Josef Beyvl se narodil 7. června 1906 v Lomnici nad Popelkou. I když byl synem poštmistra, už od dětství se věnoval ochotničení. I přes zákaz otce odešel k devatenácti kočovným společnostem, kterými prošel v letech 1925 – 1939 (hrál třeba u ředitelů Karla Želenského, Karla Jičínského i Josefa Burdy)! Ve 30. letech prošel rovněž krátce divadly Uranie a vršovického Jiráskova divadla v Praze. Poté už
Josef Beyvl se narodil 7. června 1906 v Lomnici nad Popelkou. I když byl synem poštmistra, už od dětství se věnoval ochotničení. I přes zákaz otce odešel k devatenácti kočovným společnostem, kterými prošel v letech 1925 – 1939 (hrál třeba u ředitelů Karla Želenského, Karla Jičínského i Josefa Burdy)! Ve 30. letech prošel rovněž krátce divadly Uranie a vršovického Jiráskova divadla v Praze. Poté už prošel jen dvěma scénami: brněnským Zemským divadlem (1940 – 1951) a do konce svého života Městskými divadly pražskými (1951 – 1978). V roce 1959 hostoval také v pražském Národním divadle jako Josef Habršperk v „Našich furiantech“ Ladislava Stroupežnického.Josef Beyvl byl originálním představitelem osobité, robustní a bodré komiky. Komické role podtrhoval svou zavalitou menší postavou, temperamentem, šibalstvím a zvláštním vysokým hlasem. Výtečně se uplatnil také v charakterních, a všemi mastmi mazaných, komických postavách českého i světového repertoáru: popelář Alfréd Doolittle (Shawův „Pygmalión“ a „My Fair Lady“), loupežník Sarka Farka v Drdově „Hrátkách s čertem“, švec Habršperk v „Našich furiantech“ Ladislava Stroupežnického, starý Pištora v Langrově „Obrácení Ferdyše Pišotry“, starý Lízal („Maryša“ bratří Mrštíků), Falstaff ve „Veselých paničkách windsorských“ Williema Shakespeara a v inscenacích „Švédská zápalka“ či „Škola pro ženy“.K filmu se Josef Beyvl dostal už během svého Brněnského působení. Po dvou krátkých snímcích (TŘI KNOFLÍKY a MALÁ HISTORIE) získal dvě titulní úlohy soudního rady Vojtěcha Štěpána (zde nahradil nemocného Františka Smolíka) v SOUDNÉM DNI (1948) Karla Steklého a vrchního inspektora Zouplny ve Slavíčkově dramatu DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949). Přesto dále hrál už jen menší, ale výrazné, roličky a postavičky. Do roku 1968 si zahrál Klomínka (VSTANOU NOVÍ BOJOVNÍCI), ševce Josefa Hejla (MORDOVÁ ROKLE), sedláka Sahulu (USMĚVAVÁ ZEM), dělníka Trnku (PLAVECKÝ MARIÁŠ), Bohumíra Šmerala (ANNA PROLETÁŘKA), cirkusáka Kyšku (CIRKUS BUDE!), funkcionáře Dubce (RUDÁ ZÁŘE NAD KLADNEM), přísedícího Paroubka (PSOHLAVCI), zlého hospodského (OBUŠKU, Z PYTLE VEN!), učitele Buriana (ŠKOLA OTCŮ), ředitele (TŘI PŘÁNÍ), účetního Hášu (KASAŘI), Josefa Cverence (MSTITEL), opilce Hatinu (ČERNÁ SOBOTA) i Nedomu (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ).Pro diváky je však dodnes nejvýraznější již zmíněná postavička hostinského v OBUŠKU, Z PYTLE VEN! Ve zbylých deseti letech se představil v titulech ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ… (profesor Wurm), HVĚZDA (nápadník), PAN TAU… (dědeček), ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY (hajný Vojta), KLÍČ (sklepmistr), LUPIČ LEGENDA (Plavec), TŘI CHLAPI NA CESTÁCH a JÁCHYME a HOĎ HO DO STROJE! (vrátný), BOUŘLIVÉ VÍNO (Vymětal), COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (důchodce v parku), MUŽ S ORLEM A SLEPICÍ (Dvořák), SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH (družstevník Hlíza) a SKANDÁL V GRI – GRI BARU (pan Komárek). Poslední tři jmenované snímky měly premiéry až dlouho po Beyvlově smrti.Diváci a posluchači znali Josefa Beyvla také z rozhlasu („Mikeš“, „Revizor“, „Aktíku, Aktíku“, „Bajaja“, „Paní ministrová“, „Ferda Mravenec“, „Vyhrávala kapela“, „Silnice“, „Tygr“, „Lakomec“, „Lásky žal a smích“, „V objetí ochechule“ aj.), televizních filmů (TRIK ANEB JAK DÁMU OKOUZLIT ANEB JAK MANŽELA OBLAFNOUT, POLKA JEDE DO SVĚTA, SVATEBNÍ CESTA ANEB JEŠTĚ NE, EVŽENE!, INZERÁT, ŽIŽKŮV MEČ, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI či PODNÁJEMNÍCI) a seriálů (RODINA BLÁHOVA, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, FANTOM OPERETY, F. L. VĚK, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, CHALUPÁŘI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA a VE ZNAMENÍ MERKURA).Ze seriálového výčtu jeho postav je nejznámější kreace na peníze zaměřeného družstevníka Brabce ve Filipově seriálu CHALUPÁŘI (1975). Uplatnil se také v dabingu (jmenujme například známé zahraniční tituly VELKÝ ŠÉF, VINNETOU, KDO SEJE VÍTR apod.). Dětští diváci znají jeho nezaměnitelný hlas rovněž z audio nosičů (například starý školník v nahrávce „Past na Hurvínka“ Spejbla a Hurvínka z roku 1975). Roku 1966 byl jmenován Zasloužilým umělcem. Herec Josef Beyvl zemřel 10. července 1978 v Praze, měsíc po svých sedmdesátých druhých narozeninách.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)