Městské muzeum a galerie Lomnice nad Popelkou

První pokusy o založení místního muzea byly učiněny již v roce 1888, ale oficiálního otevření se dočkalo až o tři roky později. Stalo se tak 22. listopadu 1891. Podobně jako většina muzeí na českém venkově také lomnické získalo nejprve prostory v budově radnice. V průběhu let se péčí správců muzea, vesměs vlasteneckých kantorů, sbírky všech oborů utěšeně rozrůstaly, a tak ve třicátých letech bylo rozhodnuto o jejích přestěhování na vhodnější místo, kterým se zdála být budova dnešní Základní školy TGM.

Do třetice došlo ke stěhování těsně po 2. světové válce, když štědrý mecenáš lomnické kultury, pan Ing. Bedřich Šlechta, věnoval tzv. Hrubý dům městu s podmínkou, že zde bude trvale umístěno muzeum.

Ideální poloha v centru města, rozloha a v neposlední řadě i zajímavá architektura předurčovaly objekt k takovému druhu využití. V současné době dochází díky zájmu městského úřadu k postupné rekonstrukci objektu s maximální snahou o zachování původních architektonických prvků. Urbanická hodnota Hrubého domu byla v roce 2000 zhodnocena prohlášením za kulturní památku. Budovu, kde dnes muzeum sídlí, nechal původně postavit v první třetině 19. století Petr August, který pocházel z průmyslnické rodiny Šlechtů, jako jedinou neoklasicistní stavbu ve městě. Stojí na základech renesančního objektu ze 16. století, z něhož jsou dodnes zachovány dvoje kované dveře v přízemí. Ve své době se jednalo o největší měšťanský dům na území bývalých okresů Semily a Jičín. Šlechtové Hrubý dům nejenom obývali, ale nacházela se zde i textilní manufakturní dílna, a to až do doby, než si ve Staré Lomnici nechali postavit komplex budov dnešního závodu Technolen TT a.s. Dílna se nacházela v suterénu budovy, kde je dnes umístěn hudební klub. Ve vstupní šestnáctimetrové hale tzv. mázhausu, vykupovali Šlechtové od tkalců z celého Podkrkonoší, kterých sem v zimě docházelo až 12.000, plátna a prodávali jim přízi.

Součástí manufaktury byla i sušírna pláten, jež se zachovala v původní podobě. Tato ojedinělá památka technického charakteru se v dohledné době dočká zpřístupnění veřejnosti. Faktorskou činnost Šlechtů s obdivem popisoval ve svém deníku i Bedřich Smetana a literárně ztvárnil Karel Václav Rais v románu Žihle. Svůj název budova získala díky velikosti, která v době vzniku udivovala svou rozlohou vymykající se místním poměrům. Okolní domky na náměstí byly totiž původně nepoměrně menší a dřevěné.

Šlechtové vybudovali třípodlažní kamenný objekt, pro který se brzy ujal lidový název Veliký neboli Hrubý dům. Jeho zdmi, obrazně řečeno, kráčely i dramatické dějiny města. V roce 1829 byla část Hrubého domu při místních selských bouřích vyrabována. Po bitvě u Jičína 29. června 1866 se jeho prostory staly na přechodnou dobu důstojnickým lazaretem rakouské armády. Do třetice zde tekla krev 5. května 1945, kdy byli nacisty u zdi budovy popraveni tři občané Lomnicka. Tragédii připomíná pamětní deska odhalená o rok později za účasti významného odbojáře profesora V. Krajiny.

V současnosti může muzeum návštěvníkům nabídnout několik stálých expozic, vedle historie města i etnografické oddělení, mineralogickou a zoologickou expozici, výstavní prostory, reprezentační místnosti původních majitelů rodiny Šlechtů, Památník Jaroslava Seiferta a galerii oblastních výtvarníků. V této době probíhá instalace nové stálé expozice věnované historii a tradici sportu na Lomnicku, s jejímž otevřením se počítá v květnu 2009.

Páteř muzea tvoří výstavní síň, koncipovaná jako víceúčelová místnost, kde probíhají nejenom vernisáže, ale i přednášky, besedy, koncerty, audiovizuální večery a jiné kulturní akce. V průčelí této haly je umístěna bronzová plastika od sochaře J.V. Myslbeka z roku 1885, představující jednoho z nejvýznamnějších členů Šlechtova rodu, MUDr. Antonína Šlechtu, rytíře Sedmihorského, zakladatele prvních vodoléčebných lázní v Čechách – Lázní Sedmihorky u Turnova. Na protější straně visí pamětní deska věnovaná říšskému poslanci a starostovi města Josefu Doležalovi, původně umístěná na průčelí bývalého Hotelu Doležal. V hale se dále nachází ještě několik dalších solitérně umístěných artefaktů z některých zrušených objektů, tvořící zárodek lapidária.

V národopisném oddělení je prezentována rekonstrukce vzhledu interiéru usedlosti, tak jak v Podkrkonoší, zhruba v polovině minulého století, vypadala. Na stěně visí kolekce podmaleb z přelomu 18. a 19. století s výjevy ze života a utrpení světců. Vedle malovaných truhel, skříní a postele s nebesy z poloviny 18. století návštěvníky jistě zaujme i rychtářský stůl ze Želech, vyrobený roku 1698. Ze stejného období pocházejí některé další vystavené předměty – takzvaná žitavská fajáns, prkno na praní prádla, slánka a hodiny. Zmíněné exponáty byly vystaveny na Národopisné výstavě v Praze v roce 1895. Součástí expozice je vedle několika polychromovaných lidových plastik i největší dochovaný tkalcovský stav v bývalém Východočeském kraji z roku 1900 a stroj na sekání perlí tzv. klemprda.

Etnografie, mineralogie, zoologie, historie města, Památník J.Seiferta, památník rodu Šlechtů, historie a tradice sportu na Lomnicku, galerie oblastních výtvarníků, expozice loveckých trofejí, sušírna pláten.

- k nejzajímavějším patří např. jedna z nejnovějších kolekcí malovaného lidového nábytku v Čechách, která je zaměřená na bohatě zdobený podkrkonošský typ, dále podmalby na skle s motivy ze života a utrpení světců, polychromované plastiky, skříňkové a mechanické betlémy.

V přírodovědné části muzea naleznete zkameněliny fauny a flóry prvohor a druhohor, z drahých kamenů acháty a jaspisy, ukázky pektolitů z největšího naleziště na světě. V oddělení historie města se nacházejí archeologické nálezy z pravěku a středověku, morová rakev, kopie listu z Dalimilovy kroniky s nejstarší dochovanou zmínkou o městu Lomnice a informace o architektonickém vývoji a tradici této lokality. Expozice mapuje též historické události prusko-rakouského konfliktu v roce 1866 a první i druhé světové války na Lomnicku. Památník Šlechtů je přístupný pouze s průvodcem, délka prohlídky je cca 40 min.

K největším zajímavostem se řadí unikátní funkční „hodiny s vodotryskem“, pokojový orloj, palné a chladné zbraně z 18.-19. století, neogotický nábytek a obrazy významných malířů. Kromě pravidelného pořádání krátkodobých výstav, koncertů a přednášek nabízíme také prohlídky historického jádra Lomnice nad Popelkou s výkladem trvajícím cca 40 min pro 4 až 40 osob.