Maurice Tourneur

Datum narození: 2.2.1873 / Místo narození: Paříž, Francie

Režisér Maurice Tourneur patří ke stěžejním osobnostem francouzské kinematografie 20. století. Jako progresívní umělec se prosadil především v němé éře, hodnotné filmy ale točil až do období po druhé světové válce. Uplatnil se i v Americe a má také svou hvězdou na hollywoodském chodníku slávy. Narodil se jako Maurice Félix Thomas na pařížském předměstí Belleville do rodiny klenotníka, původně prac

Režisér Maurice Tourneur patří ke stěžejním osobnostem francouzské kinematografie 20. století. Jako progresívní umělec se prosadil především v němé éře, hodnotné filmy ale točil až do období po druhé světové válce. Uplatnil se i v Americe a má také svou hvězdou na hollywoodském chodníku slávy. Narodil se jako Maurice Félix Thomas na pařížském předměstí Belleville do rodiny klenotníka, původně pracoval jako grafik a ilustrátor. Po službě v armádě v severní Africe uplatnil své umělecké nadání v ateliéru slavného sochaře Auguste Rodina, nakonec po vzoru svých sourozenců odešel k divadlu.Po prvních zkušenostech s divadelním herectvím dal dohromady vlastní společnost a od roku 1900 s ní hrál na pařížských předměstích, se slavnou herečkou Réjane pak absolvoval i turné po jižní Americe. U divadla si našel také životní partnerku a herečka Fernande Petit se stala jeho manželkou. Jejich syn Jacques Tourneur (1904-1977) patřil později též k významným osobnostem filmu. Jako scénograf se Maurice uplatnil v divadle Théâtre de la Renaissance a tehdy také přijal umělecké jméno Tourneur.S filmem začal Maurice Tourneur spolupracovat v roce 1911 na výzvu svého přítele Emila Chautarda. Od postu asistenta režie se brzy dostal k samostatné režii a v letech 1912-1914 natočil řadu krátkých a dva celovečerní filmy. Na počátku první světové války odešel do Spojených států, kde pokračoval v úspěšně nastartované dráze filmového režiséra. Tournerovy filmy té doby se vyznačovaly promyšleným využitím technologických dovedností, jako někdejší scénograf a grafik dbal také na kvalitní práci architektů a výtvarníků a spolu s nevšedním snímáním kamery se jeho práce setkávala s velmi příznivým ohlasem kritiky. Z jeho amerického období připomeňme alespoň adaptaci Cooperova románu POSLEDNÍ MOHYKÁN (The Last of Mohicans, 1920). Originál tohoto snímku dnes schraňuje Národní filmový archív USA jako významné umělecké dílo té doby.V roce 1921 získal Tourneur americké občanství, o rok později správně vycítil, že budoucnost amerického filmu leží v tehdy teprve začínajícím Hollywoodu a přesunul sem své působení. On sám důrazně prosazoval film jako umělecký celek a neuznával tehdy vzrůstající kult hvězd, sám se ale neubránil (respektive byl nucen) spolupracovat s nejslavnějšími herečkami té doby, za všechny připomeňme Mary Pickford (DOLAROVÁ PRINCEZNIČKA – The Poor Little Rich Girl, 1916. Mezitím se v roce 1923 rozešel se svou první manželkou Fernande Petit, podruhé se oženil po návratu do Francie s herečkou Louise Lagrange (1898-1979). K návratu do Evropy jej přiměl spor se společností MGM, která jej vyšachovala z natáčení TAJUPLNÉHO OSTROVA (The Mysterious Island, 1929).Ani příchod zvuku neohrozil Tournerovy umělecké ambice a nadále točil filmy, jak ve Francii, tak v Německu, kde krátce po svém příjezdu z Ameriky natočil snímek LOĎ ZTRACENCŮ (Das Schiff der verlorenen Menschen, 1929). V letech 1930-1945 natočil Tourneur ve Francii přes dvacet filmů, z nichž některé byly uvedeny i v československých kinech. Byl to například melodramatický příběh z předrevoluční Francie ŽEBRAČKA U CHRÁMU NOTRE DAME (Les deux orphelines, 1933). V podobně velkorysém stylu byly pořízeny i další historické filmy PATRIOT (Le patriot, 1937) o intrikách na dvoře cara Pavla I. nebo KATIA (1938), který též čerpal z ruských dějin. Z několikeré spolupráce s významným hercem Harry Baurem se dále sluší připomenout adaptaci slavné divadelní hry VOLPONE (1941).V době druhé světové války byl Maurice Tourneur nucen točit pro německou společnost Continental Film, ale zatímco jiní režiséři hledali uplatnění v únikových nenáročných komediích, Tourneur realizoval umělecky hodnotné filmy, do nichž navíc dokázal nenápadně propašovat podprahové vzkazy francouzskému národu sužovanému německou okupací (ĎÁBLOVA RUKA – Le main du diable, 1943; PEKELNÉ ÚDOLÍ – Le val d?enfer, 1943). Po osvobození natočil již jen dva filmy, jeho poslední prací je snímek ANDĚLÉ VE SLEPÉ ULIČCE (Impasse des deux anges, 1950).Po autonehodě v roce 1949 Maurice Tourneur rezignoval na další ambice ve filmu, vrátil se ale k malování a díky dlouhodobému pobytu v USA našel uplatnění v překladech anglických detektivek do francouzštiny. Zemřel v Paříži 4. srpna 1961 ve věku 88 let a je pohřben na slavném hřbitově P?re Lachaise. Jeho život a uměleckou dráhu zatím naposledy důstojně zmapovala kniha Maurice Tourneur: The Life and Films, která vyšla v roce 2001.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz