Jiří Císler se narodil v Českých Budějovicích a tam také prožil své dětství a dospívání. Na přání otce se vyučil číšníkem a vystudoval obchodní akademii. Už v pubertě ho ale mnohem víc než praktické řemeslo či představa stálého zaměstnání lákalo umění, zejména hudba. Intenzivně se učil hrát na housle a po studiu nastoupil v roce 1947 jako houslista do divadelního orchestru v Českých Budějovicích.
Jiří Císler se narodil v Českých Budějovicích a tam také prožil své dětství a dospívání. Na přání otce se vyučil číšníkem a vystudoval obchodní akademii. Už v pubertě ho ale mnohem víc než praktické řemeslo či představa stálého zaměstnání lákalo umění, zejména hudba. Intenzivně se učil hrát na housle a po studiu nastoupil v roce 1947 jako houslista do divadelního orchestru v Českých Budějovicích. Tam si jeho nadání všiml režisér Miroslav Macháček a Císler začal zpívat v operetách a operách, postupně se propracoval i do činoher. Macháček považoval Císlera za mimořádný umělecký talent a postupně ho zasvětil i do tajů divadelní režie. Vedle toho byl Císler využíván i jako skladatel divadelní hudby a písňových textů.Po Macháčkově odchodu z Českých Budějovic se roku 1960 rozhodl přesídlit do Prahy i Jiří Císler a nastoupil do Divadla na Fidlovačce. Tam se mohl plně věnovat svému nejoblíbenějšímu žánru, muzikálu, ve kterém mohl skloubit lásku k herectví i hudbě zároveň. Zářil tehdy například ve hře Limonádový Joe. Na začátku normalizace ztratil angažmá v Praze a posléze zakotvil k Kladivadle v Ústí nad Labem. V roce 1971 se vrátil do Prahy a těžiště své činnosti postupně přesunul k divadelní režii. V divadle Semafor pracoval v letech 1971-1973 a režíroval tam mj. hry Kytice, Elektrická pumpa nebo Kdyby tisíc klarinetů. Poté až do roku 1978 režíroval pořady komika Josefa Dvořáka s hudbou Karla Černocha v divadle Ateliér. V roce 1974 režíroval v divadle ABC program Hany Zagorové.Koncem 70. let hrál Jiří Císler v Činoherním klubu a byl považován v úzkém kruhu divadelních fanoušků a odborníků za významnou osobnost českého divadelnictví. Prošel celkem 9 angažmá, vesměs šlo o malé scény, protože velké kamenné divadlo ho nelákalo. Přes své úspěchy zůstával nicméně širšímu publiku prakticky neznámý. Kromě drobné role estébáka v Kachyňově snímku UCHO ho film ani televize nevyužívaly. Vše se změnilo v roce 1979, kdy nečekaně získal sice vedlejší, nicméně vděčnou roli intrikána Voženílka v televizním seriálu INŽENÝRSKÁ ODYSEA. Postavu měl původně hrát J. Somr, který ale odstoupil a doporučil jako náhradníka právě Císlera. Tomu se podařilo i na malém prostoru strhnout pozornost diváků na sebe a rázem získal mimořádnou popularitu, byť zvláštní, protože jeho Voženílek byl zápornou postavou, se kterou herce mnoho diváků ztotožnilo.Následujících deset let byl Císler pravidelně obsazován do řady televizních a filmových rolí, které sice až na drobné výjimky v případě televizních her byly vedlejší, nicméně herec měl schopnost díky své energii a nezaměnitelnému přednesu strhávat na sebe větší pozornost, než by mu rozsahem práce náležela. Většinou šlo o tragikomické figurky lidí "malých duší" - intrikány, neschopné byrokraty a snaživé hlupáky. Typickým příkladem byl zakomplexovaný pomaďarštěný Slovák Belányi v Jakubiskově seriálu TISÍCROČNÁ VČELA nebo nadšený příslušník armády spásy v Matějkově snímku ANDĚL S ĎÁBLEM V TĚLE.V televizi se podílel na několika pohádkách jako byl např. ladovský PERNÍKOVÝ DĚDEK, JAK SE PEČE ŠTĚSTÍ nebo DOKTORSKÁ POHÁDKA. Děti si ale Císlerův hlas ztotožňovaly zejména s populárním pořadem STUDIO KAMARÁD, kde namlouval postavičku Harryho Šoumena nebo s televizním seriálem ŠMOULOVÉ, kde daboval čaroděje Gargamela. Svůj hlas propůjčil i Kolomajznovi z pohádky JAK ŠEVCI ZVEDLI VOJNU PRO ČERVENOU SUKNI. Z dabingu pro dospělé stojí za zmínku záskok za zesnulého Františka Filipovského, kde ve filmu JO převzal dabing Louise de Funese.V soukromí byl prý spíše tichým introvertem, který mnoho času věnoval hraní na housle a skládání hudby. V roce 1986 např. napsal scénickou hudbu a písně ke hře Zítra touhle dobou pro divadlo Večerní Brno. Druhou etapu jeho popularity přinesla 2. polovina 80. let, kdy se stal partnerem Luďka Nekudy v autorském projektu SEŠLOST. Tento cyklus byl nejoriginálnějším a nejvtipnějším zábavným pořadem své doby a několikrát tam zazněly i Císlerovy písně.V roce 1990 založil v Praze první českou soukromou divadelní společnost nazvanou Hravé divadlo. Po roce však musel projekt ukončit. Jednak neměl zkušenosti se šéfováním souboru v tržních podmínkách, ale začaly se také hlásit první příznaky Alzeheimerovy choroby, která ho v 90. letech postupně vyřazovala z aktivního života a nakonec způsobila smrt. Kvůli této nemoci strávil poslední léta svého života v osamění a zemřel prakticky zapomenut. Jiří Císler byl výrazným tvůrcem, který dělil svůj zájem mezi hudbu a divadlo. Je považován za mistra ironie a sarkasmu. Byl dvakrát ženatý, s první manželkou, sólistkou hudebního divadla v Karlíně Boženou Havlíčkovou-Císlerovou měl dvě děti.(zdroj: CSFD.cz, autor: Milan "gudaulin" Černý)