Jean Simmons

Datum narození: 31.1.1929 / Místo narození: Crouch Hill, Londýn, Anglie, Velká Británie

Jean Merilyn Simmons se narodila v londýnském Crouch Hill. S hraním začala ve čtrnácti, kdy ještě studovala tanec. Než se odebrala do Hollywoodu, vyznamenala se v rolích jako byla zkažená a sobecká Estell v Leanově adaptci NADĚJNÉ VYHLÍDKY (1946) nebo Ofélie v Olivierově opusu HAMLET (1948), za kterou získala nominaci na Oskara pro „nejlepší herečku ve vedlejší roli“. V té době byla již známá i z

Jean Merilyn Simmons se narodila v londýnském Crouch Hill. S hraním začala ve čtrnácti, kdy ještě studovala tanec. Než se odebrala do Hollywoodu, vyznamenala se v rolích jako byla zkažená a sobecká Estell v Leanově adaptci NADĚJNÉ VYHLÍDKY (1946) nebo Ofélie v Olivierově opusu HAMLET (1948), za kterou získala nominaci na Oskara pro „nejlepší herečku ve vedlejší roli“. V té době byla již známá i z dalších britských filmů a z divadla. V roce 1950 se vdala za anglického herce Stewarta Grangera, se kterým se také objevila v několika filmech a zvládla příchod na americkou scénu, kde v roce 1955 zazářila v muzikálu s Frankem Sinatrou a Marlonem Brando FRAJEŘI A SAZE; roli zpívala sama a získala také svůj první Zlatý glóbus. Mezi její nejznámější hlavní role patří historické drama ROUCHO (1953), EGYPŤAN (1954), western VELKÁ ZEMĚ (1958). V roce 1958 Oskara „převzala“, pouze však pro Aleca Guinnesse, který tehdy nebyl přítomný na ceremonii.V dubnu 1960 se rozvedla s Grangerem a už v listopadu si vzala režiséra Richarda Brookse (rozvod 1977), který ji obsadil jako sestru Sharon vedle Burta Lancastera do dramatu ELMER GANTRY (1960), památné adaptaci románu Sinclaira Lewise. V tomtéž roce se po boku Kirka Douglase objevila v Kubrickově legendární historické fresce SPARTAKUS (1960) a zpodobnila taky rádobyničitelku domácího hnízdečka v komedii TRÁVA JE ZELENĚJŠÍ(1960) s Cary Grantem a Deborah Kerrovou. Uchvátila diváky svým představením matky v Segalově dramatu ALL THE WAY HOME (1963). Poté k ní už však kvalitní produkce nepřicházela tak snadno. Za THE HAPPY ENDING (1969), v Brooksově režii, získala svoji druhou oskarovou nominaci.V 70. letech zaměřila svoji pozornost k divadlu a televizi. Po Státech putovala s kladně přijímanou show „A Little Night Music“, kterou pak přesunula do Londýna. Za roli v „australské“ minisérii „Ptáci v trní“ (1983) získala cenu Emmy a v historickém seriálu „Sever a Jih“ (1985-1986) hrála Clarissu, jižanskou matku Patricka Swayzeho. V roce 1988 se ve filmu ukázala po deseti letech, bylo to v dramatu THE DAWNING s Anthony Hopkinsem a Hughem Grantem a v roce 1989 zářila v seriálové adaptaci románu „Nadějné vyhlídky“, tentokrát jako adoptivní Estellina matka. V postavě admirála-vyšetřovatelky Nory Satie se objevila v epizodě „The Drumhead“ (1991) série „Star Trek: Nová generace. Filmový („netelevizní“) comeback následoval roku 1995, a to s romantickým dramatem CO SI UŠÍT DO VÝBAVY (1995) s Winonou Ryderovou a Anne Bancroftovou a v novém tisíciletí propůjčovala svůj hlas různým animovaným postavám (FINAL FANTASY: ESENCE ŽIVOTA, 2001).Jean má dvě dcery, Tracy Grangerovou a Kate Brooksovou, z každého manželství jednu. V roce 1986 Simmonsová podstoupila protialkoholní léčbu (byla v depresi z toho, že jí nenabízejí kvalitní party) a v současné době žije v Santa Monice v Kalifornii se svým psem a dvěmi kočkami. V roce 2003 byla Simmonsová jmenována důstojníkem Řádu britského impéria (OBE). Jako projev uznání za svůj vyjímečný přínos filmové kultuře byla rovněž jmenována členkou Britského filmového institutu.(zdroj: CSFD.cz, autor: Marek "džanik" Janík)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz