Muzeum Drahanské vrchoviny a vzdělávací centrum TGM

Budova muzea byla postavena v letech 1928 – 1930 pro Jubilejní Masarykovu měšťanskou školu . Autor projektu Miloš Laml patřil ke špičkovým architektům meziválečného období, k jeho nejznámějším realizacím patří například budova rektorátu Masarykovy univerzity v Brně, kde dnes sídlí Filozofická fakulta MU, nebo sokolská  tělocvična se společenskými prostorami v Kaunicově ulici v Brně.

Budova byla těžce poškozena při bombardování za 2. světové války, mnohem větší škody však napáchaly nejrůznější modernizace během rozvoje socialistického školství. Přes všechny tyto zásahy si dosud zachovává svůj charakter a prokazuje kvality svého tvůrce vysoce funkčními prostorami pro vzdělávání.

Dílna domácího krejčího

Nejrozšířenějším zaměstnáním na Drahanské vrchovině bylo ve dvacátém století krejčovství. Většina krejčích šila pro židovské oděvní podniky v Prostějově a také v Boskovicích. Krejčí pracovali vesměs doma a do konfekčních závodů či oděvních továren chodili  fasovat nastříhané látky a odvádět ušité oděvy. Expozice vám umožní nahlédnout do takovéto domácké dílny na počátku minulého století. V její části jsme pro vás rekonstruovali i místnost, kam se chodilo do "fabriky" odvádět.

Truhlářská dílna

Poté co ve druhé polovině devatenáctého století zaniklo na Drahanské vrchovině tkalcovství jako hlavní zdroj obživy, krejčovství zdaleka nestačilo uživit všechny. Proto hledali zdejší obyvatelé jinou práci. Jednou z cest bylo založení Družstva pro zpracování dřeva na vysočině Drahanské v roce 1911. Jeho členové vyráběli především dřevěné hračky, se kterými se v roce 1913 zúčastnili i Výstavy moravských hraček v Brně. Slibně se rozvíjející činnost družstva však ukončila první světová válka. Zpracování dřeva v Drahanech, ale i v Protivanově a dalších obcích připomíná instalace truhlářské dílny. 

Ševcovská dílna

Ke každé vesnici patřil ještě v polovině minulého století švec. I když drobným ševcům zasadil ve dvacátých a třicátých letech tvrdou ránu Baťa, přeci jen alespoň příštipkařili, opravovali. Ale ještě po druhé světové válce žili mistři, kteří ručně šili i ty nejjemnější dámské boty. Jedním ze ševců, kteří se nejdéle drželi svého kopyta byl i František Julínek z Bousína, jehož ševcovské nástroje věnoval do muzea vnuk Josef.

Holičství

Stejně jako švec či krejčí, patřil k sestavě vesnických řemeslníků i holič. V našem muzeu máte nyní možnost vstoupit do holičství s vybavením z dob první republiky a starého Rakouska. Bývalo v Prostějově v ulici Pod Kosířem a mnozí obyvatelé z okolí pamatují pana Břetislava Kovaříka, který zde s prvorepublikovou důkladností stříhal ještě před několika lety. Jeho oficínu v roce 2013 darovala muzeu paní Hana Kroutilová.

Kabinet slavných rodáků

V pracovně Vincence Pořízky se můžete seznámit s životem a dílem tohoto nejslavnějšího drahanského rodáka a zakladatele studií hindistiky na Karlově univerzitě. V. Pořízka vytvořil mimo jiné i první hindsko český slovník a převedl do češtiny velkou část indických zeměpisných názvů, které geografové používají dodnes.

Postupně přibývají medailony dalších vynikajících osobností, jako byla například operní zpěvačka Anna Dočkalová z Bousína, která už na počátku 20. století proslula svou extravagancí a neuznáváním genderových stereotypů.

Kněze Aloise Kolíska z Protivanova, jednoho z tvůrců myšlenky společného státu Čechů a Slováků považují naši východní sousedé za posledního ze svých národních buditelů.

Další kněz, Alois Musil z Rychtářova se věnoval archeologickým a zeměpisným objevům v Arábii, kde se stal dokonce náčelníkem jednoho z beduínských kmenů. Po návratu z orientu své objevy vědecky zpracoval a dožil jako farář na Šternbersku.

 Vzdělávací centrum TGM

Zajišťuje výukové programy pro veřejnost. V současné době nabízí programy Dopravní výchova, Dej pole chléb... a řemeslný kurz Necování (síťování).