Prácheňské muzeum v Písku

Písecké muzeum vzniklo v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky sem. V té době byl jeho ředitelem prof. August Sedláček, věhlasný historik, autor monumentálního patnáctisvazkového díla Hrady, zámky a tvrze Království českého. Ten nejen řídil muzeum, ale též v jeho rámci uspořádal městský archiv, z něhož vytěžil fakta pro své Dějiny královského krajského města nad Otavou.

Muzeum užívalo zpočátku pouze gotický hradní sál, kancelář a šest místností. Postupným rozšiřováním získalo v bývalém hradu a vojenských kasárnách desítky místností, které dnes slouží expozicím, výstavám, depozitářům i jako zázemí pro odborné pracovníky a technický personál.

V průběhu první poloviny 20.stol. pracovala v muzeu vedle Augusta Sedláčka celá řada významných osobností všemožného odborného zaměření, která svým zájmem přispěla k rozvoji toho či onoho oboru. Patřili k nim např. geolog a mineralog prof. Augustin Krejčí, národopisné pracovnice Emilie Fryšová a Anna Regina Husová, knihovník František Lipš, archeolog Bedřich Dubský. To všecho byli víceméně dobrovolní pracovníci. Až koncem padesátých let získalo muzeum, které již plnilo okresní resp. oblastní funkci, svého prvního placeného řiditele a posléze i profesionální pracovníky. Právě jejich postupným příchodem od šedesátých let 20.století se z kdysi romanticky pojatého zařízení počata vytvářet skutečná instituce, pracující na odborné bázi, která si tak vydobyla své čestné místo mezi českými muzei.

Během let byly k samotnému píseckému muzeu připojeny další pobočky: Památník Adolfa Heyduka, vlastně část dochovaného bytu basníka z okruhu Májovců, představující zařízený měšťanský byt první třetiny 20. století, Památník města Protivína, v němž je dokumentována místní historie a postupne se zde buduje stálá expozice Exotická příroda a Pozorovací věž v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, používaná zejména při průběžném ornitologickém výzkumu.

V roce 1984 oslavilo muzeum první století své existence. Již tehdy bylo považováno za nejúspěšnější okresní muzeum v rámci Jihočeského kraje - v žebříčku hodnocení krajského muzea obsazovalo pravidelně první místo. V listopadu zmíněného roku však na více než osm let zavřelo pro návštěvníky brány a započala náročná generální rekonstrukce celého objektu. Bylo nutno odstrojit expozice, depozitáře přestěhovat do náhradních prostor, všichni pracovníci se po dobu rekonstrukce museli značně uskromnit, ale výsledkem těchto útrap byly nové moderní pracovny, dostatečné depozitáře, výtah, návštěvnické zázemí a především netradičně pojaté expozice, o nichž byla řeč již na počátku této stati.

V muzeu, jež nese od roku 1990 název Prácheňské, dnes pracují podle odbornosti archeolog, historik středověku, historik novověkých dějin, historik kulturních dějin, etnograf, zoolog, mineralog, konzervátor, restaurátor a fotografka. Mimo péče o sbírkový fond, jenž přesahuje přes sto tisíc položek, provádějí pracovníci muzea celou řadu činností. Jsou to například záchranné archeologické výzkumy a archeologické dohledy při zemních pracích, stavebněhistoricképrůzkumy církevních památek, dokumentace výročních zvyků, komplexní ornitologický výzkum v Národní přírodní rezervaci Řežabinec, Řežabinecké tůně, mineralogické expedice do Alpských oblastí, zoologické expedice do exotických zemí, každoročně zhruba tři desítky výstav a stejný počet přednášek, k jejichž proslovení jsou často zváni i přední čeští vědci. Muzeum každoročně pořádá předvánoční burzu minerálů, letní tábor mládeže - Akce "Acrocephalus" - kroužkování ptáků, spolupodílí se na soutěži v rýžování zlata. Badatelům je přístupná bohatá regionální knihovna se studovnou.

Počátky hradu a města Písku

V expozici - umístěné v rytířském sále (unikátní dochovaná část gotického hradu z 13. století) - lze najít údaje o původním charakteru hradu i poznatky o vzniku města. Ve vitrínách jsou vystaveny různé sbírkové předměty, které toto téma ilustrují. Zajímavé jsou vystavené modely hradu, kreré vznikaly při různých stádiích jeho výzkumu.

Dějiny regionu

Expozice navazuje kontinuálně na celek "Počátky hradu a města Písku", kde se návštěvník informuje o historii regionu od poloviny 13. století až do nedávných událostí roku 1989. Nejbohatší zastoupení sbírkovými předměty různého charakteru nabízí všechna dokumentovaná období.

Zájemce o historii zde nachází ukázky různých zbraní, keramiky, uměleckých předmětů a nábytku. Oblíbené jsou ukázky dobových platidel, městská pokladna a vybavení lékárny z období baroka.

Kulturní tradice Písecka

Toto široké téma - nedílná organická součást celkové historie města Písku a jeho okolí - je pojato v celcích : Jan Zachariáš Quast, malíř na porcelán, osobnosti (spisovatelé, další malíři aj.), hudba a školství na Písecku. Všechny tyto celky jsou zpracovány volným náhledem do historie hlavně od 2. poloviny 19. století do 1. poloviny 20. století.

Nerostné bohatství

Expozice návštěvníky seznamuje s geologií a mineralogií Písecka. Je členěna chronologicky podle geologických jednotek a minerálních paragenezí, které jsou ve vitrínách dokumentovány ukázkami nejvýznamnějších hornin a nerostů. Na panelech je expozice doplněna geologickými mapami a fotografiemi jednotlivých geologických lokalit. Velká pozornost je věnována významnému fenoménu -  píseckým pegmatitům, kterými Písek získal v mineralogii světovou proslulost. V samostatné vitríně jsou prezentovány i ukázky populárních vltavínů z lokalit v okolí Písku.

Chráněná území

V této expozici je prezentováno 30 chráněných území okresu Písek, která patří do tří ochranářských kategorií: jedná se o 1 národní přírodní rezervaci, 6 přírodních rezervací a 23 přírodních památek.

Podle typu chráněného prostředí jsou v expozici chráněná území rozdělena na 6 celků. Chráněná území lesního typu zahrnují 6 přírodních rezervací a 7 přírodních památek. Chráněná území rybniční zahrnují 1 národní přírodní rezervaci a 5 přírodních památek. Ostatní typy prostředí patří do kategorie přírodních památek. Jedná se o 4 typy lučních biotopů, 3 území zahrnující údolní nivy potoků a řek, 3 typy zahrnující geologické útvary a jeden typ celkově krajinářský chránící celou soustavu rybníků. Chráněná území jsou představena pomocí fotodokumentace, preparátů a herbářových položek.

Zlato v Pootaví

Expozice seznamuje návštěvníky s historií těžby zlata na Písecku. Podrobně je dokumentována technologie pravěké a středověké těžby - na kresbách, snímcích, modelech i konkrétních sbírkových předmětech.Ústředním exponátem je přírodní zlato, nalezené roku 1927 u Křepic na Vodňansku. Vystaveny jsou též kopie pravěkých zlatých předmětů nalezených na Písecku. Páteř expozice tvoří nálezy ze středověkých zlatorudných mlýnů, ve kterých se zpracovávala místní ruda. Starší mlýny byly poháněny ručně, mladší vodním proudem. Další exponáty pocházejí z archeologických výzkumů rýžovišť a zlatodolů.

Ryby a rybářství

Expozice prezentuje ryby českých řek, rybníků a přehradních nádrží v sedmi akváriích o objemu 2 000 litrů, dvou akvárií o objemu 2 500 litrů a jedné průhledové nádrži o objemu 130 litrů. Pravidelně zde bývá vystaveno 16 až 20 druhů ryb, přičemž některé exempláře dosahují značných rozměrů (sumec, kapři, štika).

Expozice živých ryb je doplněna ukázkou historického vybyvení používaného dříve v rybničním rybářství a dále výstavkou říčních perel místního původu.

Pravěk a doba slovanská

Expozice svou bohatou dokumentací ukazuje historii počátků osídlení území města a jeho okolí. Jsou zde prezentovány výsledky dlouholetých výzkumů, které jsou podloženy bohatým materiálem z různých oblastí Písecka.

Písecký venkov v 19. století

Expozicí Písecký venkov v 19. století vzdává Prácheňské muzeum hold hned několik výrazným regionálním osobnostem, které s daným tématem úzce souvisí.

Tou první je snad nejznámější český sedlák a vyhlášený silák Jan Cimbura, rodák ze Semic u Písku.S Cimburou souvisí i osobnost druhá. Je jí malíř Jan Hála, zřejmě nejznámější ilustrátor zmíněného románu. Poslední je malíř Václav Šebele, který podnícen Národopisnou výstavou českoslovanskou konanou v Praze roku 1895, objížděl Písecko a črtal, kreslil, maloval, a tak unikátním způsobem zachytil podobu života na vsi na konci 19. století.

Obrazová galerie českých panovníků

Expozice je v muzejním prostředí zcela mimořádná. Tradice panovnických galerií sahá v našich zemích do středověku. Původně byly spjaty s královskými sídly, kde sloužily jako viditelný doklad starobylosti panovnické dynastie. Později byly panovnické galerie pořizovány též pro sídla nejvýznamnějších panských rodů, zejména jako projev reprezentace svého druhu, neboť jejich členové mohli ve svých genealogiích mezi Přemyslovci nalézat své vzdálené příbuzné.

Galerie muzea

Galerie Prácheňského muzea se svojí nabídkou neustále snaží svým píseckým návštěvníkům, ale i návštěvníkům muzea obecně, představovat mnoho nejrůznějších pohledů do světa výtvarného umění.
Rovněž nabízí doprovodné programy k výstavám, komentované prohlídky, workshopy a různé programy připravované pracovnicí muzejní pedagogiky, zejména pro studenty a žáky základních škol. Svoje programy zde nacházejí i děti mateřských škol.