Národní muzeum

Historie Národního muzea sahá do roku 1818, kdy bylo založeno jako Vlastenecké muzeum a své sbírky shromažďovalo v klášteře sv. Jakuba na Starém Městě a v soukromých bytech. V roce 1819 se muzeum usídlilo ve Šternberském paláci na Hradčanech, kde dnes sídlí Národní galerie.

František Palacký navrhl v roce 1840 projekt na výstavbu nové muzejní budovy na Smetanově nábřeží. Kromě muzea tu mělo vyrůst celé kulturní a vědecké centrum Francisceum – výtvarná akademie, konzervatoř a průmyslová jednota. Ze stavby střediska nakonec sešlo, projekt se zredukoval na pomník Františka I.

V roce 1846 se muzeum přestěhovalo do Nostického paláce, který ale brzy přestal vyhovovat, nevešly se do něj totiž všechny sbírky.

Proto se opět začalo mluvit o stavbě nové muzejní budovy. Návrh postavit ji v severní části Karlova náměstí neprošel přes městskou radu. Ta v roce 1876 rozhodla, že se nové muzeum postaví na pozemku na horním konci Václavského náměstí.

Stavební povolení bylo vydáno koncem června 1885, už o měsíc později se začaly kopat základy. Roku 1888 se stavba blížila ke svému cíli, nakonec se ale prodloužila kvůli nepříznivému počasí. Stavba byla dokončena na jaře roku 1891. Ještě několik let poté se ale dokončovaly některé části, jako je například umělecká výzdoba a vybavování sálů vitrínami.

V roce 1913 byl na Václavském náměstí před muzeem odhalen pomník sv. Václava vytvořený J. V. Myslbekem. Zcela dokončen byl v roce 1922 a v roce 1898 byl jeho žulový sokl nahrazen schody.

Budova Národního muzea byla zasažena v roce 1945 leteckou bombou, poškozen byl střední trakt s pracovnami a zoologickými sbírkami. Po opravách, které probíhaly celé dva roky po osvobození, se sem mohly vrátit sbírky, které byly uschovány na celé řadě míst.

Sbírky muzea se neustále rozšiřovaly a prostory muzejní budovy jim pomalu přestávaly stačit. V roce 1948 byly vybudovány podstřešní depozitáře kolem obou dvorů. Začalo se mluvit o výstavbě další budovy na Pankrácké pláni, kde byl později postaven Palác kultury.

Roku 1960 bylo nainstalováno exteriérové noční osvětlení, díky kterému je honosnost dominantní budovy patrná i v nočních hodinách. O dva roky později bylo pak Národní muzeum zařazeno mezi národní kulturní památky.

Po letecké bombě přišlo na řadu další zásadní poškození. Během okupace Československa armádami Varšavské smlouvy poničili sovětští vojáci hlavní průčelí střelbou z kulometů a samopalů. Díry v omítce a v pískovcových sloupech, poničené sochy a reliéfy musely být opraveny při rekonstrukci v letech 1970–1972.

Další ránou byla stavba pražského metra. Přímo před budovou se budoval podzemní vestibul stanice Muzeum. Při podzemních odstřelech v roce 1978 se uvolnil přední levý nárožní rizalit, který musel být následně odříznut od základů a stabilizován betonovým základovým věncem. Všechny trhliny zacelila v roce 1986 umělá pryskyřice.

Magistrála, která Národní muzeum obklopuje ze dvou stran, budově také zrovna neprospívá. Nadměrný hluk, prašnost a vibrace budovu trápí dodnes. Paradoxem je, že magistrála byla uvedena do provozu slavností konanou roku 1978 právě v Národním muzeu.

Od roku 2011 probíhá celková rekonstrukce budovy Národního muzea, její dokončení je plánované na rok 2018.

Historická budova muzea je v od roku 2011 uzavřena veřejnosti z důvodu rekonstrukce.