Vladimír Hrabánek se narodil v roce 1938 v Praze, kde jeho otec pracoval jako šofér. Vyučil se frézařem v ČKD Sokolovo a v tomto závodě také nastoupil do svého prvního zaměstnání. Během učení se ale začal věnovat ochotnickému divadlu a v Malém avantgardním jevišti (MAJ) posléze získal významnější jevištní praxi. V roce 1960 neúspěšně absolvoval konkurz do divadla Semafor. Vzhledem k jeho technické
Vladimír Hrabánek se narodil v roce 1938 v Praze, kde jeho otec pracoval jako šofér. Vyučil se frézařem v ČKD Sokolovo a v tomto závodě také nastoupil do svého prvního zaměstnání. Během učení se ale začal věnovat ochotnickému divadlu a v Malém avantgardním jevišti (MAJ) posléze získal významnější jevištní praxi. V roce 1960 neúspěšně absolvoval konkurz do divadla Semafor. Vzhledem k jeho technickému nadání mu nicméně vedení divadla nabídlo místo technika s povinností hrát malé role. Poté, co se divadlo plně profesionalizovalo, stal se divadelním inspicientem a hercem. Se Semaforem spojil Vladimír Hrabánek celý svůj život, působil zde 49 sezón a posléze se vypracoval na pozici správce divadla.Do širšího diváckého povědomí se dostal díky svým epizodním filmovým a televizním rolím. Na plátně se poprvé objevil v roce 1962 v nevelké roli Zrzka, jednoho z mladých obyvatel židovského ghetta v Brynychově okupačním dramatu TRANSPORT Z RÁJE. Během 60. let získal drobné role v mnoha významných filmech mladých režisérů z okruhu nové vlny. Hrál např. ve snímcích KDYBY TISÍC KLARINETŮ, OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY, FARÁŘŮV KONEC nebo PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA.Přestože bez výjimky dostával jen rozsahem nevýznamné role, měl výrazný projev a dokázal si získat pozornost i na malém prostoru. Filmaři oceňovali jeho smysl pro zkratku a grotesku, a proto ho v 70. letech začali obsazovat do komediálních rolí bodrých a samorostlých chlapíků s nakřáplým hlasem. Diváci si ho pamatují jako Horu z filmu MAREČKU, PODEJTE MI PERO, zřízence psychiatrie ze seriálu ARABELA, hospodského v LÉTAJÍCÍM ČESTMÍROVI nebo jako uvaděče z šantánu v komedii ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA. Celkem se objevil v 77 epizodních rolích. Své vzpomínky na svět divadla a filmu shrnul v memoárové knize Sloužil jsem v Semaforu.(zdroj: CSFD.cz, autor: Milan "gudaulin" Černý)