Jacqueline Porel

Datum narození: 14.10.1918 / Místo narození: Divonne-les-Bains, Francie

Neprávem opomíjená francouzská herečka Jacqueline Porel platila na přelomu 40. a 50. let za významnou divadelní a filmovou herečku, v dobové konkurenci se jí ale nepodařilo prosadit tak, jak by si zasloužila, její jméno, stejně jako jména řady dalších členů rodiny, patří však dodnes do kulturních dějin Francie. Jacqueline, celým jménem Jacqueline Renée Parfouru-Porel, se narodila na konci první sv

Neprávem opomíjená francouzská herečka Jacqueline Porel platila na přelomu 40. a 50. let za významnou divadelní a filmovou herečku, v dobové konkurenci se jí ale nepodařilo prosadit tak, jak by si zasloužila, její jméno, stejně jako jména řady dalších členů rodiny, patří však dodnes do kulturních dějin Francie. Jacqueline, celým jménem Jacqueline Renée Parfouru-Porel, se narodila na konci první světové války v lázeňském městě Divonne-les-Bains na francouzsko-švýcarských hranicích. Jejími prarodiči byli nejvýznamnější dramatičtí umělci přelomu 19. a 20. století, herec a režisér Paul Porel (1843-1917) a herečka Réjane (1856-1920, vlastním jménem Gabrielle Charlotte Réju). Rodiče Jacqueline se brzy po narození dcery rozvedli a její otec, spisovatel Jacques Porel (1893-1932), se později oženil s filmovou hvězdou Jany Holt.Rodinný umělecký klan doplňme ještě zmínkou o jejím kmotrovi, jímž byl další významný divadelník té doby, Louis Jouvet (1887-1951). Vyrůstání v takovémto prostředí pochopitelně podnítilo v mladé Jacqueline touhu stát se herečkou a debutovala jako sedmnáctiletá nevelkou rolí v Allégretově filmu KRÁSNÉ DNY (Les beaux jours, 1935). Nedlouho nato začala hrát i divadlo, účinkovala například v Théâtre du Vieux-Colombier nebo Théâtre de Paris. Po boku dalších mladých nadějí francouzského filmu pak hrála v adaptaci divadelní hry 3200 METRŮ NAD MOŘEM (Altitude 3200, 1938), vyšší umělecké ambice měl také válečný příběh z francouzského venkova HRDINA Z MARNY (Le héros de la Marne, 1938).Na počátku války se Jacqueline Porel sblížila se zpěvákem Henri Salvadorem (1917-2008), s nímž měla syna, významného fotografa Jean-Marie Périera (*1940). Toho za vlastního uznal Jacqeulinin další životní partner, tentokrát již v manželském svazku (vzali se r. 1941), později slavný herec François Périer (1919-2002). S Périerem měla Jacqueline Porel další dvě děti, předčasně zemřelého režiséra Jean-Pierre Périera (1943-1966) a dceru, novinářku Anne-Marie Périer (*1945). Dva partnerské vztahy a narození tří dětí vysvětluje omezení hereččiných aktivit v průběhu čtyřicátých let, nadále ale stíhala hrát divadlo a po skončení druhé světové války jsou četnější i její aktivity ve filmu, byť ve vedlejších rolích a v dnes již zapomenutých snímcích melodramatického ražení (LŽI – Mensonges, 1945; TŘETÍ SRDCE – Tierce a coeur, 1947).V roce 1947 dochází k rozvodu s Françoisem Périerem, krátce nato Jacqueline nachází třetího muže svého života. Stal se jím Gérard Landry (1912-1999), opět herec, za nějž se provdala v roce 1951. Již dva roky předtím se jim ale narodil syn, který jako nemanželský potomek nosil matčino příjmení – Marc Porel (1949-1983) se nakonec stal Jacquelininým nejslavnějším synem a počátkem sedmdesátých let zaútočil na hvězdné pozice A. Delona a J. P. Belmonda. Ustálený soukromý život a odrůstající děti umožnily Jacqueline Porel vracet se častěji na divadelní jeviště (opět to bylo například Théâtre de Paris) i před kameru. V padesátých letech hrála v šestnácti filmech a vedle účasti na nenáročných komediích a muzikálech si zaslouží zmínku tituly kvalitativně převyšující dobovou produkci (PRAVDA BÉBÉ DONGEOVÉ – La vérite sur Bébé Donge, 1951; KDYŽ JE V PAŘÍŽI NOC – Razzia sur la chnouf, 1955, oba filmy v režii Henri Decoina).S Jacqueline Porel se mohli seznámit i naši diváci, ve slavném KAPITÁNOVI (Le capitain, 1960) s Jeanem Maraisem v hlavní roli hrála vedlejší roli manželky proradného prvního ministra Conciniho. Později se objevila také v adaptaci Zolova románu GERMINAL (1963). Později s filmem spolupracovala již jen výjimečně, bohaté uplatnění ale našla v dabingu (v amerických filmech například mluvila za Audrey Hepburn). V polovině osmdesátých let bojovala za očištění pověsti svého předčasně zemřelého a nejslavnějšího syna Marca Porela. Odmítala přijmout nejrůznější teorie o příčinách jeho úmrtí a byla odhodlána najít původce jeho drogové závislosti. Tehdy také definitivně rezignovala na další nabídky od filmu, divadla i televize a od té doby žije v soukromí.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)



Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz