Karl Malden

"Jsem workaholik. Mám rád všechny filmy, ve kterých jsem hrál, dokonce i ty špatné, každý seriál, každou hru, protože rád pracuju. To je to, co mě drží na nohou.”Rodným jménem Mladen George Sekulovič. Narodil se v Chicagu jako nejstarší ze tří synů české matky, švadleny a herečky Minnie (za svobodna Seberová, 1892-1996) a srbského otce Petara Sekuloviče, který pracoval v ocelárnách a jako mlékař. Rodinné kořeny je třeba hledat v městečku Bileća v jihovýchodní Hercegovině. První roky mluvil Malden jenom srbsky. Maldenův otec miloval hudbu a vedl pěvecký sbor, v jejich kostele uváděl hry a vyučoval herectví. Mladý Malden si zahrál v mnoha z těchto her vycházejících většinou ze srbského prostředí. Na střední škole byl oblíbený a byl také hvězdou basketbalového týmu (za svoji typickou vizáž “vděčí” právě košíkové, při které si dvakrát zlomil nos.)Byl aktivní v dramatické sekci a brzy byl zvolen předsedou vyššího ročníku. V roce 1931 s výborným prospěchem odmaturoval na Emerson High School a plánoval cestu do Arkansasu, kde doufal ve sportovní stipendium. Školní představitelé ho však odmítli s poukazem na jeho neochotu k jinému sportu než basketbalu. V letech 1931 – 1934 tedy pracoval v železárnách, podobně jako jeho otec a ve dvaadvaceti si změnil jméno na Karl Malden, aby tak vyhověl nárokům první divadelní společnosti, se kterou vystupoval.Ve filmech a různých televizních show, si Malden často našel způsob jak zmínit jméno "Sekulovič." Tak například jako generál Omar Bradley v “Pattonovi”, to když se jeho jednotky probíjejí nepřátelskou palbou, se obrací na jiného vojáka se slovy "Podej mi tu přilbu, Sekuloviči." V "Dead Ringer" zase říká jinému detektivovi "Sekuloviči, podej mi můj klobouk.” V “Ptáčníkovi” zase přečte “Sekulovič” ze seznamu vězňů (Maldenova otce tím však vůbec nepotěšil, řekl mu prý “Mladene, žádný Sekulovič nikdy neseděl ve vězení!”) Na rodné jméno nezapomene ani v "Přístavu."V září 1934 se Malden rozhodl opustit domov v Gary v Indianě za účelem dramatického vzdělání v Goodmanově škole v Chicagu. Předchozí prací v továrně podporoval rodinu a nebyl schopný našetřit na školné, s ředitelem tedy uzavřel dohodu, že zaplatí to málo, co je schopen a jestliže se osvědčí, dá mu škola plné stipendium. Stipendium získal. Během působení v Goodmanově dětském divadle si namluvil herečku Monu Greenbergovou (uměleckým jménem Mona Graham) a v prosinci 1938 se vzali. Rok předtím odpromoval na Chicagském uměleckém institutu. Brzy poté, bez práce a bez peněz, se vrátil do svého rodného města.Veřejnosti se prvně představil na newyorské Broadwayi (1937), pracoval v rozhlase a malou rolí debutoval ve filmu: romantické drama THEY KNEW WHAT THEY WANTED (1940). Přidal se ke Group Theatre, kde byl představen mladému Eliu Kazanovi, který s ním jednou natočí snímky, které vejdou do dějin kinematografie. Kariéru mu přerušila 2. světová válka, během které sloužil jako poddůstojník u letectva. V té době dostal taky malou roli v Cukorově válečném dramatu WINGED VICTORY (1944). Po válce se v jedné hře (“Truckline Cafe”) sešel s tehdy neznámým Marlonem Brando. S pomocí Elii Kazana získal úlohu v ALL MY SONS (1948) a potom se už rozjela jeho filmová kariéra naplno.Byl to western PISTOLNÍK (1950) s Gregory Peckem a SAMURAJOVÉ ÚTOČÍ (1951) s Richardem Widmarkem. Jako Mitch, nejlepší přítel Stanleye Kowalského (Marlon Brando), se představil v Kazanově klasickém dramatu TRAMVAJ DO STANICE TOUHA (1951) a za roli obdržel Cenu Akademie pro “nejlepšího herce ve vedlejší roli” (na Oskara byl nominovaný celkem dvakrát a pokaždé za roli ve filmu s Marlonem Brando.) K dalším filmům z té doby patří Hitchcockův thriller ZPOVÍDÁM SE (1953), osmioskarové Kazanovo drama V PŘÍSTAVU (1954), kde si zahrál kněze, který přinutí Terryho Malloye (Marlon Brando), aby svědčil proti šéfovi gangu Johnnymu Friendlymu (Lee J. Cobb). V dramatu BABY DOLL (1956) hrál zase muže bažícího po moci a současně frustrovaného svojí mladou ženou (Carroll Baker).Uplatnil se v řadě westernů: STROM NA VĚŠENÍ (1959) s Gary Cooperem, KŘIVÁK (1961), který režíroval a ve kterém taky ztvárnil titulní postavu Marlon Brando, výpravný epos s plejádou hereckých hvězd JAK BYL DOBYT ZÁPAD (1962), Fordův PODZIM ČEJENŮ (1964), NEVADA SMITH (1966) se Stevem McQueenem nebo DIVOCÍ TULÁCI (1971) s W.Holdenem. Připomeňme ještě PTÁČNÍK Z ALCATRAZU (1962) s Burtem Lancasterem, drama CINCINNATI KID (1965), taky s McQueenem a slavný Schaffnerův velkofilm GENERÁL PATTON (1970) s Georgem C. Scottem, se kterým se Malden sešel už při natáčení “Stromu na věšení.”V roce 1972 přišel za Maldenem producent Quinn Martin s rolí poručíka Mika Stonea v televizním filmu V ULICÍCH SAN FRANCISCA (1972). Nakonec z toho byl úspěšný krimiseriál (Maldenova mladšího partnera, inspektora Steva Kellera, si zde zahrál Michael Douglas.) Maldenův otec byl rád, že se bude točit v San Francisku, protože se zde chtěl usadit, ale plány vzaly za své poté, co dorazil do města v čase zemětřesení. Za roli byl Malden celkem čtyřikrát nominován na cenu Emmy (1974-1977.) Zazářil v televizním filmu SKAG (1980) a taky ve stejnojmenném seriálu o předákovi z pittsburghských železáren (v pilotní epizodě dostane hrdina mrtvici a my sledujeme, jak se to odrazí na jeho rodině a spolupracovnících.) Projekt se nesetkal s větším ohlasem ze strany diváků a po pár dílech skončil. Kritici ho však velebili.Maldenovi mají dvě dcery, Carlu a Milu a jejich manželství je mimochodem jedním z nejdelších v historii Hollywoodu. V roce 2008 oslavili platinovou svatbu (70. výročí) a zařadili se tím tak na třetí místo co do délky trvání hollywoodského manželského svazku. Hned za nimi jsou Bob Hope a Dolores Hope s 69 lety a před nimi Norman Lloyd a Peggy Lloyd, kteří se brali v roce 1936. V čele se se 73 lety společného života drží Art Linkletter a Lois Foerster. V roce 1997 Malden publikoval svoji autobiografii s názvem “When Do I Start?” (Kdy jsem začal?), spoluautorkou je jeho dcera Carla.Zajímavosti:Jeho blízkým přítelem byl jeden ze sedmi statečných, Brad Dexter, který byl rovněž srbského původu. Karl Malden byl v roce 1963 členem poroty Berlínského filmového festivalu, v 70. a 80. letech se objevoval v televizní reklamě na cestovní šeky American Express ("Don't leave home without them!") a v letech 1989 – 1992 zastával funkci prezidenta filmové akademie (Academy of Motion Picture Arts and Sciences.) Je rovněž členem 16tičlenného poradenského výboru Amerického poštovního úřadu, který posuzuje návrhy na pamětní poštovní známky.(zdroj: CSFD.cz, autor: Marek "džanik" Janík)