Lenka Filipová

Pochází z uměleckého prostředí, její otec Adolf Filip byl studovaný operní pěvec a pražský divadelní herec, matka pracovala coby učitelka hudební výchovy, při které používala kytaru. Lenka byla již od mládí předurčena stát se kytaristkou. Hru na kytaru pak také vystudovala u Štěpána Urbana a Milana Zelenky na konzervatoři v Praze. Při hře na kytaru si ráda zpívala. Od mládí byla v tomto směru úspěšná, již v šestnácti letech vyjela s Brněnským rozhlasovým souborem lidových nástrojů (BROLN) na své první zahraniční turné do USA a Kanady. Během studií si Lenka přivydělávala jakožto moderátorka i jako zpěvačka. Byla i dobrá šansoniérka, interpretovala zhudebněnou poezii Vítězslava Nezvala, které zhudebnil její kamarád, hudební skladatel a kytarový virtuóz Štěpán Rak. Hostovala i se skupinou Spirituál kvintet. V letech 1973–1975 se objevila i na prknech Divadla Semafor ve hrách Miloslava Šimka. Na podzim 1974 hostovala v koncertním programu Karla Gotta. Poté byla asi rok a půl druhou zpěvačkou Orchestru Karla Vágnera (vedle „jedničky“ Hany Zagorové). V té době jí také vyšly její první gramofonové desky. V letech 1979 až 1981 vystupovala se skupinou Flop Karla Zicha, vystupovala v pražském music-hallu Alhambra.

Dále se vzdělávala a zdokonalovala ve hře na kytaru, v roce 1976 absolvovala kurzy v Mezinárodní hudební akademii v Paříži. V Paříži také občas vystupovala ve studentských klubech. Stala se i hostem francouzské noční rozhlasové show na stanici France-Inter. Přátelila se s lidmi z pařížské Olympie, ve Francii natočila i dvě SP desky. Nejznámější písni z té doby je píseň Zamilovaná, která pochází z pera Francise Cabrela. Tato píseň byla posléze úspěšná natolik i v českých zemích, že dala název i jejímu prvnímu gramofonovému albu, které vyšlo pod tímto názvem v roce 1981 u firmy Supraphon. V roce 1984 sestavila vlastní doprovodnou skupinu Domino, v jejím repertoáru začal postupně převažovat střední proud. Nicméně publikum vždy poměrně dobře přijímalo její písně zpívané ve francouzštině, své koncerty také vždy doplňovala a ozváštňovala sólovými kytarovými hudebními vložkami.

V roce 1988 dostala nabídku zúčastnit se soutěže Eurovize, kde měla interpretovat píseň „Ne partez pas sans moi“ ve francouzštině od švýcarského skladatele a zastupovat Švýcarsko. V Československu ale nedostala povolení vycestovat, protože prý nemůže zastupovat cizí zemi. Náhradnicí sa narychlo stala Céline Dion, která v té době byla začínající zpěvačkou a s touto písní Eurovizi vyhrála, čímž nastartovala svou kariéru.

Lenka Filipová si velice pečlivě po léta pěstovala svůj image sympatické, hudbymilovné a inteligentní dívky či kultivované a atraktivní mladé ženy. Nikdy také zcela neopustila svoji původní profesi klasické sólové kytaristky, což nakonec vyústilo v několik LP desek věnovaných pouze klasické kytarové hudbě. Příznivý ohlas měly i její písničky věnované dětskému publiku. To vše ji vyneslo až do první desítky v popularitě českých zpěvaček v anketě Zlatý slavík. Dostalo se jí i celé řady mezinárodních uznání a ocenění. V současné době se také nově věnuje hře na elektrofonickou kytaru a je stále umělecky aktivní. Na svých webových stránkách vytvořila kytarovou školu.

(Zdroj: Wikipedie)