Jiřina Jelenská

Jiřina Jelenská se narodila 21. prosince 1942 v Horním Jelení jako Jiřina Vašků. Byla potomkem velké divadelnické rodiny a rozhodla se pro herectví. Odmaturovala na karlovarském gymnáziu a spolužák, publicista Rudolf Křesťan pro ni vymyslel umělecký pseudonym Jelenská. Celý svůj herecký život prožila na oblastních scénách Těšínského divadla (1960 – 1962), Šumperku (1962 – 1978), Hradci Králové (1978 – 1998) a pardubického Východočeského divadla (1998 – 2007), jejíž další účinkování přerušila až smrt.Jiřina Jelenská byla skvělou představitelkou různých temperamentních a výřečných zralých hrdinek menšího rozsahu. Své role, kromě hereckých prostředků, živelných gest, mimiky a výrazného hlasu, zvýrazňovala i svým menším korpulentním tělem, kulatou baculatou tváří, bystrýma šibalskýma očima a optimistickým výrazem. Dnes ji už můžeme zařadit mezi nejvýraznější české oblastní herečky druhé poloviny 20. století.Diváci Východočeského divadla ji měli možnost spatřit v inscenacích „Harold a Maud“ (Maud), „Ještě jednou profesore“ (Duňaša), „Hello, Dolly!“ (Ernestina Moneyová), „Krvavá svatba“ (Služka), „Čarodějky ze Salemu“ (černoška Tituba), „Revizor“ (Fevronie), „Sešitky chrámové pěvkyně“ (titulní role), „Věno slečny Laury“ (Carlierová), „Předvečer tříkrálový“ (služka Pasquella), „Královské hry“ (Hospodářka), „Ten, kdo utře nos“ (Coco Pinchardová), „Její pastorkyně“ (Bába) atd.Filmová činnost Jiřiny Jelenské není obsáhlá (i z důvodu mimopražských angažmá této herečky). Její zjev a způsob herectví však zapříčinil, že i v těch nejmenších úlohách je velmi dobře viditelná a pro diváky skvěle zapamatovatelná.Poprvé si paradoxně zahrála Zuzku ve slovenském snímku Štefana Uhra PENELOPA (1977). Z jejích dalších, zatím jen menších, rolí si uveďme Božku v Balíkově příběhu JÁ JSEM STĚNA SMRTI (1978), hlučnou ženu v čekárně v HOUSATECH (1979) Karla Smyczka, učitelku přírodopisu Budínovou v dalším Smyczekově filmu JEN SI TAK TROCHU PÍSKNOUT (1980), železničářku v komedii Tomáše Svobody BLÁZNI, VODNÍCI A PODVODNÍCI (1980), dceru Julinku v Kachyňově dramatu POZOR, VIZITA! (1981), hospodyni v POHÁDCE SVATOJÁNSKÉ NOCI (1981) Zdeňka Zydroně, Těšíkovou v Pinkavových hudebních KOPRETINÁCH PRO ZÁMECKOU PANÍ (1981), klepnu ve Smyzckově dětském JAKO ZAJÍCI (1981), kuchařku v komedii SNĚŽENKY A MACHŘI (1982), pacientku v TICHÉ RADOSTI (1985) Dušana Hanáka, ženu v Soukupově DISCOPŘÍBĚHU (1987) a nebo domovnici ve snímku OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM (1988) Karla Kachyni.Mezi její nejvýznamnější, které přesto nikdy nepřekročily rámec epizodních postav, filmové kreace patří úkoly ve snímcích Zdeňka Trošky. Nejdříve u něho byla učitelkou Květovou v dětském BOTA JMÉNEM MELICHAR (1983) a poté otravnou a žárlivou manželkou předsedy JZD Rádla (představovaný hercem Miroslavem Zounarem), kterému zakazuje kouřit i žvýkat, v trilogii vesnických komedií SLUNCE, SENO, JAHODY (1983), SLUNCE, SENO A PÁR FACEK (1988) a SLUNCE, SENO, EROTIKA (1990).Vždy vytvářela stereotypní filmové komediální postavy starších otravných či dobrosrdečných žen. Skutečně výrazný a dramatický filmový part, hodný jejího talentu, však nikdy nedostala. S českým filmem se rozloučila roku 1992 jako nájemnice v Kachyňově MĚSTEM CHODÍ MIKULÁŠ (1992) a páter Bruna v Brabcově hororu KRVAVÝ ROMÁN (1992).Výrazně předvedla své herectví v rozhlase (např. „K vašim službám“) a v televizních inscenacích (MODRÁ ZELENÁ ZÓNA, KÁMEN V OKNĚ či TULÁCI) i seriálech (SANITKA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, TŘETÍ PATRO, RODÁCI a DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY), kde je jistě nejznámější postava špatné kuchařky Stely v Moskalykových ČETNICKÝCH HUMORESKÁCH (1997, 2003 a 2005). Byla manželkou herce Václava Duška (*1944), se kterým prožila i část společného divadelního života. Jiřina Jelenská zemřela po těžké cukrovce 27. března 2007 v Hradci Králové ve věku nedožitých pětašedesáti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)