Josef Šváb-Malostranský

Datum narození: 16.3.1860 / Místo narození: Praha, Rakouské císařství

Josef Šváb - Malostranský byl nakladatel, kabaretiér, písničkář, režisér a scenárista, především je však dnes znám jako první český filmový herec. Se svou kulaťoučkou postavou, vykulenýma očkama a bodrým úsměvem vynikl v rolích dobrosrdečných chlapíků, často třeba sluhů nebo farářů.Narodil se v Praze na Malé Straně. Že se mu v tomto místě asi hodně líbilo, napovídá jeho přídomek. Učil se pekařem,

Josef Šváb - Malostranský byl nakladatel, kabaretiér, písničkář, režisér a scenárista, především je však dnes znám jako první český filmový herec. Se svou kulaťoučkou postavou, vykulenýma očkama a bodrým úsměvem vynikl v rolích dobrosrdečných chlapíků, často třeba sluhů nebo farářů.Narodil se v Praze na Malé Straně. Že se mu v tomto místě asi hodně líbilo, napovídá jeho přídomek. Učil se pekařem, ale později se stal vlastníkem malého knihkupectví s nakladatelstvím lidových písní v Mostecké ulici. Seriózní podnikání ho však zcela neuspokojovalo a tak si zpříjemňoval život vymýšlením nejrůznějších žertíků, ať už to byly nějaké veršíky, kuplety nebo kabaretní scénky. Sám si svou tvorbu vydával, šířil ji i za hranice a také předváděl v pražských hospůdkách. Působil též v proslulé Malostranské besedě, založené roku 1868. V 80. letech 19. století se stal populárním, takřka lidovým komikem. Přispíval do humoristických časopisů Švanda dudák, Kopřivy, Humor a Dobrá kopa. Sám v letech 1911 až 1931 vydával Český kabaret (později Švábův český kabaret), kde vycházely noty k populárním šansonům a kupletům a také zde byla zaznamenána některá čísla Červené sedmy. Přátelil se s řadou významných osobností naší kultury, např. s Ignátem Hermannem. Znal se také s Janem Nerudou a Svatoplukem Čechem. Spolupracoval s kabaretiéremJosefem Zeffi - Heřmanem(ten roku 1922 hrál ve filmuLÁSKA SLEČNY VĚRY).Josef Šváb - Malostranský byl opravdu muž činu a zřejmě málokdy si nechal ujít nějakou významnou kulturní událost. Chlubil se, že byl prvním Čechem, jehož hlas zaznamenal Edisonův fonograf. Stalo se tak na Jubilejní výstavě v roce 1891. Když se dozvěděl, že se bude v Čechách točit hraný film, samozřejmě chtěl být zase první, jehož umění bude tímto způsobem zvěčněno. A tak začala jeho krátká, nicméně slavná spolupráce s průkopníkem české kinematografieJanem Kříženeckým.Inženýr Jan Kříženecký, vášnivý fotoamatér, zakoupil přímo od firmy bratří Lumi?rů kinematograf, aby mohl při příležitosti pražské Výstavy architektury a inženýrství roku 1898 natočit a také promítat první české filmy. Kromě jakýchsi filmových aktualit (POLEDNÍ VÝSTŘEL NA BAŠTĚ SV. TOMÁŠEapod.) to byly tři, v Národním filmovém archivu dodnes uchované výstupy Josefa Švába - MalostranskéhoDOSTAVENÍČKO VE MLÝNICI(známé též jako Švábovo zmařené dostaveníčko),VÝSTAVNÍ PÁRKAŘ A LEPIČ PLAKÁTŮ(známo též pod názvem Pražský párkař a lepič plakátů) aSMÍCH A PLÁČ(neboli Sólový výstup pana Švába). Josef Šváb - Malostranský byl jejich autorem a hlavním protagonistou. Nejednalo se o snímky nijak originální, vlastně vypadaly podobně jako díla v počátcích většiny národních kinematografií. Prvenství a nadšení, s jakým byly natáčeny, se jim však upřít nedají.Po prvních Kříženeckého pokusech následovala několikaletá přestávka české kinematografie. Ale kolem roku 1907 se u nás začalo opět točit a brzy se k filmu vrátil i Josef Šváb - Malostranský. Hrál asi v padesáti němých snímcích, především vedlejší komické úlohy. Z nejvýznamnějších, ve kterých se objevil, uveďme alespoňCIKÁNY(1921) a adaptaci HaškovaDOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKAz roku 1926.Když na přelomu let 1929 a 1930 dorazil do českých zemí zvukový film, stal se Josef Šváb - Malostranský opět jedním z prvních Čechů, kteří si v něm vyzkoušeli hrát, když dostal roli ve snímkuKDYŽ STRUNY LKAJÍ. Dlouho si však zvukového filmu neužil, protože záhy po jeho vzniku zemřel. Měl ale spolehlivou pokračovatelku - svoji neteřZitu Kabátovou. Jeho posledním filmem byla roku 1932 komedieKANTOR IDEÁLsAnny Ondrákovouv hlavní roli.Santa Lucia (italská lidová, „přeložil“ Josef Šváb - Malostranský):Zpívám cuplettodle talianaje alegrettoz fortepianaJen nebrečentespíš mě plácenteco odměniaSanta LuciaKrásná signorav plné paráděhledá amantana promenáděMísto amantiv noci sebrantiji patroliaSanta LuciaSignor Pantofloin restaurantiz legrando grandohodně bumbantiAle domentožena ho tentomlátí holiaSanta LuciaProces vedentez Lhoty pantátoprachy nosentejen advocatoAle prohrantia teď žebrantiu silniciaSanta Lucia(kolem 1900)(zdroj: CSFD.cz, autor: Valena "Ony" Šlingerová)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz