Po střední škole (1929) odešel Susumu Fudžita do Tokia, kde se pokusil neúspěšně dostat na několik univerzit, poté působil ve filmech jako komparzista. V letech 1932-1934 sloužil u armády, po propuštění pracoval jako zvukař (Kyoto Film Recording) a v roce 1939 se vrátil k hraní (studio Toho). Zpočátku to byly role menší, od roku 1941 se už začal objevovat v hlavních úlohách, např. v ŠIDÔ MONOGATAR
Po střední škole (1929) odešel Susumu Fudžita do Tokia, kde se pokusil neúspěšně dostat na několik univerzit, poté působil ve filmech jako komparzista. V letech 1932-1934 sloužil u armády, po propuštění pracoval jako zvukař (Kyoto Film Recording) a v roce 1939 se vrátil k hraní (studio Toho). Zpočátku to byly role menší, od roku 1941 se už začal objevovat v hlavních úlohách, např. v ŠIDÔ MONOGATARI (1941). Do povědomí širšího publika se dostal titulní rolí Sanšira Sugaty v režijním debutu Akiry Kurosawy VELKÁ LEGENDA JUDO (1943, Sugata Sanširô); film se za dva roky dočkal pokračování. Fudžitovu popularitu "mužného akčního hrdiny" utvrdil film o válečných pilotech KATO HAYABUSA SENTO-TAI (1944, v překladu "Létající peruť plukovníka Tatea Kató" nebo taky "Sokolí peruť plukovníka Kató").Před 2. světovou válkou a během ní byl považován za jednu z největších hvězd japonské kinematografie. Po natočení historického thrilleru LIDÉ, KTEŘÍ ŠLAPOU TYGRU NA OCAS (1945), kde hrál velitele pohraniční stráže Togašiho, zavrhl svoje vlastní portréty válečných hrdinů a rozhodl se s hraním přestat. Jelikož však jinde uplatnění nenašel, vrátil se k filmu: NELITUJEME SVÉHO MLÁDÍ (1946), první poválečný snímek Akiry Kurosawy o liberálním člověku, popraveném za války pro zradu. Během stávky ve studiu Toho (1948) se Fudžita spolu s dalšími členy odtrhli a spoluzaložili studio Šintoho (doslova "Nové Toho"), což také znamenalo dočasné ukončení spolupráce s Kurosawou. Následovalo několik melodramat a akčních záležitostí.Po vypršení smlouvy u studia Šintoho (1957) se Susumu Fudžita vrátil ke společnosti Toho, kdeš účinkoval zejména ve vedlejších rolích a obnovil spolupráci s Kurosawou: např. dobrodružná akční komedie TŘI ZLOČINCI VE SKRYTÉ PEVNOSTI (1958) a role generála Tadokora nebo drama TĚLESNÁ STRÁŽ (1961) a role Hommy. V 60. a 70. letech přišly filmové i televizní role ve snímcích žánru "tokusacu" (doslova "zvláštní filmování" tj. akční filmy se speciálními efekty) jako byly GODZILLA vs. MOTHRA (1964, Mosura tai Godžira), FRANKENSTEIN vs. BARAGON (1965, Furankenšutain tai čitei kaidžű Baragon) – oba v režii Iširó Hondy - nebo sci-fi ULTRAMAN (1967, Urutoraman). Opět zde představoval různé generály a policisty.(zdroj: CSFD.cz, autor: Marek "džanik" Janík)