Jožka (Joža) Koldovská se narodila 13. září 1905 v Praze jako Josefa Smolová. Své jméno získala sňatkem s hercem a divadelním režisérem Jiřím Koldovským (1899 – 1963). Na začátku třicátých let vystupovala v Kladenském divadle a v letech 1941 – 1954 v Národním divadle v Brně.Producenty, filmové a později i divadelní diváky upoutala svým krásně tajemným zjevem, úzkými rty, malým nosíkem a hustými če
Jožka (Joža) Koldovská se narodila 13. září 1905 v Praze jako Josefa Smolová. Své jméno získala sňatkem s hercem a divadelním režisérem Jiřím Koldovským (1899 – 1963). Na začátku třicátých let vystupovala v Kladenském divadle a v letech 1941 – 1954 v Národním divadle v Brně.Producenty, filmové a později i divadelní diváky upoutala svým krásně tajemným zjevem, úzkými rty, malým nosíkem a hustými černými vlasy. Svým postavám dokázala vdechnout cosi tajemného a také nadpřirozeného. K zvýraznění svých postav používala gesta, mimiku, práci s tělem, svůj zvláštní hlas a křehce dívčí mladistvý půvab.Díky tomu získala titulní roli švadlenky Anežky Kučerové v sociálním dramatu Václava Kubáska SVÍTÁNÍ (1933). Film podle scénáře Otakara Vávry byl prvním pokusem o sociální téma na začátku zvukové éry. Z dnešního hlediska má, i přes některé nedokonalosti, zejména nezkušené režii diletantského Kubáska, snímek nezastupitelné místo v historii naší kinematografie.Ještě tentýž rok vytvořila epizodní roličku hosta na večírku v melodramatu SRDCE ZA PÍSNIČKU (1933) režiséra a herce Karla Hašlera, které je dnes vzácné svými „hašlerkami“ a hlavní roli ženy v Engelově krátkometrážním příběhu SEJDE Z OČÍ, SEJDE S MYSLI… (1933), jež pojednává o muži, kterýžto opouští svoji lásku a odjíždí do ciziny, ale nakonec se ke své lásce vrátí a spočine ji v náručí…O rok později se uvedla v roli matky v krátkometrážní reklamě na gumové hračky firmy Baťa SLON ZACHRÁNCEM (1934). Vedle Koldovské se ve snímku uvedl Jaroslav Bráška a Dagmar Kmínková, dcera režiséra Oldřicha Kmínka. Výtvarníkem u této reklamy byl průkopník českého kresleného filmu Karel Dodal. Baťa natáčel různé reklamy na své rozličné výrobky (například TŘI MUŽI NA SILNICI /SLEČNU NEPOČÍTAJE/, KONEC PRÁZDNIN, VLAŠTOVKY V HOTELU apod.).Příští rok stvořila další dvě hlavní role manekýnky Jany v Binovcově nedochované komedii POLIBEK VE SNĚHU (1935), natáčející se ještě v německé verzi KUSS IM SCHNEE německým režisérem Rudolfem Katscherem a pochybné tanečnice, zpěvačky a prostitutky Mimi v melodramatu OSUDNÁ CHVÍLE (1935) Václava Kubáska a Josefa Kokeisla o muži (Jaroslav Hurt), který se snažil skrýt svoji zákeřnou pohlavní chorobu.O čtyři roky později ji čekala jen epizodní role v nedochovaném snímku Vladimíra Slavínského ŽABEC (1939), jenž nepřekračoval Slavínského dobový průměr a vyprávěl již nastokrát opakovaný příběh dívky a chlapce, kteří se nechtějí vzít, ale nakonec se do sebe zcela zamilují a ožení se spolu. Herecký soubor tvořili Slavínského klasičtí herci: Věra Ferbasová, Theodor Pištěk, Zita Kabátová, Raoul Schránil, Fanča Foltová či Zdeňka Baldová.O rok později se v československé kinematografii objevila naposledy, ztvárnila zdravotní sestru Ingrid ve Vávrově melodramatu PACIENTKA DR. HEGLA (1940) a zákaznici v klenotnictví Svobodovou v bláznivé, dobrodružné, napínavé a zapeklité kriminální komedii PELIKÁN MÁ ALIBI (1940) rutinérského režiséra Miroslava Cikána.Její odchod do Brna v roce 1941 ji nadále znemožnil vystupování ve filmu. Protože filmové ateliéry na Barrandově, Hostivaři a v Radlicích se nacházely pouze v Praze a herec, hrající v jiném městě měl omezenou šanci se do nich dostat.Kromě jiných také Koldovská spolupracovala s rozhlasem. V padesátých letech se stáhla do soukromí a nakonec se na ní zapomnělo. Jožka Koldovská zemřela v roce 1962 v Brně ve věku padesáti sedmi let. Bohužel neznáme ani její přesné datum úmrtí…(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)