Muzeum Karlova mostu

Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným  z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most.

Z jakého kamene, nebo kamenů byl postaven, bezpečně nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné dokumenty. Můžeme na to jen usuzovat z dochovaných zbytků původního mostu, nebo z jiných známých skutečností.

Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to  být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.

Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou.

K pozdějším četným opravám mostu byl, prokazatelně poprvé po bojích se Švédy v roce 1648, používán hlavně pískovec žehrovický. Na rozsáhlé opravy po povodni v roce 1890 to byl pískovec hořický, nejprve ze samotných Hořic, později z Podhorního Újezdu. Při generální opravě mostu v letech 1966-1975 byl použit pískovec božanovský, zčásti i libnavský, z Broumovska.

Kromě pískovců byly na opravy mostu použity v omezené míře i žuly. Na spodní části pilířů č. 5 a 6, obnovovaných po povodni v roce 1890, to byla žula z Těchnice u Orlíka. Současná dlažba mostu (z let 1974-1975) je ze šedé žuly z Boršova u Jihlavy a z narůžovělé žuly ze Zderazu na Skutečsku.

S výjimkou bronzové sochy sv. Jana Nepomuckého je z kamene také všech 29 zbývajících soch a sousoší Karlova mostu. Jedna (sv. Filip Benitius) je ze salcburského mramoru, zbývající z různých našich pískovců.

Z dochovaných originálů na mostě je socha sv. Judy Tadeáše ze žehrovického pískovce, sousoší sv. Norberta, Václava a Zikmunda a socha sv. Václava z nehvizdského pískovce, sousoší sv. Cyrila a Metoděje z pískovce boháňského a zbývající z jemnozrnných pískovců neznámé provenience. Kopie soch sv. Iva, sv. Františka Xaverského, sv. Mikuláše Tolentýnského, sv. Augustina, sv. Luitgardy a sv. Ludmily jsou z pískovců hořických, kopie soch sv. Vojtěcha a sv. Anny z božanovského pískovce a kopie sousoší Panny Marie se svatým Dominikem a Tomášem Akvinským a Panny Marie se sv. Bernardem z pískovce mšenského. Z různých pískovců jsou také podstavce soch a sousoší, u starších děl hlavně z pískovce žehrovického, u kopií z pískovce božanovského.

Nájezd na Juditin most, portál kostela

V rámci průzkumu v roce 1903 se souhlasem velmistra Františka Xavera Marata byl archeologickou sondou odkryt boční vchod do kostelíka.

Původní gotický kostel

Původní gotický křížovnický kostel reprezentuje vzácný příklad nezvykle krátkého, mírně příčně obdélného síňového trojlodí s polygonálním závěrem nad pěti stranami desetiúhelníku.

Barokní přestavba kostela

Barokní přestavba starého gotického kostela probíhala ve druhé polovině 17. století.

Sochařská výzdoba mostu a věže

Jedinečnou krásu Karlova mostu tvoří mimo jiné sochařská výzdoba. Zásadní sochařskou výzdobu přineslo období baroka.

Středověká katedrální huť

Významné a velké stavby, mezi něž stavba mostu patřila, prováděly ve středověku tzv. stavební hutě. Jednalo se v dnešním slova smyslu o přísně organizované stavební firmy.

Brody, mosty, komunikace

Praha byla od raného středověku významným střediskem domácího i dálkového obchodu a centrem panovnické moci. Jako velká sídelní aglomerace se rozkládala na obou březích Vltavy, proto se bezpečný přechod přes řeku stal jednou z podmínek jejího rozvoje.

Dobová poškození a opravy Karlova mostu

Během své více než šestisetleté historie přečkal most množství povodní, záplav, ledolamů a dalších přírodních katastrof i historických událostí. Některé z nich ho značně poškodily a most musel být několikrát nákladně opravován.

Unikátní model středověké stavby Karlova mostu

Model stavební podoby Karlova mostu s okolní zástavbou se pokouší přiblížit různé vývojové stavební fáze mostu.

Výstavy

Sérii aktuálních krátkodobých výstav, součást základní koncepce muzea, zahájil fotograf Martin Frouz, spolupracující s časopisem National Geographic. Třicet sedm velkoformátových barevných zvětšenin představuje především Karlův most a jeho genius loci. Unikátní model středověké stavby Karlova mostu.

(Zdroj: oficiální stránky muzea)