Míla Reymonová se narodila 3. října 1912 v Praze jako Milena Reymonová. Po své matce, učitelky literatury a vášnivé houslistky, zdědila nevšední hudební talent. Vynikala v hraní na housle, kterému se od pěti let zdokonalovala u Štěpána Suchého, Jindřicha Felda a Jana Mařáka. Od dětství se hojně a velmi úspěšně věnovala vlastnímu koncertování na nejluxusnějších a nejpřednějších koncertních síních.P
Míla Reymonová se narodila 3. října 1912 v Praze jako Milena Reymonová. Po své matce, učitelky literatury a vášnivé houslistky, zdědila nevšední hudební talent. Vynikala v hraní na housle, kterému se od pěti let zdokonalovala u Štěpána Suchého, Jindřicha Felda a Jana Mařáka. Od dětství se hojně a velmi úspěšně věnovala vlastnímu koncertování na nejluxusnějších a nejpřednějších koncertních síních.Při výjimečných hereckých příležitostí kladla důraz zejména na práci s obličejovou mimikou a na práci s tělem. Svůj hlasový materiál však dobře neovládala.Věhlasu jejího hudebního nadání si na začátku třicátých let povšimlo i filmové umění. Poprvé jako milenku v okně v komedii Miroslava J. Krňanského KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931). Poté, bez řádných hereckých školení, ve filmu dostávala nejčastěji různé větši postavy atraktivních a vyvinutých žen. Bohužel se však její herecká nepřipravenost odrazila i na jejích filmových výkonech.Vytvořila návštěvnici módní přehlídky v Medeotti – Boháčově nezdařeném pokusu o hudební komedii DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE! (1932), houslistku v Belvederu v české a německé verzi snímku POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (1933) Martina Friče a Vlasty Buriana, studentku konzervatoře Jarmilu Ventovou ve zfilmované hře herce Bedřicha Vrbského JEJÍ LÉKAŘ (1933) Vladimírem Slavínským, animírku v prestižním česko – francouzském snímku VOLHA V PLAMENECH (1934), natáčeném na Barrandově pouze ve francouzské verzi, Irenu ve špionážním VZDUŠNÉM TORPÉDU 48 (1936), paní Severovou v komedii TŘI MUŽI VE SNĚHU (1936) Vladimíra Slavínského nebo sňatkovým podvodníkem Horowitzem (Oldřich Nový) oklamanou ženu v Lamačově operetce NA TÝ LOUCE ZELENÝ (1936).Roku 1937 si v naší kinematografii zahrála naposledy. Vytvořila velké kreace velmi půvabné herečky Heranové ve Špelinově ostudném melodramatu KRB BEZ OHNĚ, jímavě svůdné herečky Soni Kolářové v dalším melodramatu ŽENA NA ROZCESTÍ v režii Oldřicha Kmínka a na závěr milenku dobrodruha Leona Webera (Vlasta Burian) ve Fričově detektivní komedii TŘI VEJCE DO SKLA, která byla také jejím dvanáctým snímkem v kariéře.Jako houslistka působila také v rozhlase. Po dokončení snímku TŘI VEJCE DO SKLA ihned emigrovala před nacistickým nebezpečím do Anglie. V Anglii se také provdala a její další životní osudy nejsou známy. Pravděpodobně v Anglii nakonec zemřela...(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)