Karel Hála

Zpěvák populární hudby Karel Hála se narodil 2. října 1933 v Hradci Králové. Zpěv vystudoval na Státní konzervatoři v Praze v letech 1952 – 1956. Hála postupně zpíval a vystupoval v Armádní opeře (1953 až 1955), v Hudebním divadle Karlín (1955 – 1956), dál ve vokálním kvintetu u Orchestru Karla Vlacha (1956 – 1957), v Orchestru Karla Krautgartnera (1957 – 1958), v Orchestru Ladislava Bezubky (1958 až 1965), v Divadle Apollo Praha (1965 – 1968) a v pražském Rokoku (1968 – 1972).

Hostoval v Divadle ABC, v teplickém Krušnohorském divadle a opět v Hudebním divadle Karlín.

Od 1972 byl ve svobodném povolání, vystupoval dále s tanečními orchestry a pořádal četné koncerty a zájezdová představení. Zpíval i se Souborem Lubomíra Pánka, tělesem TOČR, Orchestrem Československé televize, Gustava Broma, Miroslava Kefurta a opět Karla Vlacha. Jako zpěvák se zaměřoval především na swing, k němuž měl dobré frázování, intonaci, kvalitní baryton a improvizaci.

Mezi jeho oblíbené písně patří tituly „Dej mi pár okovů“, „Můj otčenáš“, „Všichni tancovat jdou“, „Vyvalte sudy“, „Vzpomínky mi zůstanou“, „Hádej, Matyldo!“, „Pokání“, „Letí šíp“, A budeš má“, „Hm, hm…“, „Starý mlýn“, „Dárek na památku“, „Má pouť“, „Síť houpací“, „Lodí bílou“, „Dívka toulavá“, „Ona je krásná“, „Zámoří“ apod. Vystupoval i na hudebních festivalech (Děčínská kotva) a na zahraničních turné. Vyšla i vzpomínková kniha „Mistr swingu“ (2009).

Hálovy písně vycházely na audio nosičích (například „Oheň“, „Dej mi pár okovů“, „Říční proud“, „Dívka toulavá“, „Hvězdy nad Bromem“, „Pop galerie“ a další). Na divadelních a hudebních scénách hrál třeba Studenta Vavřenu („Filosofská historie“), Figara („Lazebník sevillský“), Úředníka, Výběrčího a Žebráka („Pan Pickwick“) či Jeřábka („Polabský mouřenín“), účinkoval i zpíval v projektech „Tři Petři“, „Pouť pro dva“, „Parade“, „Nešpory“, „Rajský ostrov“, „Vzpomínky mi zůstanou“, „Vzpomínka na invazi a Glenna Millera“.

Jeho popularita dosáhla vrcholu v 60. a v 70. letech. Postupně se během 80. a 90. let dostával do pozadí a jeho proslulost pomalu slábla. Několikrát Karel Hála navázal spolupráci s českým filmem. Nejenom, že v některých filmech jenom zpíval, ale také jako klasický herec.

Postupně zpíval ve filmech Jiřího Hanibala ŠKOLA HŘÍŠNÍKŮ (1965) písně a songy „Dlouhá míle“, Rychmanově DÁMĚ NA KOLEJÍCH (1966) „Femina, feminae“ (spolu s Vokálním souborem Lubomíra pánka, Jiřinou Bohdalovou a Josefem Zímou), SVATBA JAKO ŘEMEN (1967) Jiřího Krejčíka „Dej mi pár okovů“, Podskalského SVĚTÁCI (1969) „Když Praha za noci zazáří neónem“ (spolu s dalšími), DVĚ VĚCI PRO ŽIVOT (1972) Jiřího Hanibala „Lodi bílou“ (s Vokálním souborem Lubomíra Pánka), Zdeňka Podskalského NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973) „Mužům nejvíc sluší sólo“ (s dalšími) a Matulův POSLEDNÍ VLAK (1982) „Ona je krásná jak štěstí“ (se Zdeňkem Šedivým).

Kromě filmů, ve který Hála pouze zpíval, se několikrát představil v malých roličkách jako filmový herec (zpíval i hrál v titulech SVĚTÁCI a NOC NA KARLŠTEJNĚ). Byl vojákem – hudebníkem ve Svitáčkově a Roháčově KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1969), popáleným stihačem v NEBESKÝCH JEZDCÍCH (1968) Poláka, pianistou a zpěvákem v Diplomat Grillu a zpívajícím zbrojnošem v Podskalského SVĚTÁCÍCH (1969) a NOCI NA KARLŠTEJNĚ (1973), zlodějem Žežulkou (mluví Jan Teplý) ve Svobodově BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (1980), generálem vlajkařů ve Steklého PŘÍHODY PANA PŘÍHODY (1982) a po 22 letech naposledy zpěvákem ve Slukově NON PLUS ULTRAS (2004).

Často účinkoval v různých zábavných a hudebních televizních pořadech (př. VYSÍLÁ STUDIO A, CO NEODNESL ČAS, KULATÉ PÍSNIČKY, ÚSMĚVY, NIKDO NENÍ DOKONALÝ, BYLO NÁM DOBŘE, KYTICE PRO TOČR a další). Vystupoval také v rozhlase („První pražská pouť ku sv. Silvestru“, „Zvonokosy“ aj.) a v klasických (často hudebních) televizních filmech (JÁ MÁM KYTKY RÁD, LÁSKY EMANUELA PŘIBYLA atd.) a seriálech (PÍSEŇ PRO RUDOLFA III.).

Roku 1970 se Hála částečně uplatnil i v českém dabingu, když nazpíval za dabéra Eduarda Cupáka party prince pro disneyovské pohádky POPELKA a SNĚHURKA A SEDM TRPASLÍKŮ.

Získal titul Zasloužilého umělce (1981) a po roce 1989 pouze Cenu Senior Prix (2003).

Ke konci života vystupoval jen sporadicky.

Zpěvák a herec Karel Hála zemřel 6. července 2008 v pražské Nemocnici Na Homolce ve věku nedožitých sedmdesáti pěti let.

(Zdroj: csfd.cz - Jarda "krib" Lopour)