Ladislav Křiváček se narodil 13. září 1940 v Praze. Roku 1963 vystudoval herectví na pražské DAMU a ihned se stal členem Divadla E. F. Buriana v Praze (1963 – 1989), kde věrně setrval ve svazku až do své předčasné smrti. Ladislav Křiváček byl temperamentním, vitálním, vznětlivým hercem, jenž často přetvářel malé i větší roličky mužů psychicky narušených, zádumčivých, vadného charakteru, drsných a
Ladislav Křiváček se narodil 13. září 1940 v Praze. Roku 1963 vystudoval herectví na pražské DAMU a ihned se stal členem Divadla E. F. Buriana v Praze (1963 – 1989), kde věrně setrval ve svazku až do své předčasné smrti. Ladislav Křiváček byl temperamentním, vitálním, vznětlivým hercem, jenž často přetvářel malé i větší roličky mužů psychicky narušených, zádumčivých, vadného charakteru, drsných a zemitých. Výbušnost, impulsívnost a cholerické chování bylo typické i pro jeho soukromý život a osobní vystupování. Své profily dotvářel i řídkými vlasy a kulatou přísnou tváří ostrých rysů, kterou od konce 70. let ozdoboval ve všech rolích i mohutný plnovous.Z řady divadelních inscenací, v nichž si Ladislav Křiváček zahrál, si uveďme: „Dvanáct“ (Pepek), „Večer tříkrálový“ (Malvolio), „R. U. R.“ (Robot), „Sever proti Jihu“ (Démon Války), „Meteor“ (Policista), „Kateřina Veliká“ (Kníže Naryškin), „Jízdní hlídka“ (Zajatec), „Mnoho povyku pro nic“ (Konrád), „Zkrocení zlé ženy“ (Biondello), „Žebrácká opera“ (Ede), „Julius Caesar“ (Kaska), „Ženský boj“ (Zvykoš), „Peer Gynt“ (Aslak), „Otec“ (Bobeš), „Král Lear“ (Vévoda kornwalský), „Jehla“ (Ondřej), „Sen noci svatojánské“ (Puk), „Veselé windsorské paničky“ (Berkdeber), „Macbeth“ (Banquo), „Komedie masopustu“ (Malvolio), „Krysař“ (Sepp Jörgen), „Višňový sad“ (Jepichodov), „Ženitba“ (Podkolatov), „Don Juan“ (Don Luis), „Vojcek“ apod.Filmová dráha Ladislava Křiváčka (stejně jako ta divadelní, televizní a rozhlasová) trvala pouhých třicet let a přetvořil v ní řadu malých i větších roliček. V 60. letech, kde začínal ještě jako student DAMU, byl studentem (SPADLA S MĚSÍCE), brigádníkem Milanem (ZAČÍT ZNOVA), vojákem (krátký NÁBOJ), traktoristou Mildou (HANDLÍŘI), výtvarníkem Jirkou (TŘIATŘICET STŘÍBRNÝCH KŘEPELEK), dělníkem (SKOK DO TMY), hercem Pepkem (DVANÁCT), pikolíkem (ČINTAMANI & PODVODNÍK), funkcionářem (SVATBA S PODMÍNKOU), četařem Kájou (film Studia FAMU MOTÝL), defraudantem (JAK SE KRADE MILION), Jednookým (KRÁLOVSKÝ OMYL), karbaníkem (UTRPENÍ MLADÉHO BOHÁČKA), velitelem trestnice (SMĚŠNÝ PÁN), praporčíkem VB (SVĚTÁCI), šafářem (PASŤÁK) a nebo tajným (UCHO).Během normalizace 70. let se jeho filmografie poněkud ztenčila. Hrál zřízence Piroha v Kachyňově UŽ ZASE SKÁČU PŘES KALUŽE (1970), kriminalistu Trepinského v krimi Josefa Macha NA KOLEJÍCH ČEKÁ VRAH (1970), infanteristu v Kachlíkově dramatu ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (1973), hoteliéra Rejska v KRONICE ŽHAVÉHO LÉTA (1973) Jiřího Sequense, lamače Macháčka v psychologickém JEZDEC FORMULE RISK (1973) Antonína Kachlíka, Emánka Cepeše v dalším Kachlíkově snímku NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976), novináře v dramatu Jiřího Svobody DŮM NA POŘÍČÍ (1976) a i též příslušníka VB v Balíkově psychologickém STÍN LÉTAJÍCÍHO PTÁČKA (1977).Ale v 80. filmových postav celkem přibylo ve snímcích POHÁDKA SVATOJÁNSKÉ NOCI (dráb), hlavně ZÁNIK SAMOTY BERHOF (hospodář Alfred Habiger), TŘETÍ SKOBA PRO KOCOURA (pan Pazdera), SLAVNOSTI SNĚŽENEK (myslivec Macháček), PASÁČEK Z DOLINY (Korbini – Čpaj), VYHRÁVAT POTICHU (Bejček), VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU (rozčílený muž), PRODAVAČ HUMORU (předseda JZD), OLDŘICH A BOŽENA (vraždící kajícník), KOMEDIANT (mušketýr), SKALPEL, PROSÍM (Benedikt), SMÍCH SE LEPÍ NA PATY (Mirek), JEMNÉ UMĚNÍ OBRANY (Káva), MÁG (Lorenz) a O ZATOULANÉ PRINCEZNĚ (čert Haramáš) atd.Spolupracoval též s rozhlasem („Bosá balada“, „Starý člun“), dabingem a televizními inscenacemi (KLÍČ, LÁSKA JAKO TRÁM, VYLOŽENĚ RODINNÁ HISTORIE, ALEXANDR DUMAS STARŠÍ, O VYSOKÉ VĚŽI, ŠVÉDSKÁ ZÁPALKA, VÁNOČNÍ STROMEČEK, OBLOUK SVĚTLA, MARNÉ CESTY HOLUBŮ, CO TAKHLE SVATBA, PRINCI?, ŽENA Z KORINTA, ŽÁDOST O PŘELOŽENÍ či ZLATÁ FLÉTNA) i se seriály (30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, MY Z KONCE SVĚTA, ŽENA ZA PULTEM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, DNES V JEDNOM DOMĚ, LUCIE, POSTRACH ULICE, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, SANITKA nebo LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, GOTTWALD a RODÁCI aj.). Ladislav Křiváček zemřel náhle 17. března 1989 v Praze ve věku pouhých nedožitých devětačtyřiceti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)