo od břevnovských benediktinů kladenský zámek.

Podnět k tomu dal bývalý řídící učitel Antonín Sládeček, který se stal prvním ředitelem muzea. Otevření muzea v roce 1935 u příležitosti Kladenských výstavních trhů se ale nedožil. Muzeum ale od té doby až do 50. let minulého století neslo jeho jméno - Sládečkovo městské muzeum v Kladně. Jako kustodi v něm působili významní vlastivědní pracovníci dr. Josef Žofka a řídící učitel Josef Švejda.

Po roce 1948 nastala postupná proměna muzea v muzeum průmyslového Kladenska s důrazem na dělnické hnutí. Od roku 1990 hledalo muzeum svoji novou tvář. Po zániku okresních úřadů se jeho zřizovatelem stal Středočeský kraj a od 1. 1. 2003 muzeum změnilo název na Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Z rozhodnutí rady města Kladna muzeum opustilo dříve užívané prostory v zámku a sousední budově tzv. Josífky a sídlí v čp. 1375 v Huťské ulici.

Pravěk Kladenska

Expozice představuje průřez archeologickými nálezy z kladenského regionu. K nejvýznamnějším nálezům patří předměty řivnáčské kultury z výšinného opevněného sídliště Homolka u Stehelčevsi z pozdní doby kamenné, meč, kopí a opaskové kování z hrobu keltského bojovník z Makotřes, nebo kopie velkomoravského gombíku z Kačice, nebo kamenů s rytinami z raně středověkého hradiště v Libušíně.

Od tvrze k baroknímu zámku

Stálá výstava už podle svého názvu zachycuje poměrně dlouhé období historie Kladna od vybudování tvrze Kladenských z Kladna ve 14. století až do jeho barokní proměny podle plánů K. I. Dientzenhofera. Cechovní pokladnice a nádobí připomínají období, kdy se řemeslníci v Kladně, Buštěhradě i Unhošti povinně sdružovali do cechů. Závěr expozice je vyhrazen baroknímu umění spojenému s působením břevnovských benediktinů.

Od městečka ke královskému hornímu městu

Expozice připomíná i rozvoj hutnické výroby, která vynesla Kladnu pojmenování "český Manchester". Hospodářská prosperita se samozřejmě odrazila i ve společenském životě, v němž nezaměnitelnou roli se svými sportovními, ale i vzdělávacími a kulturními aktivitami, hrál například Sokol. S rozvojem průmyslové výroby souvisejí i počátky dělnického hnutí, zejména dělnické bouře v roce 1889, které ve svém románu Siréna umělecky zpracovala Marie Majerová.

Pozn.: V pondělí a úterý je muzeum zavřené.