Ivana Pavlová se narodila 9.června 1946 v Plzni. Od útlého věku byla pohybově nadaná, a tak již od pěti let navštěvovala školu baletu. Jejími učiteli byli například Jiří Němeček, Pavel Šmok nebo Luboš Ogoun. Jako tanečnice vystupovala i v divadle J.K. Tyla. Nic jí tedy nebránilo aby ve čtrnácti letech odešla studovat pražskou konzervatoř, kde jejími spolužáky byly Vlastimil Harapes nebo Ivanka Kub
Ivana Pavlová se narodila 9.června 1946 v Plzni. Od útlého věku byla pohybově nadaná, a tak již od pěti let navštěvovala školu baletu. Jejími učiteli byli například Jiří Němeček, Pavel Šmok nebo Luboš Ogoun. Jako tanečnice vystupovala i v divadle J.K. Tyla. Nic jí tedy nebránilo aby ve čtrnácti letech odešla studovat pražskou konzervatoř, kde jejími spolužáky byly Vlastimil Harapes nebo Ivanka Kubicová.O tři roky později, stále ještě jako studentka konzervatoře, vyhrává konkurz na hlavní ženskou roli Hanky v muzikálu Ladislava Rychmana STARCI NA CHMELU. ,,Nevěděla jsem co je muzikál, neznala jsem West Side Story a v životě jsem nehrála před kamerou,“ vzpomíná po letech na prvotní strach z natáčení Starců. Ivana i přes původní nedůvěru v sama v sebe, že nemůže tak náročnou roli zvládnout, uspěla. Po premiéře filmu se stala populární osobností a sklízela prakticky jen pozitivní kritiky, a tak mohla dál rozvíjet svou slibně rozjetou kariéru.V posledním ročníku konzervatoře přijala angažmá do divadla Balet Praha, se kterým potom čtyři roky jezdila po světě. V tomto divadle se potkala i se svým budoucím manželem a životním partnerem režisérem Pavlem Hoblem. S ním spolupracovala na televizních pořadech Autorevue nebo Revue Vltava. Znovu se setkala i s režisérem Rychmanem, s nímž spolupracovala na prvních televizních klipech v písničkách Dominiku a Moje střevíčky. Menší roli si zahrála i v rodinném filmu KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA.V roce 1967 její život poznamenal pracovní úraz, když na ni před premiérou v divadle spadla kulisa. Po zotavení pracovala jako externí tanečnice a asistentka choreografa v pražském divadle E.F. Buriana, kde působila až do roku 1983. Její život i kariéru navždy změnily poúrazové komplikace, které doktoři diagnostikovali jako poúrazovou epilepsii. Ivana z ničeho nic propadala do křečových stavů, které byly obvykle doprovázené poruchou vědomí. A tak se rozhodla navždy opustit svět divadla i tance a odešla do ústraní. ,,Byla jako Greta Garbo. Z ničeho nic zmizela, nedala nikomu vědět a nikdo, kromě jejího muže o ní nic nevěděl. Jakoby zmizela z povrchu zemského,“ popisuje její tehdejší náhlý odchod její bývalý spolužák Vlastimil Harapes.Stala se ženou v domácnosti a smyslem jejího života se stala péče o dům a manžela Pavla Hobla, který jí byl po celou dobu velkou oporou a jehož velmi milovala. Ten bohužel zemřel 20.5.2007 a od té doby bojuje se svou chorobou sama. ,,Toho, že jsem se vzdala divadla a tance nelituji. Udělala jsem to dobrovolně a z vlastní vůle. Naučila jsem se mít ráda jiné věci, které se staly náplní mého života. Prožila jsem pěkný život a znovu opakuji, že ničeho nelituji“, dodává po letech Ivana Pavlová-Hoblová.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jan "Reiniš" Bodnár)