Karel Houska se narodil 15. října 1916 v Praze. Roku 1942 absolvoval dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře. Ještě jako student hrál v Divadélku 99, v Divadle ve Smetanově muzeu, v Souboru Fráni Francla a statoval v činohře Národního divadla v Praze. V letech 1942 – 1943 prošel Nezávislým divadlem a Stálým divadlem v Unitarii. A do konce německé okupace se stal členem známého divadla Uran
Karel Houska se narodil 15. října 1916 v Praze. Roku 1942 absolvoval dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře. Ještě jako student hrál v Divadélku 99, v Divadle ve Smetanově muzeu, v Souboru Fráni Francla a statoval v činohře Národního divadla v Praze. V letech 1942 – 1943 prošel Nezávislým divadlem a Stálým divadlem v Unitarii. A do konce německé okupace se stal členem známého divadla Uranie (1943 – 1945).Po krátkém angažmá v Divadle 5. května (1945 – 1948) zůstal hercem Divadla na Vinohradech (1948 – 1987), kde Houska setrval až do své smrti. Na divadelních jevištích ztvárňoval většinou menší komické i dramatické charakterní úlohy („Othello“, „Veronika“ a nebo „Zuzana Vojířová“). Jeho vysoké postavy, výrazného čela, brýlemi ověnčené hlavy, tváře s plnovousy a částečnou pleší si brzo povšimli filmaři.Proto jeho profesorský a intelektuálský typ byl brzy velmi často využíván i ve filmu a v televizi. V české kinematografii začínal ihned po zestátnění ještě ve 40. letech: voják na nádraží ve snímku Miroslava Cikána HRDINOVÉ MLČÍ (1946), exekutor v Krškově psychologickém dramatu AŽ SE VRÁTÍŠ… (1947), poručík v dalším dramatu NÁVRAT DOMŮ (1948) režiséra Martina Friče a kreslič Sekanina ve Weissových DRAVCÍCH. Bohužel, vždy byl ve filmu odkázán ztvárňovat epizodky. Nikdy získal roli hodnou svého talentu (o titulní ani nemluvě).V 50. letech si vyzkoušel postavy synovce primáře Pokorného (Jiří Plachý) MUDr. Mráze v Makovcově PŘÍPADĚ DR. KOVÁŘE (1950), Helmuta ve Fričově ZOCELENÍ (1950), frézaře a úderníka Štorkána ve snímku BYLO TO V MÁJI (1950) Martina Friče, železničáře Kruckého v Lehovcově PŘIZNÁNÍ (1950), faráře Pavla Hučky v AKCI B (1951) Josefa Macha, tajného policisty v dalším dramatickém snímku Martina Friče TAJEMSTVÍ KRVE (1953), osobního referenta a mistra v politicky exponovaném dramatu režiséra a scenáristy K. M. Walló BOTOSTROJ (1954) a taktéž pracovníka exportu Minárika ve volném pokračování BOTOSTROJE pod názvem NEVĚRA (1956) stejného režiséra.V uvolněných 60. létech se filmovým divákům představil jako lékař v Makovcově komedii CHLAP JAK HORA (1960) a v Blumenfeldově kriminálce TEREZA (1961), obchodník Josef Klouda a otec Tondy Kloudy (Ruppert Dubský) v dětském snímku LEDOVÉ MOŘE VOLÁ (1961) Hanuše Burgera, hejtman ve HVĚZDĚ ZVANÁ PELYNĚK (1964) Martina Friče, brýlatý kolega docentky somniologie Růženky Beránkové (v podání Dany Medřické) ve Sci – Fi komedii KDO CHCE ZABÍT JESSII? (1966), kostelník Tapa v Kachyňově dramatu NOC NEVĚSTY (1967) a jako řidič náklaďáku Klapka v OBJÍŽĎCE (1968) Josefa Macha.V době normalizace už filmových příležitostí ubývalo. Zahrál si tedy lékaře na prosektuře ve Vorlíčkově komedii „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (1970), školního inspektora v dalším filmu Václava Vorlíčka DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), poslance v dramatu Antonína Kachlíka ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ (1973), vědce v komedii JAK UTOPIT DR. MRÁČKA ANEB KONEC VODNÍKŮ V ČECHÁCH (1974), herce Rejnka ve Strnadově filmu BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE (1976), primáře v Matějkově SVÍTALO CELOU NOC (1980) a nebo Antonína Dvořáka ve Smoljakově komedii JÁRA CIMRMAN LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (1983).V řadě českých filmů nadaboval své kolegy (VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ, UKRADENÁ BITVA, ELIXÍRY ĎÁBLA, MUŽ Z LONDÝNA, TEREZU BYCH KVŮLI ŽÁDNÉ HOLCE NEOPUSTIL či CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU).Hojně byl vyžíván v televizních inscenacích (WATERLOO, BELLEVUE, JULIÁN ODPADLÍK, CHLÉB A PÍSNĚ, PÍŠŤALKA PRO DVA, VILÉM ROZKOČ, BRATŘI KIPOVÉ, JAKO KNÍŽE ROHAN, GOBSECK i CELÝ SVĚT NAD HLAVOU) a seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, MUŽ NA RADNICI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, SANITKA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO či RODÁCI).Jeho charakteristický a dobře známý hlas se výborně užil v rozhlase („Šťastný princ“, „Don Carlos“, „Jan Hus“, „Idiot“, „Snílek“, „Spartakus“, „Bratři“, „R. U. R.“ atd.) a dabingu (BÍDNÍCI, „ČETNÍK“, „ANGELIKA“, NĚKDO TO RÁD HORKÉ, „MAYOVKY“, VŮNĚ CIBULE, SUDÁ A LICHÁ, HRABĚ MONTE CHRISTO apod. apod.). Karel Houska zemřel 22. prosince 1987 v Praze ve věku jednasedmdesáti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)