Miroslav Moravec se narodil 6. ledna 1939 v Praze na Žižkově hanáckým rodičům – odborníkovi a znalci látek. Už za studií hrál s ochotníky a přes nesouhlas rodičů se pokoušel o přijetí na pražskou Státní konzervatoř. Po opakovaném nepřijetí (nakonec dálkově absolvoval roku 1962 DAMU) se rovnou stal profesionálním hercem. Zprvu musel projít oblastními divadly: mostecké Divadlo pracujících (1960 až 1
Miroslav Moravec se narodil 6. ledna 1939 v Praze na Žižkově hanáckým rodičům – odborníkovi a znalci látek. Už za studií hrál s ochotníky a přes nesouhlas rodičů se pokoušel o přijetí na pražskou Státní konzervatoř. Po opakovaném nepřijetí (nakonec dálkově absolvoval roku 1962 DAMU) se rovnou stal profesionálním hercem. Zprvu musel projít oblastními divadly: mostecké Divadlo pracujících (1960 až 1962), Divadlo Pohraniční stráže v Chebu (1962 – 1964) a zlínské Divadlo pracujících (1964 – 1968).Odešel do Prahy a stal se členem Divadla za branou režiséra Otomara Krejči (1968 – 1972), Divadla S. K. Neumanna v Libni (1972 – 1988), Městských divadel pražských (1988 – 1996) a vysněného Divadla na Vinohradech (1996 – 2004). Na sklonku svého života již hostoval na různých pražských scénách (např. Divadlo Metro). Miroslav Moravec hrával charakterní role, často intelektuály, statečné hrdiny, jímž nechyběl smysl pro jemný humor, sebeironii a nadsázku. Své výkony umocňoval i svým basbarytonem („Zelený papoušek“, „Bratr Žak“, „Dvanáct rozhněvaných mužů“, „Tomáš Becket“, „Černí baroni“ aj.).Na filmovém plátně se mihl poprvé už v roce 1956 v úloze německého vojáka ve Weissově dramatu HRA O ŽIVOT. Do svého příchodu do Libně se „ohřál“ ve filmových ateliérech jen zřídka u malých rolí: mladík před hotelem v dětském filmu Ivo Nováka ŠTĚŇATA (1957), voják u závory v Roháčově a Svitáčkově hudebním filmu KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964), mladík s dlouhými vlasy v krátké grotesce Zdeňka Rozkopala a Radima Cvrčka TEN ČAS (1966), uhlíř ve Cvrčkově dětském snímku TÁŇA A DVA PISTOLNÍCI (1967) a Jirkův (Martin Masner) otec v dalším Cvrčkově filmu ŽIRAFA V OKNĚ (1968).V nastávající normalizaci se stal celkem hojně obsazovaným do menších úloh Vinci (ZLATÁ SVATBA), Nergera (…A POZDRAVUJ VLAŠTOVKY), zástupce velitele (SOKOLOVO), kriminalisty (PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE), Kotase (SMRT MOUCHY), člena České národní rady (OSVOBOZENÍ PRAHY), zaměstnance Univerza (ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM), Křikavce (VOLÁNÍ RODU), Lavaga (TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA), Ing. Stejskala (PUMPAŘI OD ZLATÉ PODKOVY), Josefa (POZOR, VIZITA!), Drobowitze (ŠÍLENÝ KANKÁN), otce (OZNAMUJEME SE LÁSKÁM VAŠÍM) atd.V 90. letech si zahrál i několik velkých a dodnes oblíbených rolí, ale zato v umělecky podprůměrných filmech. Byl popem a vdovcem v koprodukčních filmech LADY MACBETH VON MZENSK (1992) a PERFEKTNÍ MANŽEL (1992), nemravným Němcem Dietrichem Beckem v Olmerově erotické frašce PLAYGIRLS (1995) podle románu Vladimíra Párala, svérázným a duševně nemocným náměstkem ministra vnitra v trilogii bláznivých crazy komediích BYL JEDNOU JEDEN POLDA I., II. a III. Jaroslava Soukupa, ředitelem banky v PASÁŽI (1996) Juraje Herze, mafiánem Fábiem ve Spěváčkově BRAKU (2002). Naposledy namluvil hlas Boha v Troškově buranské komedii KAMEŇÁK 3 (2004).Působil také při uměleckém přednesu (Viola, Lyra Pragensis, NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE apod.), v rozhlase („Brácha“, „Tři mušketýři“), televizi (inscenace KOSMAS A PANÍ BOŽETĚCHA, VIKTOR VELIKÝ, V KLEŠTÍCH, HODINA OBRANY, VETŘELCI V COLORADU, a seriály 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, NÁVŠTĚVNÍCI, SANITKA, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, U NÁS DOMA, DLOUHÁ MÍLE, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY, PŘÍPAD PRO ZVLÁŠTNÍ SKUPINU, HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE, POMALÉ ŠÍPY, BYLO NÁS PĚT, HOSPODA, MOTEL ANATHEMA, ČETNICKÉ HUMORESKY či PRA PRA PRA) a zejména v dabingu, kdy svým krásným hlubokým hlasem namlouval Jeana Maraise (FANTOMAS), Tely Savalase (KOJAK), Yvese Reniera (KOMISAŘ MOULIN), Alaina Delona, Henry Fondu, Pierra Richarda i Jeana – Paula Belmonda.Za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel Cenu Františka Filipovského (2002) a Ceny Týtý (1998, 1999, 2000, 2002). Své vzpomínky shrnul do knížky „Život je parádní jízda“ (2000). Ke konci života se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Miroslav Moravec zemřel po těžké nemoci na nádorové onemocnění ve věku sedmdesáti let 29. března 2009 v Praze na jednom z oddělení motolské nemocnice.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)