K-S 5 U Potoka

Stavba objektu

Postup stavebních prací můžeme u srubu K-S 5 sledovat zejména v rámci výstavby podúseku Červený Potok. Úplně první práce v podobě průzkumných sondáží provedla firma Ing. V. Reichl z Hradce Králové. Sondu na srubu K-S 5 vykopali dva dělníci v období od 20. do 24. 9. 1935. Následovalo přesné vytýčení objektů, které v úseku Červený Potok vykonali ve dnech 12. a 13. 12. 1935 pracovníci ŽSV III pplk. pěch. Malec, pplk. žen. Kučera a kpt. žen. Hlavsa. Přes zimu pak byly zpracovány jednotlivé projekty objektů. Na jaře 1936 vyhrála neveřejnou soutěž na jejich stavbu pražská firma Dr. Skorkovský, která se zavázala postavit všech 8 srubů za 250 pracovních dní za zadávací částku 6 371 078 Kč. Stavba úseku začala dne 17. 6. 1936. Z periodických hlášení o postupu prací víme, že stavba probíhala od K-S 9 ke srubu K-S 2.

Za války

Během okupace se ke srubu K-S 5 "U potoka" přiklonilo štěstí, jako jeden z mála objektů postavených na Králicku byl ušetřen dělostřeleckých a trhacích pokusů a válku přečkal prakticky bez poškození. Během okupace totiž pravděpodobně sloužil jako sklad a zázemí pro okupační armádu která na ostatních objektech v okolí cvičila taktiku a zkoušela dělostřelecké zbraně včetně podkaliberních střel Röchling a to jej uchránilo. Poškozeny byly pouze pancéřové zvony a to nijak dramaticky.Po podepsání mnichovské dohody se ještě před opuštěním objektu podařilo vojákům demontovat všechny zbraně a většinu vnitřního vybavení objektu takže nepříteli padl do rukou v podstatě prázdný objekt.

Po válce

V roce 1953 získal n.p. Kovošrot svolení k jejich vytržení a odvozu. Brzy se tak také stalo. Kovošrot přistoupil ke svému úkolu s pečlivostí sobě vlastní. Jeho zaměstnanci dokázali poškodit celý objekt nenapravitelným způsobem. O efektivitě jejich práce podávají důkaz velké střepiny z roztrhaných zvonů nalezené ve zdevastovaných šachtách a o stylu práce vzpomínky obyvatel na rozbitá okna a popraskané stěny domu po skončení trhání.
S odjíždějícími jeřáby Kovošrotu se na K5 opět usmálo štěstí. Narozdíl od většiny ostatních popisovaných objektů zůstala K5 ušetřena hlavních surovinových nájezdů obyvatelstva. Nikdo nevysekal ochranné ocelové plechy, a pro zisk několika cihel nerozbil dochované příčky v dolním patře, které narozdíl od příček v patře horním přečkaly pobyt Kovošrotu ve zdraví. Srub možná zachránila likvidace původní příjezdové cesty - část vedoucí přes pole byla rozorána, okolí objektu pohltila vegetace.
1992 - Zima1992 - Zima v následujících letech se ve vzpomínkách místních lidí dochovaly pouze z "odborného hlediska" nezajímavé vzpomínky. Jako je třeba historka s liškami. Ty si v K5 udělaly pelech, kde vyváděly mladé a kradly po vesnici domácí zvířata, aby je uživily. Myslivci je odhalili a pustili vchodem dovnitř psa a poté čekali u zvonových šachet a stříleli po liškách, které tudy zmateně vybíhaly. Lišek je mimochodem v okolí K5 v poslední době poměrně hodně.