Kittelovo muzeum na Krásné – Pěnčíně

Dům byl postaven roku 1782 zřejmě jako část souboru hospodářských stavení náležejících k Burku. Toho času sloužil jako konírna a obydlí pro čeleď, tzv. čeledník.

Uvnitř lze nad dveřmi nelézt historicky cenný klenák s nápisem „Anna K.“, odkazující pravděpodobně na Annu Marii Kittelovou rozenou Güntherovou († 1782), Kittelovu choť, jíž mohla být stavba věnována.

V průběhu 19. století přešel dům do vlastnictví rodiny Remišů a proto se mu říkalo, a dodnes mezi některými pamětníky říká, „Remišovna“. V roce 1910 koupil dům švec Josef Bouda. Na jeho rukodělný um najdeme do dnešních dní památku – několik do prahu přitlučených podkůvek z podpatků.

Posledními obyvateli domu byla rodina Mikulových, potomci manželů Boudových (Emílie a Josefa).

Budova pamatuje za celou svou historii i několik rozdílných řemeslných činností, jako vedle již zmíněného ševcovství také výrobu porcelánu a keramických nádob či výrobu rakví.
Nyní stavení slouží jako místo návratů do minulosti a hledání odkazů pro současnost.

Kittelova pracovna

Mnoho pověstí se zmíňuje o strašidelné pracovně plné čarovných knih, lidských kostí, zkumavek a skleněných nádob s pochybným obsahem. V této části muzea tedy získáte představu o pracovně pověstného doktora. Autorem této místnosti je starokatolický kněz Ivan Peschka.

Smržovský grimoár

Jeden exemplář magických knih, který Kittel mohl vlastnit, přetrval dlouhé roky v Lučním mlýnu ve Smržovce, takzvaný „Smržovský grimoár. J. Meissner, řídící učitel ve Smržovce, pořídil v roce 1929 jeho úplný otisk, jehož replika tvoří součást výstavy muzea.