Kamila Moučková

Kamila Moučková, narozená 8. dubna 1928 v Jihlavě, je česká televizní, rozhlasová hlasatelka a moderátorka, příležitostná herečka. Otec Vilém Nový byl novinářem a politikem, matka zažila pobyt v koncentračním táboře. Kamila už na základní škole ochotničila a po studiu na reálním gymnáziu v Jihlavě nastoupila do oblastního divadla v Teplicích a Jihlavě.

Sedm let pracovala jako hlasatelka Československého rozhlasu, poté přešla do Československé televize, do oblasti zpravodajství. Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat 1. ledna 1957.

Za svou aktivitu v protiokupačním vysílání televize i rozhlasu během Pražského jara a následné invaze Československa okupačními vojsky, byla s nástupem normalizace v roce 1970 odvolána z vysílání televize a propuštěna.

V 70. a 80. letech byla činná na různých pracovních pozicích, jako kantýnská, uklízečka, prodavačka a servírka. Herecký kolega Ota Sklenčka jí pomohl k angažmá v Komorním divadle, kde objevila řadu krásných lidí.

Další persekuci čelila jako signatářka Charty 77 a aktivistka disentu. Po roce 1989 se vrátila do České televize, od roku 1994 spolupracovala s různými médii, především s rádiem Svobodná Evropa, později v televizi se seniorským pořadem Barvy života, kde působila také v dabingu. Na poli politiky se angažovala v Hnutí pro občanskou svobodu a toleranci. Roku 1996 vydala svou autobiografii Říkali jí lvice.

Mezitím zanechala v české kinematografii několik důkazů o své původní herecké profesi, hrála ve filmech ZVONY V RÁKOSU (1950), SLOVO DĚLÁ ŽENU (1952), TEREZA (1961), DÉLKA POLIBKU DEVADESÁT (1965), DVA TYGŘI (1966). V posledních letech si střihla roli babičky v BESTIÁŘI (2008) a kamarádky Kamily v nostalgickém snímku PAMĚTNICE (2009). O tom, že stále natáčí, svědčí účast v komedii ŠKOLNÍ VÝLET (2012).

Kamila Moučková byla 12. dubna 2008 uvedena do Dvorany slávy.

V soukromém životě neměla zrovna na růžích ustláno, jako velmi mladá si vzala kolegu Miloše Williga, avšak krátce po narození dcery Kateřiny, která v roce 1968 emigrovala s malými dětmi do Anglie, se manželé rozvedli. Ani druhý svazek s lékařem Josefem Moučkou nebyl šťastný, narodila se jim dcera Barbora a syn Ondřej, manželství ztroskotalo na mužových nevěrách.

Osudovým mužem se stal o 11 let mladší herecký kolega Jiří Zahajský, se kterým, jak sama říká, prožila nádherných 30 let. Bohužel jí ho odloudila její nejlepší kamarádka Jana Brejchová. Tuto velkou křivdu a zradu nejbližších v sobě Moučková nese dodnes, třebaže je Jiří Zahajský již po smrti. Od té doby si nového životního druha nenašla. „Důležité je mít dost energie“, míní mladistvě vypadající dáma bez viditelných vrásek, prý zásluhou genů.

Herecká filmografie: