V dětství byl fascinován cirkusovými klauny a už během studia herectví na konzervatoři v Tours a později Státní konzervatoři v Paříži měl jasno o svém žánru: komedii. Účinkoval nejprve ve vedlejších rolích her klasického repertoáru. V roce 1973 ho Robert Hossein angažoval do titulní role Moliérovy komedie Scapinova šibalství na scéně Kulturního domu v Remeši. Tehdy si Villereta poprvé všimli filma
V dětství byl fascinován cirkusovými klauny a už během studia herectví na konzervatoři v Tours a později Státní konzervatoři v Paříži měl jasno o svém žánru: komedii. Účinkoval nejprve ve vedlejších rolích her klasického repertoáru. V roce 1973 ho Robert Hossein angažoval do titulní role Moliérovy komedie Scapinova šibalství na scéně Kulturního domu v Remeši. Tehdy si Villereta poprvé všimli filmaři.Role vojína Girota ve válečném dramatu R.A.S. režiséra Boisseta byla první z dlouhé řady těch, které využívaly Jacquesovy vizáže dobromyslného tlouštíka s vyjukanýma, pomněnkovýma očima. Za úlohu nesmělého policisty Roberta Villierse v tragikomedii ROBERT ET ROBERT získal Césara 1979 a ve stejném roce byla uvedena i divácky veleúspěšná crazy komedie DISCIPLÍNA MUSÍ BEJT. Tyto dvě hlavní role definitivně potvrdily Villeretovu pozici pevné součásti francouzské kinematografie, podepřené z jedné strany sympatiemi publika, z druhé uznáním odborné veřejnosti. V následujících letech šel z filmu do filmu. Ufon Bandaska, pochutnávající si na ZELŇAČCE Louise de Funés, prostoduchý voják Jacques, dopisující si z fronty s mladou šlechtičnou v dramatu EDITH A MARCEL, citově frustrovaný číšník Gilbert v melodramatu GARCON! (nominace na Césara 1983), všetečný taxikář, který okrade bankovní lupiče v BEZVA FINTĚ nebo zoufalý televizní rosnička Jerome v REJI VÝTRŽNÍKŮ. To vše byly výrazné vedlejší role v úspěšných filmech, ale ta hlavní a životní měla teprve přijít.Většina Villeretových hrdinů jsou malí, obyčejní lidé, přehlížení a podceňovaní, dokud nedostanou příležitost předvést velké věci. A právě tak je to s Francoisem Pignonem, nenápadným úředníčkem finančního úřadu, který má posloužit jako terč výsměchu blahosklonných boháčů v BLBCI K VEČEŘI. Před natočením filmové verze (za niž získal Césara 1998), strávil Villeret s Pignonem bezmála tisíc večerů na jevišti, kde hrál Veberovu hru od roku 1993 a ještě dlouho po filmu. Diváci se tedy báječně bavili jeho komediálním koncertem, za léta vycizelovaným do nejmenších podrobností, a jako by Villereta znovuobjevili i filmaři. BLBEC K VEČEŘI ukázal, že dlouholetý notorický epizodkář je schopen sám utáhnout celý film a využil toho především režisér Jean Becker. Nejprve ho obsadil do role rezignovaného Ritona ve filmu DĚTI Z MARAIS, pak jako jednoduchého venkovana Joja Pytláka, který se rozhodne zavraždit nesnesitelnou manželku v tragikomedii ZLOČIN V RÁJI, a do třetice coby vojáka Jacquesa v melodramatu PODIVNÉ ZAHRADY.V profesním životě byl Jacques Villeret šťastnější než v osobním. Léta se potýkal s alkoholem a ten v kombinaci se silnou obezitou předčasně ukončil hercův život v lednu 2005.(zdroj: CSFD.cz, autor: Stuart Hampl)