J. A. (Josef Alfred) Holman (někdy ovšem psán taktéž jako Jan Alfred Holman, nesprávně Alfréd) se narodil 17. dubna 1901 v Týnci nad Labem. Po maturitě vystudoval pražské ČVUT, získal technické vzdělání a titul Ing. Ve 20. letech pracoval jako redaktor deníku „Tribuna“, později spoluvydával časopis „Trn“ a pracoval v propagaci závodů Škoda.Holman pomáhal taktéž spoluzakládat československý rozhlas
J. A. (Josef Alfred) Holman (někdy ovšem psán taktéž jako Jan Alfred Holman, nesprávně Alfréd) se narodil 17. dubna 1901 v Týnci nad Labem. Po maturitě vystudoval pražské ČVUT, získal technické vzdělání a titul Ing. Ve 20. letech pracoval jako redaktor deníku „Tribuna“, později spoluvydával časopis „Trn“ a pracoval v propagaci závodů Škoda.Holman pomáhal taktéž spoluzakládat československý rozhlas – Radiojournal a byl v něm krátce hlasatelem. Ve 30. letech si mj. vyzkoušel i post účastníka automobilových a motocyklových závodů. Aby toho nebylo málo, už ve 20. letech se zapojil do filmového světa jako dokumentarista. Točil různé dokumentární a reklamní snímky (REVOLUCE KRVE A DUCHA).Z jeho reklam vyniká především hraný němý film RAJSKÁ NARKOSA (1932) s Elou Šárkovou, který propagoval nemocnici Sanopz, přístroj značky McKesson od firmy Jan Angelo. Roku 1936 poprvé vkročil do celovečerního hraného filmu. Byl prve asistentem režiséra Nicolase Farkase, který v barrandovských ateliérech natáčel francouzskou a německou verzi (česká nakonec natočena nebyla) válečného snímku PORT ARTHUR (1936).Ještě týž rok byl vedoucím výroby u operetní komedie Vladimíra Slavínského ULIČNICE (1936). Ovšem své ambice směřoval ke scenáristické a režisérské práci. S Hugo Haasem napsal námět a scénář ke komedii DĚVČATA, NEDEJTE SE! (1937), který s Hugo Haasem Holman také spolurežíroval (Haas si v ní ještě zahrál hlavní roli profesora Emanuela Pokorného).O rok později podle svého scénáře spolurežíroval s Jiřím Slavíčkem nákladný válečným film ZBOROV (1938), jenž měl v pomnichovských dobách pomáhat českému obyvatelstvu a jenž byl i kladně přijímán. Už k samostatné režii přišel Holman až o dva roky později.Ke všem svým režírovaným filmům si napsal sám nebo ve spolupráci s literáty (Václav Řezáč, K. M. Walló, Josef Trojan) i scénář (ZBOROV, MINULOST JANY KOSINOVÉ, RUKAVIČKA, MODRÝ ZÁVOJ, VELKÁ PŘEHRADA a BLÁHOVÝ SEN). Jeho samostatná režijní tvorba padá plně do období německé okupace, kdy se uvedl jako zručný režisér, poučen cizími vzory, především melodramatických, psychologických snímků a komorních společenských dramat.Do kin uvedl drama MINULOST JANY KOSINOVÉ (1940) se začínající Vlastou Matulovou podle filmové povídky Vladimíra Neffa, dalším rokem pokračoval filmy obdobného ražení, RUKAVIČKOU (1941) pro Natašu Gollovou a MODRÝM ZÁVOJEM (1941) opět Vlasty Matulové v titulní dvojroli. Následující rok ovšem ze svého zavedeného žánru vybočil a stvořil „budovatelské“ drama VELKÁ PŘEHRADA (1942) jako oslavu lidské práce.Svým posledním snímkem v české kinematografii BLÁHOVÝ SEN (1943) se Holman znova vrátil i s Natašou Gollovou v titulní úloze ke společenskému dramatu. Musel natočit taky jeden německý film pro Pragfilm LÁSKA, VÁŠEŇ A ŽAL / LIEBE, LEIDENSCHAFT UND LEID (1943).Na rozhraní 30. a 40. let si vyzkoušel i nově se rozvíjející disciplinu – filmový dabing. Režíroval v roce 1939 české znění (jeden z prvních českých dabingů) ve studiích AB Barrandov u hraného filmu Sachi Guitryho HISTORKY ELYSEJSKÝCH POLÍ / REMONTONS LES CHAMPS – ÉLYSÉES (1938).Ke konci války začal Holman připravovat a natáčet další film, krimi 13. REVÍR (1945) s Lídou Baarovou. Ovšem po odhalení ilegální skupiny, ve které se on angažoval, gestapem uprchl režisér přes frontu na již osvobozené Slovensko (k tomuto titulu se již nevrátil a dokončil ho Martin Frič s Danou Medřickou). Přes frontu do Košic odnesl návrh poválečného znárodnění československé kinematografie, který se stal součástí Košického vládního programu a později se uskutečnil. Podílel se tedy na filmovém znárodnění.Doprovázel z Košic prezidenta Edvarda Beneše a cestou natočil a režíroval první část (druhou režíroval a natočil Otakar Vávra) dokumentu VLAST VÍTÁ (1945). Poté zanechal filmové dráhy a pracoval jako přednosta hospodářského odboru Ministerstva zahraničí (1945 – 1948) a roku 1952 s Milošem Havlem emigroval do Západního Německa. Usadil se v Mnichově pracoval jako režisér a redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa.Ještě natočil několik filmů a dokumentů pro kina, německou a rakouskou TV (např. ZWEI HERZEN VOLLER SELIGKEIT, BILDERBUCH GOTTES). V exilu byl rovněž předsedou Československého poradního sboru a člen Rady svobodného Československa. Všestranný J. A. Holman zemřel 20. dubna 1980 (uvádí se i rok 1987) v bavorském Mnichově v NSR, tři dny po 79 narozeninách.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)