Helena Monczáková se narodila 22. května 1882 (některé prameny uvádějí rok 1884) v ukrajinském Lvově, který v té době patřil do Rakouska – Uherska. Narodila se do smíšené polské – české rodiny a po otcově smrti s matkou, Češkou, odešla do Prahy. Měla se stát učitelkou, ale raději odešla k ochotnickému spolku Pokrok na Žižkově. Následně se pěvecky vyškolila u Dadly Škardové.Poté jako subreta a oper
Helena Monczáková se narodila 22. května 1882 (některé prameny uvádějí rok 1884) v ukrajinském Lvově, který v té době patřil do Rakouska – Uherska. Narodila se do smíšené polské – české rodiny a po otcově smrti s matkou, Češkou, odešla do Prahy. Měla se stát učitelkou, ale raději odešla k ochotnickému spolku Pokrok na Žižkově. Následně se pěvecky vyškolila u Dadly Škardové.Poté jako subreta a operetní zpěvačka vystupovala od roku 1907 na rozličných pražských scénách (Vinohradská zpěvohra, Aréna, Tylovo divadlo v Nuslích, Rokoko, Malá opereta, Nové divadlo). Příležitostně vystupovala i v Plzni (Divadlo J. K. Tyla), Brně, Olomouci (Moravské divadlo), Pardubicích, či na ochotnických scénách (Lacina společnost).Monczáková se přes titulní dívčí hrdinky přehrála do komických rolí rázných matek a tetiček. Při ztvárňování postav kladla největší důraz na práci s tělem, rukou, mimiky a zejména položením svého výrazného hlubokého hlasu. Za její nejcennější divadelní postavu se dá považovat její titulní kreace Heleny v populární operetě „Polská krev“.Na filmovém plátně poprvé debutovala jako majitelka módního salonu Serafína Škrtilová v komedii PRAŽSKÉ ŠVADLENKY (1929) Přemysla Pražského. Pražský ji obsadil také do jejího posledního němého snímku VENDELÍNŮV OČISTEC A RÁJ (1930), jako paní Karolinu Žemličkovou.Její první role ve zvukovém období se stala také její nejslavnější. V komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930) stvořila obraz rázné Hedviky Přecechtělové, která je místo manžela, plukovníka Přecechtěla (Theodor Pištěk) pravou velitelkou ospalé vojenské posádky a stejně přísnou matkou své dcery (Máňa Ženíšková).Po této velké roli následovaly již menší a epizodní roličky: paní Švarcová v komedii KARIÉRA PAVLA ČAMRDY (1931) Miroslava J. Krňanského, Fanynka ve Slavínského melodramatu PRÁVO NA HŘÍCH (1932), uklízečka ve velmi podprůměrné komedii DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE! (1932) Josefa Medeotti Boháče, švadlena ve snímku MADLA Z CIHELNY (1933) Vladimíra Slavínského, exekutorova rázná manželka v Burianově a Fričově komedii HRDINA JEDNÉ NOCI (1935), host na zámku ve filmu AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935) nebo žena s dítětem v Cikánově komedii BARBORA ŘÁDÍ (1935).Po deseti filmových rolí stvořila roku 1935 svoji poslední filmovou ukázku paní domácí v lidové komedii CÁCORKA Jana Svobody. Po těchto zkušeností se již v české filmu neuplatnila.Kromě divadelního a filmového herectví se Monczáková věnovala práci pro rozhlas a literární tvorbě, kdy publikovala různé knížky, novinové a časopisecké statě. I když je filmový odkaz Monczákové nevelký, svou rolí Hedviky v komedii C. A K. POLNÍ MARŠÁLEK (1930) se její obličej natrvalo zapsal do povědomí diváků. Helena Monczáková zemřela 11. či 25. listopadu 1958 v Praze ve věku sedmdesáti šesti let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)