Vladimír Huber se narodil jako Vladimír Schmiedhuber 9. března 1913 v Plzni. K hereckému povolání se zdokonaloval v pozici eléva plzeňského Městského divadla (1937 – 1938). Už jako profesionální herec vystřídal v letech 1938 – 1945 Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích a Středočeskou činohru ředitele Josefa Burdy v Poděbradech.Po okupaci se navrátil do svého rodného města jako člen Měst
Vladimír Huber se narodil jako Vladimír Schmiedhuber 9. března 1913 v Plzni. K hereckému povolání se zdokonaloval v pozici eléva plzeňského Městského divadla (1937 – 1938). Už jako profesionální herec vystřídal v letech 1938 – 1945 Jihočeské národní divadlo v Českých Budějovicích a Středočeskou činohru ředitele Josefa Burdy v Poděbradech.Po okupaci se navrátil do svého rodného města jako člen Městského divadla (1945 – 1949). To ale vyměnil za pražská angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1949 – 1962) a do odchodu na penzi v Divadle E. F. Buriana (1962 – 1979), kde však ještě několik let hostoval. Huber se jako herec díky svému hlasu často představoval v postavách starců a dědečků, furiantských, rozšafných a veselých.Na divadelních prknech se objevil ve hrách (bylo jich více jak sto padesát) „Bílá nemoc“ (Syn), „Lakomec“ (Harpagon), „Zlý jelen“ (Strachoš), „Sen noci svatojánské“ (Kdoulička), „Jan Hus“ (Šembera), „Zdravý nemocný“ (Argan a Berald), „Loupežník“ (Učitel), „Revizor“ (Číšník), „Romeo a Julie“ (Stařec), „Taková láska“ (Tošek), „Hrátky s čertem“ (Karborund), „Višňový sad“ (Firs a Přednosta stanice), „Richard III.“ (Měšťan), „Tři sestry“ (Ferapont), „Dvaasedmdesátka“ (Soudce), „Jízdní hlídka“ (Kalaš), „Zkrocení zlé ženy“ (Vincenzo), „Žebrácká opera“ (Pastor), „Julius Caesar“, „Král Lear“ apod.Ve filmu se Vladimír Huber začal objevovat od svého příchodu do Prahy. Po několika rolích v 50. letech se začal pravidelně před kamerou objevovat od 60. let. Ovšem v 50. letech představoval mj. strojmistra Kostku (NAD NÁMI SVÍTÁ), sedláka (ZTRACENCI), listonoše (HONZÍKOVA CESTA), staršího muže (VINA VLADIMÍRA OLMERA), strážmistra SNB Pepíka Čecha (BOMBA), muže u soudu (O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH), otce titulního myslivce Ondřeje (O MEDVĚDU ONDŘEJOVI) a souseda Mařáčka (ZKOUŠKA POKRAČUJE).Na začátku 60. let se objevil jako listonoš (RYCHLÍK DO OSTRAVY), starší pán (KDE ŘEKY MAJÍ SLUNCE) a taktéž jako starší muž na schůzi (JARNÍ POVĚTŘÍ).Od roku 1962 se zjevoval ve snímcích ČERNÁ DYNASTIE (dělník v hospodě), ORANŽOVÝ MĚSÍC (muž v klobouku), ČAS JEŘABIN (železničář), LUCIE (šatnář na dole), STRACH (domovník), MÍSTENKA BEZ NÁVRATU (listonoš), PRECLÍK (horník), ZLOČIN V DÍVČÍ ŠKOLE (profesor matematiky L. Kotě), JAK SE KRADE MILIÓN (číšník), KLEC PRO DVA (opilý dědek), MUŽ, KTERÝ STOUPL V CENĚ (otec holčičky), SMUTEČNÍ SLAVNOST (farář), PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ! (děda s fajfkou) a též PO STOPÁCH KRVE (MUDr. Vít).A ve své třetí filmové dekádě pokračoval její první polovinu tituly ČLOVĚK NENÍ SÁM (zřízenec), TOUHA SHERLOCKA HOLMESE (koncertní mistr) a ještě TELEVIZE V BUBLICÍCH ANEB BUBLICE V TELEVIZI (Jiří Nováček). Hrál i ve studentských filmech (ROZUMNOST a TU ES PETRUS).A 70. léta Vladimír Huber dokončil úložkami lékaře (KONEČNĚ SI ROZUMÍME), recepčního (ZLATÉ RYBKY) a sluhy Hynka (BÁJEČNÍ MUŽI S KLIKOU). Svá poslední filmová 80. léta rozšířil filmy RYTMUS 1934 (Mareš), VRAK (starý sluha), ZÁCHVĚV STRACHU (rytec Adler), ZÁNIK SAMOTY BERHOF (německý lékárník), CESTA KOLEM MÉ HLAVY (profesor Šálek), DRUHÝ TAH PĚŠCEM (knihkupec Sergio Lombardi), POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ (sluha Kryštof), LEV S BÍLOU HŘÍVOU (kustod Národního divadla), O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI (královský mistr švec), EVROPA TANČILA VALČÍK (starší muž), VÁŽENÍ PŘÁTELÉ, ANO (správce Paleček), ZVÍŘATA VE MĚSTĚ (hlídač Skála).V českých filmech namluvil i své kolegy (LETOS V ZÁŘÍ a VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ). Využíván byl též v rozhlase („O Honzovi“, „Noc se mění v den“, „Tunel“, „Luční harfa“ atd.), v dabingu (MANŽELSTVÍ PO ITALSKU, MUŽ Z RIA, VINNETOU, PAŠA a nebo KŘIDÝLKO NEBO STEHÝNKO), v televizních filmech (NÁVRAT PANA RYŠÁNKA, SPOR HEREČKY KVAPILOVÉ i POPEL A HVĚZDY) a seriálech (př. MUŽ NA RADNICI, DNES V JEDNOM DOMĚ, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY).Pod svým původním jménem se stal krátce před smrtí nositelem Ceny Senior Prix (2002). Po roce 1988 se stáhl do ústraní, proto se předpokládalo, že zemřel již někdy v 80. letech. Vladimír Huber ale zemřel 7. července 2004 v Praze ve věku vysokých jednadevadesáti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)