Josef Rovenský

Josef Rovenský se narodil 17. dubna 1894 v Praze do zámožné rodiny majitele pohřebního ústavu. Po neúspěšných studií odešel k divadlu. V jevištní technice ho soukromně připravoval herecKarel Želenský. Jako mladík začínal u kočovných společností (v letech 1913 – 1914 hrál například v Brně). První angažmá v „kamenném divadle“ získal v Plzni. Po návratu do Prahy začal pravidelně vystupovat v kabaretech Červená sedma, Rokoko, Bum, Revoluční scéna (1919 – 1922), Divadle Vlasty Buriana a Divadle Komedie.Na divadelních prknech hrál většinou komediální postavy, které však dokázal bravurně ztvárnit. Jeho talent však využit nebyl a dramatické role mu byly odepírány. V kabaretu Rokoko mu často říkali díky jeho skvělému přednesu, ve kterém snil o svých plánech, „Filmový Andersen“. Jako herec dostal přízviska „Český Jannings“ či „Český Wegener“. Měl veliký talent, sám si však nevěřil.Jako herec debutoval již roku 1914 v komediiZAMILOVANÁ TCHYNĚ. V němém filmu sehrál na čtyřicet rolí (např.UČITEL ORIENTÁLNÍCH JAZYKŮ,TU TEN KÁMEN...,DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK,PÁTER VOJTĚCH,AKORD SMRTI,DRVOŠTĚP,BÍLÝ RÁJ,HŘÍCHčiHŘÍCHY LÁSKY). Hojně hrál rovněž v zahraničních produkcích, zejména v rakouských a německých (např.DENÍK ZTRACENÉ).Na začátku třicátých let byl na vrcholu své popularity. Na přelomu 20. a 30. let byl z českých herců jedním z nejobsazovanějších. Vyjmenujme ty nejvýznamnější role vraha Prokůpka vTONCE ŠIBENICI(1930), starostu vC. A K. POLNÍM MARŠÁLKOVI(1930), inspicienta vON A JEHO SESTRA(1931), zloděje v komediiTO NEZNÁTE HADIMRŠKU(1931), starostu a důstojníka gardy vLELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE(1932), poťouchlého dědečka Boleslava Hnipírda veFUNEBRÁKOVI(1932), drožkáře vPOBOČNÍKU JEHO VÝSOSTI(1933), zkorumpovaného poštmistra Špekina vREVIZOROVI(1933), uprchlého trestance Léona Berniera veSvitákověaFehérovědramatuŠTVANÍ LIDÉ(1933) a jeho poslední filmovou postavu, kavárníka Bartoše zWassermanovýchTRHANŮ(1936).Ve dvacátých letech se začal věnoval také filmové režii. Debutoval v roce 1920 dramatemKOMEDIANTKA. V němém filmu ještě natočil několik bezvýznamných snímků. Ve svých filmech hrál také hlavní role. Největší úspěch mu však přinesla 30. léta. Jeho nejslavnějšími filmy se staly poetickáŘEKA(1933) aMARYŠA(1935) sJiřinou Štěpničkovouv hlavní roli. Filmy byly velmi úspěšné i v zahraničí. Ke svým filmům psal i náměty a scénáře. Díky úspěchu byl pozván do Rakouska, kde vytvořil filmMARJA VALEVSKÁ(1936). V Německu začal točit filmPAN(1937), pro neshody s německou stranou a kvůli špatnému zdravotnímu stavu film nedokončil a vrátil se zpět do Československa. Zde roztočil filmyHLÍDAČ Č. 47(1937) aPANENSTVÍ(1937).Onemocněl však znovu a těsně před koncem HLÍDAČE Č. 47 a po dvou natáčecích dnech PANENSTVÍ podlehl dlouhodobé nemoci 5. listopadu 1937 v Praze v pouhých čtyřiceti třech letech. Onou zákeřnou nemocí, která měla podíl na ukončení jeho herecké kariéry, byla choroba nosní sliznice, kdy mužnému krasavci hrozila deformace obličeje. Svoje psychická trápení utišoval v drogách a v alkoholu, jenž měli také nedělitelný podíl na jeho tragickém konci.HLÍDAČE Č. 47 dokončil Rovenského přítel Jan Sviták a PANENSTVÍ po přestávce dokončil režisérOtakar Vávra. Scénář k filmu však úplně přepsal, změnil kulisy a přeobsadil některé role. V roce 1941 režisérFrantišek Čápještě zrealizoval Rovenského námětPRELUDIUM.Josef Rovenský se řadí mezi průkopnické osobnosti naší kinematografie. Za režii MARYŠI (1935) získal cenu Poradního sboru za režii (1935) a Zlatý štít časopisu Filmová politika (1935). Film ŘEKA (1933) byl uveden na II. Mezinárodním filmovém festivalu (MFF) v Benátkách a získal čestné uznání a Cenu města Benátek. MARYŠA (1935) byla prohlášena za nejlepší český film roku a na IV. MFF v Benátkách (1936) získala čestnou medaili. Na II. MFF v Benátkách byl rovněž uveden jeho filmTATRANSKÁ ROMANCE(1934). Rovenského filmy získaly i řadu českých ocenění (např. Modrou stuhu).(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)