Jaroslav Marvan

Datum narození: 11.12.1901 / Místo narození: Praha, Rakousko-Uhersko (dnešní Česká republika)

Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 na Žižkově v Praze. Od konce 20. let byl ženatý s Marií Marvanovou (s herečku Národního divadla, tragicky zesnulou Alenou Jančaříkovou měl od roku 1960 dceru Alenu Marvanovou). Marvan byl velmi pečlivý, přesný, zodpovědný, připravený, na divadle vždy uměl perfektně text. Lpěl na minutové přesnosti a nerad měnil návyky a byl velmi konzervativní. Věci v jeho bytě měly své pevné místo, i v oblékání si vždy potrpěl na nenápadnou decentnost.

Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 na Žižkově v Praze. Od konce 20. let byl ženatý s Marií Marvanovou (s herečku Národního divadla, tragicky zesnulou Alenou Jančaříkovou měl od roku 1960 dceru Alenu Marvanovou). Marvan byl velmi pečlivý, přesný, zodpovědný, připravený, na divadle vždy uměl perfektně text. Lpěl na minutové přesnosti a nerad měnil návyky a byl velmi konzervativní. Věci v jeho bytě měly své pevné místo, i v oblékání si vždy potrpěl na nenápadnou decentnost.

Nejdříve odmaturoval na reálce (1919). Vstoupil do služeb pražského Zeměpisného ústavu a poté Ředitelství pošt. Byl pracovně vyslán až na Podkarpatskou Rus do Užhorodu (1920 – 1923). Již zde se začal věnovat ochotnickému divadlu (poté také v Praze, např. v žižkovském divadle Deklarace či ve Švandově divadle). V úřadě pracoval až do roku 1926.

Načež se stal se hercem Divadla Vlasty Buriana (1926 – 1943). Za čas se stal po Vlastu Burianovi jedním z pilířů tohoto divadla. Přestoupil do Vinohradského divadla (1943 – 1950), poté přešel do Městských divadel pražských (1950 – 1954). Odtud odešel do činohry Národního divadla (1954 až 1972). Z Národního odešel na vlastní žádost do penze.

V Divadle Vlasty Buriana byl, se svým charakteristickým střízlivým a zásadně nevzrušivým přístupem a absencí různých citových vzplanutí, opakem výbušnosti a energičnosti Vlasty Buriana. Marvanova nejplodnější herecká léta se projevily v Městských divadlech, kde vytvořil své nejlepší role („Veselé paničky windsorské“, „Zdravý nemocný“, „Tartuffe“, „Jacobowski a plukovník“ aj.).

V Národním divadle již tolik příležitostí nedostával. Vytvářel různé menší postavy, úředníky, bodré tatíky a rovněž tragické a tragikomické postavy (policista Šalva ve hře „Kavkazský křídový kruh“, Chrobák v Čapkově „Ze života hmyzu“, továrník Werle v „Divoké kachně“, Sigelius v „Bílé nemoci“, Billy Rice v „Komikovi“, obergruppenführer Helldorf v „Ďábelském kruhu“ a další). Marvanovo herectví bylo civilní a realistické. Pracoval jen s náznakem mimiky a střídmostí v gestu.

S filmovým herectvím začínal ještě v němém filmu. Ve svém prvním, s názvem DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, ztvárnil strážníka. Dále ve němém období ztvárňoval malé roličky strážníka (FALEŠNÁ KOČIČKA), nádražáka (PANTÁTA BEZOUŠEK), senátora (LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ), ruského důstojníka (ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ), starosty (PÁTER VOJTĚCH), číšníka (MODRÝ DÉMANT), slovanského knížete (SVATÝ VÁCLAV), srbského majora Blagotiče (PLUKOVNÍK ŠVEC).

Už prvním zvukovém filmu C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930), kde sehrál vojenského sluhu, začala dlouholetá filmová spolupráce s Vlastou Burianem. Osvědčil se jako jeho výborný „přihrávač“ a to téměř ve všech jeho filmech: TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (generální ředitel Bruckmann), FUNEBRÁK (otec svedené dívky), ANTON ŠPELEC, OSTROSTŘELEC (truhlář Kačaba), POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI (plukovník), REVIZOR (hejtman Anton Skvoznik – Dmuchanovský), HRDINNÝ KAPITÁN KORKORÁN (inspektor Pačes), NEZLOBTE DĚDEČKA (profesor Karner), HRDINA JEDNÉ NOCI (starosta města), TŘI VEJCE DO SKLA (lékař), DUCHÁČEK TO ZAŘÍDÍ (baron), U POKLADNY STÁL... (lékař Osvald Bruner), ULICE ZPÍVÁ (klaun Josef Rozhuda), KATAKOMBY (přednosta úřadu Sýkora), BARON PRÁŠIL (otec Bedřich Emanuel Benda), PŘEDNOSTA STANICE (generální inspektor Jiří Kokrhel), PROVDÁM SVOU ŽENU (ředitel Kamil Merhaut), RYBA NA SUCHU (starosta Jaroslav Hořánek) a ZLATÉ DNO (kupec Neškudla).

V meziválečném a válečném období druhé světové války vytvořil přes 90 postav. Většinou to byly role vojenských šarží, ředitelů, sekčních šéfů, obecních hodnostářů, lékařů, profesorů, četníků, dozorců, inspektorů. Takových postav, které se ve filmu objeví třeba jen v jediné scéně, stihl za jediný rok zahrát třeba v patnácti snímcích. Například: GRANHOTEL NEVADA (majitel léčebny), JEDNA Z MILIONU (policejní komisař), ARMÁDNÍ DVOJČATA (bankéř Novák), POZNEJ SVÉHO MUŽE (statkář Králíček), DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ (generální ředitel Novák), TETIČKA (příbuzný Dusbaba), NEBE A DUDY (továrník Bartoš), KAREL A JÁ (cihlář Tonda), ROZTOMILÝ ČLOVĚK (advokát Kouřil), VALENTIN DOBROTIVÝ (přednosta kanceláře Bureš), MĚSTEČKO NA DLANI (rada Zimmerheier), TANEČNICE (ředitel ND), ŠŤASTNOU CESTU (ředitel obchodního domu), POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ (purkmistr), PAKLÍČ (podvodník Škarda), PRSTÝNEK (farář), ŘEKA ČARUJE (přítel Jaroslav Lebeda), 13. REVÍR (inspektor Čadek) atd.

Největší slávu u diváků si získal rolemi profesorů ve filmech CESTA DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE (1939) a ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA (1938). Jeho výrok z tohoto snímku „Co je štěstí? M – ú – ú – ú – ška jenom zlatá...!!,“ takřka zdomácněl.

Po válce jeho hvězdná sláva a popularita dosáhla samého vrcholu. Vytvářel role dobráckého Bohumila Vosáhla (PRÁVĚ ZAČÍNÁME), dvojroli Bořivoje a Jaroslava Kohouta (POSLEDNÍ MOHYKÁN), tramvajáka Martina Plechatého (NIKDO NIC NEVÍ), Bartoška (ČAPKOVY POVÍDKY), mašinfíry Matyse (ŽELEZNÝ DĚDEK), starého Javorina (VESELÝ SOUBOJ), starého plavce Váni (PLAVECKÝ MARIÁŠ), předsedy Václava Řeháka (HUDBA Z MARSU) či ředitele Lišky (CIRKUS BUDE!). Velkou slávu získal díky filmům o nerudném revizoru Gustavu Andělovi ve filmech DOVOLENÁ S ANDĚLEM (1952) a ANDĚL NA HORÁCH (1955). Měl se ještě na natáčet film ANDĚL U MOŘE. Nakonec z natáčení sešlo.

V pozdějším věku se uplatnil například jako král v pohádkách O MEDVĚDU ONDŘEJOVI (1959) a ŠÍLENĚ SMUTNÁ PPRINCEZNA (1968). Dále hrál ve filmech TÁTO, SEŽEŇ ŠTĚNĚ! (šéfredaktor) ČINTAMANI A PODVODNÍK (policejní rada), FANTOM MORRISVILLU (Brumpby) a další. Jeho úplně poslední rolí byl správce Karlštejna Ješek z Vartenberka v muzikálu NOC NA KARLŠTEJNĚ (1973). Marvanovy starší role přibližují krátkometrážní a středometrážní sestřihy JAROSLAV MARVAN (1959), SÓLO PRO JAROSLAVA MARVANA (1971) a JÁRI (2003) z cyklu SOUKROMÉ ŽIVOTY.

Popularitu na konci života získal životní rolí rady Karla Vacátka v seriálu HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968). Na úspěch seriálu navazovaly čtyři celovečerní filmy (PĚNIČKA A PARAPLÍČKO, PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA, VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR a SMRT ČERNÉHO KRÁLE) a jeden televizní (ŠTĚDRÝ VEČER PANA RADY VACÁTKA).

Marvan spolupracoval rovněž s rozhlasem a televizí (VYHNANSTVÍ, MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ, ZLOČINE, TVRDOHLAVÁ ŽENA A ZAMILOVANÝ ŠKOLNÍ MLÁDENEC, METELICE, SVĚTÁCI, EXISTUJE VLASTNĚ MR. JOHNS, LUCERNA, PŘÍBĚH DUŠIČKOVÝ, FAVORIT, STARÝ BURGUNĎAN, OBŽALOVANÁ, NECHCETE JET DO BEMBRLY?, PRODEJ apod., a rovněž seriály BROUČCI, SOUDNIČKY, F. L. VĚK a již zmínění HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO).

Skvělé herectví Jaroslava Marvana dokazují rovněž ceny, kterými ho vládnoucí režimy poctily. Za film KATAKOMBY (1940) získal Národní cenu (1941). V roce 1951 byl jmenován laureátem Státní ceny. Dostal titul Zasloužilého umělce (1955) a taktéž Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1958). Národním umělcem byl jmenován v roce 1971. Za herecký výkon ve filmu BYLO TO V MÁJI (1950) mu byla udělena Státní cena II. stupně (1951) a za TV seriál HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO (1968) dostal Zlatého krokodýla (1970) a Múzu filmových diváků Thalii za rok 1969 (1970). Na Filmovém festivalu pracujících (FFP) obdržel Cenu za herecký výkon (1971) za snímek PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA (1970).

Marvanova herecká dráha přežila 3 režimy, aniž by něco utrpěla, v každém si dokázal uchovat svoji lidskou tvář a svoji pověst. Jediné, co by se mu dalo vytknout bylo, že když byl Vlasta Burian po válce nařčen z kolaborantství vůbec se ho nezastal, spíš naopak – to on ho ještě více obviňoval. I když mu dřív Burian hodně pomohl. Podle domněnek Marvan intrikoval proti Burianovi dokonce už za války.

Jaroslav Marvan zemřel 21. května 1974 v Praze ve věku nedožitých sedmdesáti tří let.

Posmrtně vyšly ve dnou verzích jeho memoáry „Nejen osobě“ (1975, 2002), „Jaroslav Marvan vypravuje“ (1975) a „Herecké eso“ (1995). O jeho životě a díle byly vydány studie „Jaroslav Marvan“ (1967), „Soukromý život Jaroslava Marvana“ (1996) a „Známý neznámý Jaroslav Marvan“ (2003).

(Zdroj: csfd.cz - Jarda "krib" Lopour)

  • 1973 - Bláznova smrt (TV film)
  • 1973 - Noc na Karlštejně
  • 1972 - Svatba v terénu (TV film)
  • 1972 - Štědrý večer pana rady Vacátka (TV film)
  • 1971 - Růže a prsten (TV film)
  • 1971 - Smrt černého krále
  • 1971 - Vražda v hotelu Excelsior
  • 1970 - F. L. Věk (TV seriál)
  • 1970 - Partie krásného dragouna
  • 1970 - Pěnička a Paraplíčko
  • 1969 - Kaktus, bomba, letadlo (TV film)
  • 1969 - Nechcete jet do Bembrly? (TV film)
  • 1969 - Obžalovaná (TV film)
  • 1969 - Touha zvaná Anada
  • 1968 - Hříšní lidé města pražského (TV seriál)
  • 1968 - Šíleně smutná princezna
  • 1967 - Broučci (TV seriál)
  • 1967 - Klec pro dva
  • 1967 - Obrácení Ferdyše Pištory (TV film)
  • 1967 - Soudničky (TV seriál)
  • 1967 - Zločin a trik I. (TV film)
  • 1966 - Fantom Morrisvillu
  • 1966 - Starý Burgunďan (TV film)
  • 1966 - Široká cesta spravedlnosti (TV film)
  • 1965 - Horký vzduch
  • 1965 - Noc na Karlštejně (TV film)
  • 1965 - Ztracená tvář
  • 1964 - Čintamani & podvodník
  • 1964 - Příběh dušičkový
  • 1964 - Táto, sežeň štěně!
  • 1964 - Zkáza Jeruzaléma
  • 1963 - Einstein kontra Babinský
  • 1963 - Putnaři (TV film)
  • 1962 - Jejich den (TV film)
  • 1962 - Měšťáci (TV film)
  • 1962 - Neděle ve všední den
  • 1962 - Sganarel lékařem (TV film)
  • 1962 - Tvrdohlavá žena a zamilovaný školní mládenec (TV film)
  • 1962 - Velká cesta
  • 1962 - Zdravý nemocný (divadelní záznam)
  • 1961 - Magdalena Dobromila Rettigová (TV film)
  • 1961 - Skapinova šibalství (TV film)
  • 1961 - Vyhnanství (TV film)
  • 1960 - Chlap jak hora
  • 1960 - Lucerna (TV film)
  • 1960 - Sedmý kontinent
  • 1960 - Záhady aneb s Karlem Čapkem v soudní síni (TV film)
  • 1959 - Král Šumavy
  • 1959 - Medvěd a strašidla
  • 1959 - O medvědu Ondřejovi
  • 1959 - Pět z milionu
  • 1959 - Slečna od vody
  • 1958 - O věcech nadpřirozených
  • 1957 - Poslušně hlásím
  • 1957 - Případ ještě nekončí
  • 1956 - Kudy kam?
  • 1956 - Váhavý střelec
  • 1955 - Anděl na horách
  • 1955 - Hudba z Marsu
  • 1955 - Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
  • 1954 - Cirkus bude!
  • 1954 - Ještě svatba nebyla...
  • 1953 - Expres z Norimberka
  • 1953 - Jestřáb kontra Hrdlička
  • 1952 - Dovolená s Andělem
  • 1952 - Haškovy povídky ze starého mocnářství
  • 1952 - Plavecký mariáš
  • 1952 - Velké dobrodružství
  • 1950 - Bylo to v máji
  • 1950 - Veselý souboj
  • 1949 - Němá barikáda
  • 1949 - Revoluční rok 1848
  • 1949 - Výlet pana Broučka do zlatých časů
  • 1948 - Železný dědek
  • 1947 - Čapkovy povídky
  • 1947 - Nikdo nic neví
  • 1947 - Poslední mohykán
  • 1946 - Lavina
  • 1946 - Nezbedný bakalář
  • 1946 - Právě začínáme
  • 1946 - Průlom
  • 1946 - 13. revír
  • 1945 - Jenom krok
  • 1945 - Řeka čaruje
  • 1944 - Neviděli jste Bobíka?
  • 1944 - Paklíč
  • 1944 - Počestné paní pardubické
  • 1944 - Prstýnek
  • 1944 - U pěti veverek
  • 1943 - Bláhový sen
  • 1943 - Šťastnou cestu
  • 1943 - Tanečnice
  • 1943 - Žíznivé mládí
  • 1942 - Karel a já
  • 1942 - Městečko na dlani
  • 1942 - Ryba na suchu
  • 1942 - Valentin Dobrotivý
  • 1942 - Zlaté dno
  • 1941 - Nebe a dudy
  • 1941 - Noční motýl
  • 1941 - Paličova dcera
  • 1941 - Provdám svou ženu
  • 1941 - Přednosta stanice
  • 1941 - Roztomilý člověk
  • 1941 - Střevíčky slečny Pavlíny
  • 1941 - Tetička
  • 1941 - Těžký život dobrodruha
  • 1940 - Baron Prášil
  • 1940 - Dva týdny štěstí
  • 1940 - Katakomby
  • 1940 - Konečně sami
  • 1940 - Muzikantská Liduška
  • 1940 - Pelikán má alibi
  • 1940 - Píseň lásky
  • 1940 - Poznej svého muže
  • 1940 - Přítelkyně pana ministra
  • 1940 - To byl český muzikant
  • 1939 - Bílá jachta ve Splitu
  • 1939 - Cesta do hlubin študákovy duše
  • 1939 - Děvče z předměstí anebo Všecko příjde najevo
  • 1939 - Dobře situovaný pán
  • 1939 - Její hřích
  • 1939 - Kristian
  • 1939 - Lízino štěstí
  • 1939 - Paní Kačka zasahuje...
  • 1939 - Paní Morálka kráčí městem
  • 1939 - Srdce v celofánu
  • 1939 - Studujeme za školou
  • 1939 - Svátek věřitelů
  • 1939 - Teď zas my
  • 1939 - Tulák Macoun
  • 1939 - Ulice zpívá
  • 1939 - Umlčené rty
  • 1939 - U pokladny stál...
  • 1939 - U svatého Matěje
  • 1939 - Venoušek a Stázička
  • 1939 - V pokušení
  • 1938 - Bláhové děvče
  • 1938 - Boží mlýny
  • 1938 - Cestou křížovou
  • 1938 - Děti na zakázku
  • 1938 - Ducháček to zařídí
  • 1938 - Hrdinové hranic
  • 1938 - Její pastorkyně
  • 1938 - Klapzubova jedenáctka
  • 1938 - Manželka něco tuší
  • 1938 - Milování zakázáno
  • 1938 - Pozor, straší!
  • 1938 - Soud boží
  • 1938 - Stříbrná oblaka
  • 1938 - Škola základ života!
  • 1938 - Škola života
  • 1938 - Vandiny trampoty
  • 1938 - Zborov
  • 1937 - Advokátka Věra
  • 1937 - Armádní dvojčata
  • 1937 - Batalion
  • 1937 - Důvod k rozvodu
  • 1937 - Harmonika
  • 1937 - Hordubalové
  • 1937 - Jarčin profesor
  • 1937 - Klatovští dragouni
  • 1937 - Lidé na kře
  • 1937 - Lidé pod horami
  • 1937 - Lízin let do nebe
  • 1937 - Poručík Alexander Rjepkin
  • 1937 - Rozvod paní Evy
  • 1937 - Srdce na kolejích
  • 1937 - Švanda dudák
  • 1937 - Tři vejce do skla
  • 1936 - Divoch
  • 1936 - Komediantská princezna
  • 1936 - Lojzička
  • 1936 - Manželství na úvěr
  • 1936 - Páter Vojtěch
  • 1936 - Sextánka
  • 1936 - Švadlenka
  • 1936 - Trhani
  • 1936 - Tři muži ve sněhu
  • 1936 - Ulička v ráji
  • 1936 - Vlaštovky v hotelu
  • 1936 - Vzdušné torpédo 48
  • 1935 - Ať žije nebožtík
  • 1935 - Hrdina jedné noci
  • 1935 - Jánošík
  • 1935 - Jedenácté přikázání
  • 1935 - Jedna z milionu
  • 1935 - Milan Rastislav Štefánik
  • 1935 - Pan otec Karafiát
  • 1935 - První políbení
  • 1934 - Anita v ráji
  • 1934 - Grandhotel Nevada
  • 1934 - Hrdinný kapitán Korkorán
  • 1934 - Mazlíček
  • 1934 - Na růžích ustláno
  • 1934 - Nezlobte dědečka
  • 1934 - Pokušení paní Antonie
  • 1934 - Pozdní máj
  • 1934 - Tři kroky od těla
  • 1934 - U nás v Kocourkově
  • 1934 - Za řádovými dveřmi
  • 1933 - Okénko
  • 1933 - Pobočník Jeho Výsosti
  • 1933 - Revizor
  • 1933 - Řeka
  • 1933 - Svítání
  • 1933 - S vyloučením veřejnosti
  • 1933 - Záhada modrého pokoje
  • 1932 - Anton Špelec, ostrostřelec
  • 1932 - Děvčátko, neříkej ne!
  • 1932 - Funebrák
  • 1932 - Kantor Ideál
  • 1932 - Malostranští mušketýři
  • 1932 - Písničkář
  • 1932 - Růžové kombiné
  • 1932 - Šenkýřka „U divoké krásy“
  • 1931 - Aféra plukovníka Redla
  • 1931 - Dobrý voják Švejk
  • 1931 - Karel Havlíček Borovský
  • 1931 - Miláček pluku
  • 1931 - Muži v offsidu
  • 1931 - Psohlavci
  • 1931 - To neznáte Hadimršku
  • 1931 - Třetí rota
  • 1930 - C. a k. polní maršálek
  • 1930 - Když struny lkají
  • 1930 - Osudy dobrého vojáka Švejka
  • 1929 - Plukovník Švec
  • 1929 - Svatý Václav
  • 1928 - Modrý démant
  • 1928 - Páter Vojtěch
  • 1926 - Dobrý voják Švejk
  • 1926 - Falešná kočička aneb Když si žena umíní
  • 1926 - Lásky Kačenky Strnadové
  • 1926 - Pantáta Bezoušek
  • 1926 - Švejk v ruském zajetí

Dokumentární:

  • 2010 - Komici na jedničku (TV seriál)
  • 2003 - Jári (TV film) - a.z.
  • 1971 - Sólo pro Jaroslava Marvana
  • 1970 - Muž, který rozdával smích
  • 1970 - Vzpomínka a fakta
  • 1959 - Jaroslav Marvan
  • 1941 - II. Filmové žně

TV pořady:

  • 2008 - Hvězdy slaví na Silvestra (TV pořad)
  • 1995 - Úsměvy českého filmu (TV pořad)
  • 1940 Národní cena za film KATAKOMBY
  • 1950 Státní cena II. stupně a herecký výkon ve filmu BYLO TO V MÁJI
  • 1951 Státní cena
  • 1955 titul zasloužilý umělec
  • 1958 Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
  • 1970 Zlatý krokodýl za TV seriál HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO
  • 1970 Cena Thalie
  • 1971 titul národní umělec
  • 1971 Cena za herecký výkon na Filmovém festivalu pracujících (FFP) za snímek PARTIE KRÁSNÉHO DRAGOUNA



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz