Lucio Battisti

Lucio Battisti je jedním z nejúspěšnějších a nejznámějších italských skladatelů a interpretů konce šedesátých a průběhu sedmdesátých a osmdesátých let. Narodil se5. března1943v obciPoggio BustonevLaziu, zemřel za nejasných okolností9. září1998namilánskéklinice. 1962 - 1965 - Začátky a setkání s Mogolem Souhrn Za svou kariéru složil Battisti asi 160 písní. V roce 1969 a 1970 vyhrál Festivalbar. Celkem 13 písní se stalo prvními v italské hitparádě, většina dalších se dostala alespoň do první desítky. Je známo mnoho nevydaných singlů, především variací v cizím jazyce. Dodnes prodal přes 20 miliónů desek a je tak asi desátým nejprodávanějším italským zpěvákem. Vydal celkem 20 alb. Od roku 1971 obsahují zpravidla 8 písní. Dodnes bylo vydáno mnoho kompilací a cover verzí. 1969: Lucio Battisti1970: Emozioni1971: Amore e non amore1972: Umanamente uomo: il sogno1973: Il mio canto libero1973: Il nostro caro angelo1974: Anima latina1974: Unser freies lied1976: La batteria, il contrabbasso, eccetera1977: Io, tu, noi, tutti1977: Images1978: Una donna per amico1980: Una giornata uggiosa1982: E gi?1986: Don Giovanni1988: L'apparenza1990: La sposa occidentale1992: Cosa succeder? alla ragazza (C.S.A.R.)1994: Hegel2005: Le avventure di Lucio Battisti e Mogol2006: Le avventure di Lucio Battisti e Mogol 2 Roku1947se přestěhoval s rodiči doMilána. Battisti se od začátku šedesátých let učí hrát na kytaru. Byl samouk. Roku1962poté, co získal diplom z elektrotechniky, odchází doNeapole, kde spolupracuje se skupinamiI MattatoriaI Satiri. Po čase se vrací doMilánaa hraje sI Campioni. Tou dobou píše píseň Se rimani con me, která je později přetextovánaMogolemna Non chieder? la carit? a ta o pár let později na Mi ritorni in mente.14. února1965se setkává s básníkem, ale především textařem, se kterým spolupracuje až do roku1980, s Giuliem Rapettim známým pod pseudonymemMogol. Toto setkání zařídila hledačka talentů, Francouzka pracující vMiláněpro vydavatelstvíRicordi,Christine Leroux. Od roku1966vystupuje sám (a proto velké akce v roce2006při výročí 40 let jeho sólového vystupování). Prvními vydanými písněmi byly Per una lira a Dolce di giorno, které měly průměrné prodeje. 1967-1968 - Úspěch29 settembreaBalla Linda Roku1967dvojice napsala pro skupinuEquipe 84velký hit 29 settembre.Mogolzačíná spolupracovat i s jinými skladateli stejně starými jako Battisti. Roku1968vychází dalšíLPs písněmi Luisa Rossi a Era. ve stejném roce se účastní s písní Balla Linda hudební soutěžeCantagiro, kde skončí čtvrtý. Tato píseň, přeložená do angličtiny jako Bella Linda a interpretovánaThe Grass Roots, se však stává v anglofonních zemích úspěšnější a vede chvíli americkou hitparádu. To Battistiho trochu naštve. Také cover verze písně Il paradiso odAmena Cornerazaznamenala veVelké Britániiúspěch. 1969 - Uvedení ve známost široké veřejnosti Roku1969se účastní s písní Un'aventura hudební soutěžeFestival Sanremo, kde se nedostane ani na přední příčky. Přesto to pro něj byl začátek neobvykle úspěšného roku. Vychází Non ? Francesca a Acqua azzurra, acqua chiara. S tou se umístí na Cantagiru třetí a první naFestivalbaru. Pro skupinuFormula Tre, ve které nachází budoucí kapelníky při dalších nahrávkách, píše píseň Questo folle sentimento. Konečně vychází i Mi ritorni in mente, ale hlavně koncem roku jeho první album s jednoduchým názvemLucio Battisti.V tomto roce také poprvé potkává svou stejně starou budoucí (1976) manželkuGrazii Letizii Veronese. 70. léta 1970 - Úspěch ze spojení s Mogolem Roku1970podruhé vítězí naFestivalbarus písní Fiori rosa, fiori di pesco. Začíná spolupráce se zpevačkouMinou, pro kterou píše nejprodávanější single roku Insieme a také Emozioni, podle níž je pojmenováno jeho další albumEmozioni.Začíná se čím dál častěji objevovat v televizi, především v pořadech pro mladé. Tou dobou si buduje svouimage, nosí dlouhévlasyve styluafroaindiánskékošiles šátkem kolemkrku. Přesto se Battisti nestává populárním jen mezi mladým publikem, ale i mezi starším, které oceňuje jeho návaznost na tradiční melodičnost italské hudby a podání v novém a moderním provedení. Z části za to mohou i romantické a při tom snadno zapamatovatelnéMogolovytexty. V tomto roce se také dvojice odmítne zúčasnitFestivalu v SanremuaCanzonissimy. Battisti uskutečňujeturnésFormula Trea prohlašuje, že se usazuje a že turné budou vzácná. Chtěl si tak vytvořit více prostoru pro svůj soukromý život. Také zakazuje veškeré své nedovolené fotografování a fotografování je povoleno jen na obaly jeho alb. Ty obvykle vytváří fotograf vydavatelstvíNumero UnoCesare Monti. Ve stejném roce si oba, Battisti iMogol, pořizují domy vDosso di Coroldo, v provinciBrianza. V létě podnikli společně právě z tohoto místa vLombardiicestu koňmo až doŘíma. Tato pouť se stala ikonou dvojice a fotografie z této cesty se dostala i na kompilaciLe avventureuspořádanouMogolemv roce2005. 1971 - Numero Uno Tohoto roku se dvojice rozhodla přejít pod značku vydavatelstvíNumero Uno, které již roku 1969 založil Mogol s přispěním svého otce dirigentaMariana Rapettiho. S nimi přestupují i známí, např.Formula Tre, ale i jiní mladí hudebníci ze stájeRicordi. Své objevy představuje vydavtelství v televizním pořadu Tutti insieme. Vychází veleúspěšný single Pensieri e parole zpívanýdvojhlasněa také albumAmore e non amore. NaLPvychází i Era, píseň v jednom akordu. Píše další písně i pro jiné kolegy zNumero Unoa také velký hit, který sám nikdy nevydal, jen se skupinouFormula Tre, Eppur mi son scordato di te. K této písni se váže historka, kdy Battisti přijel doŘímazahrát v televizním studiu právě tuto píseň. Protože měl dlouhou chvíli, sedl si s kytarou na nadrážíTerminia očekával, že mu kolemjdoucí za to budou dávat peníze. Zůstal však prý bez povšimnutí. Na konci roku vychází albumLucio Battisti Vol. 4aLPs písní La canzone del sole, která se svou jednoduchostí (tři akordy) stala velice populární u začínajících kytaristů. 1972-1973 - Růst popularity a diskografie Roku1972vychází poslední výtvor ve vydavatelství Ricordi, Elena no. V Numero Uno vychází nové albumUmanamente uomo: il sogno. Především píseň I giardini di marzo dokazuje, že Battisti už nepíše jen jednoduché, ale i velice procítěné skladby.O rok později vychází další albumIl mio canto libero. Stejnojmenná píseň byla nabídnuta iMině. Ta ji odmítla a musela později litovat, protože album se stalo nejprodávanějším v celém roce1973a tato píseň se dodnes považuje za jednu z nejlepších z italské poválečné scény. Je vidět, že Battisti neponechává nic náhodě a velice se soustředí i na výběr hudebních nástrojů. Používá především akustickou kytaru,klávesy, baskytaru abicí. Již téhož roku vychází další albumIl nostro caro angelo, na němž však lze spatřit i první Battistiho experimenty, např. s dechovými a smyčcovými nástroji. O názvu písně Il nostro caro angelo a stejnojmenného alba kolují dvě zvěsti. První říká, že Il nostro caro angelo (náš drahý anděl) má ve skutečnosti znamenat „il nostro caro figlio“ (náš drahý syn) a reagovat tak na narození jediného Battistiho syna Luky (Luca Battisti). Druhá říká, že se jedná oMogolovukritiku tehdejší katolické církve. Toto ablum se stalo druhým nejprodávanějším v celém roce hned po předešlém Battistiho albu. 1974-1975 - Postupné odloučení od publika Roku1974vychází albumAnima latina. Je inspirována cestou, kterou dvojice Battisti-Mogolpodnikla poJižní Americe. Některé písně mají nádech jihoamerických rytmických tanců. Jiné poukazují na chudobu, jaká se tou dobou v těchto zemích vytvářela.Mogolpíše zcela nezvyklé texty, už nejsou ze všedního života, ale mají nádech mystična a jsou plnémetafora přirovnání. Také Battistiho hlas není tak jasný, ustupuje do pozadí řadě exotických nástrojů a místy se stává nesrozumitelným. Text samotné písně Anima latina, je podle vlastníchMogolovýchslov ten nejlepší, co kdy napsal. V dalším roce nevychází žádné nové album, možná i kvůli sporům mezi vydavatelstvímiNumero Unoa RCA. 1976-1977 - Rozloučení s publikem Roku1976vychází dlouho očekávané albumLa batteria, il contrabbasso, eccetera. Velkým hitem se stává Ancora tu, vydaná s velkým úspěchem i ve španělštině jako De nuevo tu a s malým úspěchem v angličtině jako Baby it's you. Dvojice začíná spolupracovat s jednou z nejúspěšnějších italských zpěvečekPatty Pravo.Ve stejném roce Battisti šokuje hned dvakrát. Zaprvé se žení se svou přítelkyní, se kterou už má tou dobou 3letého syna,Grazií Letizií Veronese, a zadruhé prohlašuje: „Non parler? mai pi?, perché un artista deve comunicare con il pubblico solo per mezzo del suo lavoro.“ (Již nikdy nebudu mluvit, protože umělec musí komunikovat s publikem jen prostřednictvím své práce.) O rok později vychází albumIo, tu, noi, tutti. Chvíli poté i jeho anglická verzeImages. Obě jsou registrovány vAmerice. Zatímco první mělo vItáliiočekávaný úspěch, jeho anglická verze určená především pro americký a britský trh se stává prvním neúspěchem v Battistiho produkci. Zřejmě za to může nedokonalá Battistiho výslovnost i neuměléMogolovypřeklady z italštiny. 1978-1980 - Poslední úspěchy a krize dvojice Roku1978vychází ablumUna donna per amico. Tentokrát registrované v Anglii. Battisti se stále snaží zaujmout i anglosaské publikum, i když už ve svém rodném jazyce. Písně se pomalu dostávají do žánrudisco. Přestože spolupracoval sBee Gees, album se stane populárním opět jen v Itálii, kde se stane nejprodávanějším albem v celé Battistiho kariéře. V tomto období tráví Battisti stále více času vŘímě. SMogolemsi písně a texty vyměňujípoštou. V tvorbě je to znát. Roku1980vychází poslední produkt spolupráce Battistiho sMogolem, albumUna giornata uggiosa. Je to zlom v Battistiho kariéře. Zřejmě už nikdy se nedá sMogolemdohromady, naposledy nahraje píseň s vlastní hrou na kytaru. Po Mogolovi 1981-1985 - Rozchod s Mogolem Po úspěchu albaUna giornata uggiosase z nejasných důvodů dvojice rozchází. Spekuluje se, že za to můžou sousedské spory v Brianze, finanční neshody, kdy Battisti nadále vydělával mnohem více nežMogol, ale nejspíše se neshodli na další tvorbě. Battisti chtěl čím dál tím více experimentovat, inovovat, zatímcoMogoluž asi ne. Výsledkem bylo, žeMogolpíše podobné texty jako předtím proRiccarda Cocciantehoa později i pro jiné a Battisti vydává roku1982další album:E gi?. Všechny nástroje jsou elektronické, zvuky syntetické, zcela chybí strunné nástroje. Texty napsala manželkaGrazia Letizia Veronese, ale podle kritiků jí s tím velice pomohl samotný Battisti. Album celkově působí „jako doma udělané“, syn Luca navíc nakreslil přebal. Toto album bylo pro fanoušky trochu šokem, nezaznamenalo takový úspěch jako ta předešlá, možná pro to, že Battistimu se nelíbila jakkákoli placená reklama, přesto se na chvíli stalo opět nejprodávanějším. 1986-1994 - Spolupráce s Pasqualem Panellou Po čtyřech letech odmlky se Battisti vrátil na pulty s novým albemDon Giovanni. Texty od té doby pro Battistiho píše výhradně italský básníkPasquale Panella, který už má s textováním zkušenosti z dřívějška. Tyto nové texty už nejsou tak snadné na pochopení a ještě méně na zapamatování. Album je kritikou velice chválenoa zaznamená poměrně slušnou prodejnost. Naposledy. Další albumL'apparenza(1988) navazuje na předešlé. Kritice se opět velice líbí, přesto prodeje jsou ve srovnání se zlatou érou 70. let zanedbatelné. Battisti se v tomto albu přibližujetechnohudbě. To dobou vydělává jen autorských právech k písním ze 70. let astronomických 50 biliónů italských lir, které dnes odpovídají asi 3 mil. eur. Opět o dva roky později vycházíLa sposa occidentale. Už nevychází pod značkouNumero Uno, ale u společnosti CBS. Roku1992vychází předposlední album nazvanéCosa succeder? alla ragazza. Vydavatelem jeSony/Columbia. V roce1994vyjde poslední Battistiho albumHegel. Dodnes je jeho nejméně prodávané, přestože je považováno za lepší nežCosa succeder? alla ragazzaaL'apparenza. Říká se, že po roce1994se Battisti začal opět stýkat s Mogolem a že připravovali nové album, přesto od roku1980oficiálně nevyšlo žádné společné dílo. Battisi umírá9. září1998ve věku 55 let. Je pohřben na hřbitově v obciMolteno. Obřadu se tehdy zúčastnilo asi 20 lidí včetněMogola. (zdroj: T-Music)