Karel Kryl byl zpěvák, písničkář, básník a umělec, vizionář a prorok, který v tehdejším Československu a později v exilu hlasitě vystupoval proti komunismu. Narodil se v Kroměříži 12. dubna 1944 do rodiny, která spravovala tiskárnu, jež založil jeho dědeček. Karel absolvoval keramickou školu, jelikož měl v mládí jinou představu o své budoucnosti a chtěl se stát, po vzoru svých předků, hrnčířem. Ovšem již během studentských let se začal věnovat psaní textů, poezii a hudbě. A tak s kytarou, za kterou tehdy nebyl skoro vidět, obráží studentská setkání a skupinky boje proti režimu. První písní, která byla vydána, je Nevidomá dívka nazpívaná Hanou Ulrychovou.
V roce 1968 mu byla vydána deska s titulní písní Bratříčku, zavírej vrátka. Tato píseň vznikla jako bezprostřední reakce na invazi vojsk Varšavské smlouvy a dokonce vydržela na předních místech hitparády několik týdnů, než byla zakázána stejně jako pořad, který ji vysílal.
O necelý rok později se Karel Kryl vydal na tradiční hudební festival do Německa, kde si podal žádost o politický azyl, aby zde mohl zůstat. Jako pro každého emigranta byly jeho začátky velice těžké, zejména pak pro Karla, který byl odchodem z vlasti velice zarmoucen. Z tohoto důvodu také nikdy nepřijal německé občanství, po němž by se musel vzdát československého. Stále věřil, že se jednou situace změní a on se bude moci do milované vlasti vrátit. V exilu stále publikoval, vydával desky, písně a psal básně. V Německu začal externě spolupracovat s redakcí rádia Svobodná Evropa, do kterého poté nastoupil jako zaměstnanec a spoluvytvářel hudební a sportovní pořady.
Do vlasti se vrátil na pohřeb své matky 30. listopadu 1989 a navzdory tomu, že důvod jeho návštěvy byl velmi smutný, on sám týden strávený v rodné vlasti popsal jako nejhezčí týden jeho života. Radost a nadšení z převratu ho rychle opustila z důvodu polistopadového vývoje. Ve svých kritických písních tedy pokračoval i nadále.
Nečekaně zemřel na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově měsíc před svými padesátými narozeninami. Jeho pohřeb byl doprovázen obrovským zájmem lidí, kdy se jich před klášterem, ve kterém byl obřad vykonáván, sešlo na čtyři tisíce. Jeho tělo je uloženo na Břevnovském hřbitově. Kolem jeho smrti stále panují jisté pochybnosti, ozývají se například hlasy, že mu puklo srdce nad polistopadovým vývojem a rozpadem republiky.
Jeho písně nazpíval Daniel Landa, který si za toto gesto vysloužil celou řadu rozdílných reakcí. Jedněm se jeho počin líbí a považují ho za připomenutí Krylova odkazu mladší generaci. Druzí ho kritizují za přiživování se na úspěchu vyjímečného písničkáře.
(zdroj - CSFD.cz, autor - "srstek")
