Muzeum loutek Plzeň

Dům č. 137/23 na náměstí Republiky v Plzni patřil od středověku mezi nejvýznamnější patricijské domy města. Budova je tvořena dvoutraktovým průčelním domem a zadním dvorním stavením, které spojuje úzké křídlo na východní straně vnitřního dvora. Jádro průčelního domu pochází ještě z předhusitské doby.

Po požáru v r. 1507 byl dům nákladně pozdně goticky obnoven. Z této doby se dochovaly detaily v přízemí průčelního domu. Do pozdní gotiky lze zařadit i samostatné zadní dvorní stavení, které je již jednotraktové.

Velkolepá renesanční přestavba z let 1580–90, provedená tehdejším majitelem domu, Janem Bakalářem, dala dvoru jeho renesanční podobu, kterou si částečně zachoval po současnost. Přestavba obohatila průčelní dům o jednu z nejkrásnějších renesančních fasád a zvýšila jej o druhé patro a štít.

Barokní stavební úpravy po roce 1726 zahrnovaly výměnu dřevěných trámových stropů v přízemí průčelního domu za klenby. Do dvora bylo vloženo úzké dvoupatrové křídlo. Z doby baroka pocházejí také unikátní střešní krovy, vztyčené koncem 18. století. V barokním období byly také všechny tři části domu vzájemně propojeny pavlačemi, obíhajícími dvůr.

Arkády, které se nacházely v přízemí východního křídla, byly v období klasicismu uzavřeny zdmi. Pozdější stavební úpravy na domě jsou z hlediska stavebně historického vývoje nepodstatné. Uchování objektu v jeho původních dispozicích, včetně všech dochovaných umělecko-řemeslných detailů bylo základním cílem památkové péče.

Kromě dříve provedené obnovy krovu byly proto restaurovány výmalby dvou místností v prvním patře, dvojice kachlových kamen a soubor kamenných ostění a portálů dveří. Na uliční fasádě pak proběhla obnova sgrafit ve štítu včetně všech dochovaných kamenných plastik s motivem lvů, grifů a orlice ve vrcholu štítu.
 
Objekt domu č.23, kde sídlí Muzeum loutek , je ve vlastnictví města, které financovalo i rozsáhlou stavební rekonstrukci, která začala v roce 2007.Náklady na vybudování Muzea loutek se pohybovaly kolem 60 000 000 korun. Investorem expoziční části bylo Divadlo Alfa, které projekt expozice a jeho realizaci připravilo spolu se Západočeským muzeem v Plzni.

Kočovná divadla

Příběh loutek, který muzeum vypráví, začíná již na počátku 19. století.  V té době se Plzeňané mohli těšit z divadelních představení kočovných lidových loutkářů, kteří  projížděli s koňskými povozy opakovaně své oblíbené štace, takzvané „abštechry“. K nejstarším známým rodinám, které provozovaly kočovná divadla, patřili Kopečtí, Maiznerové, Dubští, Kočkové nebo Finkové. 

Škodovo divadlo

Škodovo divadlo je v expozici představeno unikátním oživeným modelem, který je zhotoven podle dochovaného negativu.

Počátky plzeňského loutkářství

Expozice  je věnována vývoji  plzeňského loutkářství na konci 19. století, kdy vedle působení řady spolků vzniklo první stálé loutkové divadlo.

Rodinná loutková divadla

Příběh loutkových divadel pokračuje ve druhém patře, kde se na pomyslné časové ose novým fenoménem stávají rodinná divadélka, ve kterých se při hře setkával svět dětí a dospělých.

Loutkové divadlo feriálních osad, Divadlo Karla Nováka

Specifickou roli v historii mělo Loutkové divadlo feriálních osad, kde se spojily spolek přispívající na letní pobyty chudých dětí a kočovné divadlo Karla Nováka, které se poté usadilo natrvalo v Plzni. Divadlo působilo v letech 1913 - 35 a na jeho pódiu poprvé vystoupily loutky Spejbl a Hurvínek. Právě Novákovo divadlo bylo pro účely expozice muzea zrekonstruováno a zmechanizováno, aby návštěvníci mohli vnímat atmosféru divadla v době jeho největší slávy.

Josef Skupa, Jiří Trnka a Revoluční kašpárek

Další část expozice je věnována významným osobnostem  Gustavu Noskovi, Josefu Skupovi a Jiřímu Trnkovi, z jejichž spolupráce vznikly snad nejznámější české loutky – Spejbl a Hurvínek Aby loutkové „super star“ byly kompletní , nemůže v expozici chybět ani „revoluční“ Kašpárek, který svého času hrál hlavní roli v kabaretech, zesměšňujících dobové politické dění na konci 1. světové války, nebo oblíbená komická dvojice Grundle a Šlafunda z divadla Karla Nováka.

(Nejen) amatérská divadla

O tom, že bohatá loutkářská tradice Plzně neskončila, se můžete přesvědčit v místnosti věnované souborům doby současné a nedávno minulé. Soubory, které jsou v muzeu zastoupeny, jsou Špalíček, V Boudě, Střípek, Rámus a Divadélko dobrý den

Expozice Divadla Alfa

Ve třetím patře se vám představí současné profesionální Divadlo Alfa a jeho loutky z mnoha oceňovaných autorských inscenací. Vedle tradičně pojatých výstavních prostor je zde místnost, kde je možné s loutkami manipulovat a seznámit se s různými technikami vodění.  Tento multifunkční sál zároveň slouží také k pořádání divadelních představení, přednášek či konferencí.