Jacques Deray se narodil v roce 1929 v Lyonu v bohaté průmyslnické rodině jako Jacques Desrayaud. O film se začal zajímat velice záhy. V 19 letech odešel do Paříže, kde začal studovat herectví na škole dramatických umění Reného Simona. O 18 měsíců později získal první menší role jak na jevišti tak na plátně. Uvědomil si nicméně, že k herectví nemá tak velké vlohy, a začala jej lákat režie. V roce
Jacques Deray se narodil v roce 1929 v Lyonu v bohaté průmyslnické rodině jako Jacques Desrayaud. O film se začal zajímat velice záhy. V 19 letech odešel do Paříže, kde začal studovat herectví na škole dramatických umění Reného Simona. O 18 měsíců později získal první menší role jak na jevišti tak na plátně. Uvědomil si nicméně, že k herectví nemá tak velké vlohy, a začala jej lákat režie. V roce 1952 začal pracovat jako asistent režie takových osobností, jako byli Jean Boyer, Gilles Grandier, Luis Bunuel a Jules Dassin.Jeho filmový debut přišel v období francouzské nové vlny, ale na rozdíl od svých slavnějších kolegů chtěl diváky spíše bavit a nikoliv experimentovat a činit vážná hluboká politická a umělecká gesta. Soustředil se zejména na kriminální thrillery a po celý život se považoval za režiséra tradičních filmů. První samostatný snímek natočil až v roce 1960. Šlo o film GIGOLO, po kterém následoval RIFFI A TOKIO. Oba filmy vyvolaly příznivé ohlasy kritiky, která Deraye označila za následovníka Jeana Sierra Melvilla - ten byl považován za mistra politického thrilleru.Derayův první velký úspěch ale přišel až v roce 1969, kdy se prosadil se svým filmem BAZÉN, psychologickým thrillerem, který svedl dohromady dvě ikony francouzského filmu - Alaina Delona a Romy Schneiderovou. Pro Deraye to byl první z řady kasovních trháků a zároveň začátek úspěšné spolupráce a pevného přátelství s Alainem Delonem, s nímž spolupracoval na osmi filmech. Patřily mezi ně tak úspěšné snímky, jako BORSALINO, POVÍDKA O POLICAJTOVI nebo TŘI MUŽI NA ZABITÍ.Deray několikrát točil i s další hereckou legendou - Jeanem Paulem Belmondem - opět ve filmech, které u diváků velice dobře zabodovaly, jako byl např. DOBRODRUH nebo SAMOTÁŘ. Soustředil se na kriminální žánr, který mu přinesl přízeň diváků, a vyzkoušel si ho v nejrůznějších polohách: jako psychologický thriller (MOTÝL NA RAMENI), akční kriminálku (DOBRODRUH), thriller ve stylu neo-noir (UMŘÍT SE DÁ JEN DVAKRÁT) nebo špionážní drama (NĚČAJEV SE VRÁTIL).Vedle Belmonda a Delona pracoval s řadou dalších hvězd francouzského filmu, jako byli Michel Serrault, Yves Montand, Jean-Louis Trintignant, Jean-Claude Brialy nebo Lino Ventura. Jako znalec kriminálního žánru adaptoval řadu děl francouzských a anglických autorů (Georges Simenon, Jean-Patrick Manchette a Robin Cook). Často spolupracoval se špičkovým scénáristou Michelem Audiardem.Svůj poslední film režíroval v roce 1994 a poté pracoval pro televizi, úplně posledním televizním snímkem byla CLARISSA natočená v roce 1997. Za svůj přínos francouzské kinematografii získal řadu státních vyznamenání. Zemřel v roce 2003 ve svém domě u Boulogne-Billancourt nedaleko Paříže po několikaletém boji s rakovinou. I když jeho přínos francouzské kinematografii není tak převratný jako byl přínos např. Francoise Truffauta nebo Jeana-Luca Godarda, nelze Derayovi upřít, že natočil kasovně veleúspěšné snímky své doby a stal se klasikou v oblasti kriminálního žánru.(zdroj: CSFD.cz, autor: Milan "gudaulin" Černý)