Jana Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze do rodiny krejčího. Krvelační nacisté jí záhy umučili maminku, čímž po zbytek svého života trpěla. Vyučila se aranžérkou, ale smysl svého života nalezla v herectví, které absolvovala roku 1965 na pražské DAMU. V letech 1965 – 1966 setrvala u Státního divadelního studia v Praze a v období 1966 – 1971 působila v příbramském divadle.Nakonec setrvala
Jana Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze do rodiny krejčího. Krvelační nacisté jí záhy umučili maminku, čímž po zbytek svého života trpěla. Vyučila se aranžérkou, ale smysl svého života nalezla v herectví, které absolvovala roku 1965 na pražské DAMU. V letech 1965 – 1966 setrvala u Státního divadelního studia v Praze a v období 1966 – 1971 působila v příbramském divadle.Nakonec setrvala v činohře pražského Národního divadla (od 1. dubna 1972 až do 31. července 1998), z něhož odešla až ukončením pracovního poměru ze zdravotních důvodů. Přesto byla za svého života významnou členkou české první scény a dnes už nesmazatelně patří do divadelní historie druhé poloviny 20. století.Březinová jako herečka pracovala s mírným náznakem a náčrtem, měla několik charakterových vrstev, které postupně divákovi odkrývala. Dokázala sehrát hrdou velkou ženu či pouze prostou venkovanku s přirozeností, bystrostí, poetickým kouzlem, citem a uzavřeností do sebe. Tlumené emoce dokázala přesně zvyšovat a gradovat.Měla výborné něžné hlasové dispozice, kultivovaný pohyb a gesta, prostotu a vrozenou eleganci. Z divadelních kreaci si uveďme Johanku („Dáma není k pálení“), Roxanu („Cyrano z Bergeracu“), Slávku Hlubinovou („Měsíc nad řekou“), Maryšu („Maryša“), Peggy Grantovou („První stránka“), Marii („Vévodkyně valdštejnských vojsk“), kněžnu („Lucerna“), Jenny („Farma“), „Hamlet“ (členka herecké suity) aj.V českém filmu debutovala jako mladá žena dirigenta Arnošta Moravce (Josef Zíma) v Podskalského komedii ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ (1966). O dva roky později byla milenkou v OHLÉDNUTÍ (1968) Antonína Máši. Kinematografie nikdy nedokázala využít velkého talentu této herečky a výraznými úlohami ji obdarovávala jen zřídka.V českých kinech diváci Janu Březinovou zahlédli jako ženu Božku v Matějkových NÁVRATECH (1972), ženu v dramatické etudě Studia FAMU s názvem COMPANIERO (1974), pekařku Zuzku v koprodukční pohádce Jana Schmidta NEVĚSTA S NEJKRÁSNĚJŠÍMA OČIMA (1975), bývalou spolužačku Janu Pecháčkovou v oblíbené komedii VRCHNÍ, PRCHNI! (1980) Ladislava Smoljaka, úřednici v KALAMITĚ (1981) Věry Chytilové, třídní v Matulově BLOUDĚNÍ ORIENTAČNÍHO BĚŽCE (1985) a v jiných.Významnějšími úkoly byla přísná matka Anna v HONU NA KOČKU (1979) Milana Muchny, maminka v dětském snímku Štěpána Skalského ZAKÁZANÝ VÝLET (1981) a v Jirešově NEÚPLNÉM ZATMĚNÍ (1982), Dorota v PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983) Otakara Vávry, Marie v dramatu PÍSNĚ BY NEMĚLI UMÍRAT (1983), špiónka Eva Krausová v Brynychově MRAVENCI NESOU SMRT (1985) a Kabátová v TÍSŇOVÉM VOLÁNÍ (1985) Miloše Zábranského. A naposledy si zahrála Odu ve Weissově snímku MARTA A JÁ (1990). Hojně účinkovala ve slovenském filmu (DOVIDENIA V PEKLE, PRIATELIA, BIELA STUŽKA V TVOJICH VLASOCH, POSTAV DOM, ZASAĎ STROM nebo NEVERA PO SLOVENSKY).Velmi bohaté místo v jejím odkazu zaujímají dobré role v televizních inscenacích a pohádkách (DLOUHÉ DOPOLEDNE, VÝNOSNÉ MÍSTO, SPLYNUTÍ DUŠÍ, PŘEDEME, PŘEDEME ZLATOU NITKU, O ZAKLETÉM HADOVI, SLEČNA MÁRY, PŘIVEDLA ŽEBRÁKA NA MIZINU, O MĚKKÉM SRDCI PANÍ RUSKY, HASTRMAN, DOKTOR KAZISVĚT, NA ČÍ STRANU, ČERTŮV ŠVAGR, O ZRZAVÉ ANDULE, NEPOČESTNÁ, CHODNÍK CEZ DUNAJ, MUŽ, KTERÝ NEMĚL DŮVĚRU, FRANZ A FELICE, PRAVDA A LEŽ, POHÁDKA O PROLHANÉM KRÁLOVSTVÍ, KOUZELNÝ BOLEHOJ, VOJTÍK A DUCHOVÉ, ČERVENÝ KAMÍNEK, CYPRIÁN A BEZHLAVÝ PRAPRADĚDEČEK a zejména VLČÍ HALÍŘ), seriálech (DNES V JEDNOM DOMĚ, TISÍCROČNÁ VČELA, MY VŠICHNI ŠKOLOU POVINNÍ, TETA a KONEC VELKÝCH PRÁZDNIN) a rozhlasových dramatizacích.Spolupracovala též s dabingem (př. NEVĚSTA S NEJKRÁSNĚJŠÍMA OČIMA, ZVLÁŠTNÍ BYTOSTI), gramofonovými deskami („Amfitryon“, „Motýlí čas“, „Sváteční chvilky poezie“ a podobně) a při umělecké recitaci například s pražskou Violou a nebo televizním pořadem NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE. Jejím věrným a dlouholetým manželem a také otcem jediné dcery byl herec Zdeněk Dušek (*1942). Herečka a recitátorka Jana Březinová zemřela předčasně na rakovinu 29. května 2000 v Brně ve věku pouhých šedesáti let. Život této herečky zařadila Helena Maléřová do své knihy „Celá viola tvé duše“ (2005).(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)