Louis Salou

Datum narození: 23.4.1902 / Místo narození: Quimper, Francie

Francouzský herec Louis Salou, vlastním jménem Louis Vincent Goulven Salou, pocházel ze starobylého města Quimper v severní Francii. Po nedokončených studiích odešel do Paříže, kde začal pracovat jako telegrafista na poště. Tato práce ale pro něj byla jen zdrojem příjmů, jeho touhou bylo prorazit v uměleckém světě. Publikoval básně a začal se stýkat s významnými osobnostmi z kulturního prostředí,

Francouzský herec Louis Salou, vlastním jménem Louis Vincent Goulven Salou, pocházel ze starobylého města Quimper v severní Francii. Po nedokončených studiích odešel do Paříže, kde začal pracovat jako telegrafista na poště. Tato práce ale pro něj byla jen zdrojem příjmů, jeho touhou bylo prorazit v uměleckém světě. Publikoval básně a začal se stýkat s významnými osobnostmi z kulturního prostředí, přínosná pro něj byla setkání s výtvarníky Pablem Picassem nebo Marcem Chagallem.Osudové pro něj bylo seznámení s dramatikem, režisérem a hercem George Pitoëffem, který vedl vlastní divadelní společnost. Louis Salou ve své touze hrát divadlo nastoupil do jeho souboru bez nároku na honorář. Brzy se prosadil jako osobitý herec s příkladnou artikulací, zdokonaloval se také v gestikulaci. Před filmovou kamerou stanul poprvé v roce 1932 po boku svého principála Pitoëffa, jednalo se ale jen o krátký film. Mezitím nadále slavil úspěchy na divadelních jevištích, vystupoval například v Théâtre des Mathurins, kde se pod Pitoëffovým vedením uplatňoval v klasickém i moderním repertoáru (Svatá Jana, Cestující bez zavazadel).První skutečnou filmovou roli odehrál Louis Salou jako Michel v adaptaci Tolstého Kreutzerovy sonáty, která byla natočena pod názvem BÍLÉ NOCI V PETROHRADU (Les nuits blanches de Saint-Pétersbourg, 1937). Doménou jeho práce bylo ale nadále především divadlo, nyní již i s jinými režiséry (Jean Cocteau, Harry Baur). Na ocenění svých hereckých kvalit filmovými tvůrci si Salou musel počkat až do svých téměř čtyřiceti let, pak se mu ale dostalo plného zadostiučinění, protože například v roce 1942 hrál v osmi filmech, podobně často předstupoval před filmovou kameru i v následujících letech, takže i přes předčasnou smrt jeho filmografie zahrnuje přes 40 titulů.Spolu s častějšími výstupy ve filmu začal stoupat i význam rolí, Louis Salou byl oslovován renomovanými režiséry jako byli Maurice Tourneur, Marcel L'Herbier nebo Christian-Jaque. Za zmínku stojí například jeho (byť nevelká) role ředitele opery v biografické epizodě ze života skladatele Hectora Berlioze FANTASTICKÁ SYMFONIE (La symphonie fantastique, 1942). Jako charakterní herec byl Salou obsazován převážně do dramatických, případně kriminálních filmů, jen zřídka jej můžeme zaznamenat ve výhradně komediálním žánru (BOLERO, 1942).Po boku Jeana Maraise hrál ve filmu POLICIE HLÁSÍ (Voyage sans espoir, 1943), objevil se také ve druhém dílu výpravného historického filmu na základě klasické literární předlohy HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1943). Po určitém útlumu v letech 1943-1944 se znovu naplno vrhnul do filmování v roce 1945, což mimo jiné znamenalo značné omezení práce v divadle, kterou dříve upřednostňoval. Publikum zaujal například ve slavném filmu DĚTI RÁJE (Les enfants du paradis, 1945) nebo v romantické fantazii SYLVIE A FANTOM (Sylvie et fantôm, 1945).Na druhou stranu, pokud dostal skutečně velkou hereckou příležitost, šlo o filmy spíše nižší umělecké úrovně, což lze říct o melodramaticky laděných titulech jako SBOHEM, LÁSKO (Adieu chérie, 1945) nebo VELETRH SNŮ (La foire aux chim?res, 1946). Vysoké renomé si ale udržoval například postavou policejního inspektora v divácky mimořádně úspěšném filmu ROGER LA HONTE (1946), souhvězdí velkých osobností doplnil také ve filmu VĚZNICE PARMSKÁ (La chartreuse de Parme, 1948), v této době točil i v Itálii. Svůj poslední film MILENCI Z VERONY (Les amants de Vérone, 1949) již nedokončil, jeho postava Ettora Maglii ale zůstala na filmovém pásu zachována, film měl premiéru až v březnu 1949.Louis Salou zemřel náhle v Paříži 12. října 1948 ve věku 46 let. Oficiální zpráva o příčině úmrtí uváděla infarkt, ten byl ale způsoben předávkováním léky, takže v některých pramenech se uvádí, že herec spáchal sebevraždu.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz