Umělecký maskér Gustav (Augustin) Hrdlička se narodil 27. července 1908 v Praze do vlásenkářské rodiny Augustina Hrdličky. Odešel na obchodní školu, ale raději odešel zpět k otci a započal se učit jeho vlásenkářství. Svoje první vlásenkářské zkušenosti si odbyl v Pražském německém divadle. Ale v roce 1926 se stal s Josefem Kobíkem maskérem Lamačových košířských filmových ateliérů Na Kavalírce. Z e
Umělecký maskér Gustav (Augustin) Hrdlička se narodil 27. července 1908 v Praze do vlásenkářské rodiny Augustina Hrdličky. Odešel na obchodní školu, ale raději odešel zpět k otci a započal se učit jeho vlásenkářství. Svoje první vlásenkářské zkušenosti si odbyl v Pražském německém divadle. Ale v roce 1926 se stal s Josefem Kobíkem maskérem Lamačových košířských filmových ateliérů Na Kavalírce. Z existenčních důvodů také externě hrál a působil na předních pražských scénách: ve smíchovské Aréně, Rokoku, Divadle Komedie, Divadle Vlasty Buriana, Osvobozeném divadle či D 34 E. F. Buriana.O jeho vyspělé profesionalitě a maskérském umu svědči i fakt, že v roce 1936 odešel s Gustavem Machatým do slunné Itálie, kde to „dotáhl“ až na šéfmaskéra filmových ateliérů Cinecitt? v Římě pod jménem Gustavo Hrdlicka (někdy jako Hrdliska). S Italskou kinematografií spolupracoval jako maskér na více jak sedmdesáti filmech (např. CENTOMILA DOLLARI, II CAVALIERE DEL SOGNO, LE MISERIE DEL SIGNOUR TRAVEL atp.). Za druhé světové války působil také v italském divadle Cantachiaro italské herečky Anny Magnani.V roce 1947 se však vrátil do staré vlasti a stal se uměleckým maskérem pražských filmových ateliérů na Barrandově. Jako maskér se podepsal pod čtyřiceti poválečnými snímky nižší (PŘÍPAD Z – 8, PAN NOVÁK, ZOCELENÍ, JURÁŠEK, ANDĚL NA HORÁCH apod.), ale i té nejvyšší úrovně (PŘEDTUCHA, JAN ROHÁČ Z DUBÉ, ČAPKOVY POVÍDKY, TEMNO, CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ, MUŽ V POVĚTŘÍ, HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ, TAJEMSTVÍ KRVE, OBUŠKU, Z PYTLE VEN!, NEJLEPŠÍ ČLOVĚK, BYL JEDNOU JEDEN KRÁL, PSOHLAVCI, HRÁTKY S ČERTEM, PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU aj.).I když Hrdlička nejčastěji stál za kamerou, režiséři si ho občas obsadili i do malých rolí (často ve své profesi maskéra či kadeřníka, a často také do filmů, u kterých byl uměleckým maskérem), ve kterých začínal již za němé éry.Hrál kadeřníka v Innemannových MILENKÁCH STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (1927), Iva a rychtáře v osvětovém Kokeislově filmu STÍN VE SVĚTLE (1928), hosta s gramofonem v komedii HANIČKO, CO S TEBOU BUDE? (1928) režiséra Nikolaje Larina a garderobiéra v Kmínkově melodramatu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929).Před odchodem do Itálie se ještě objevil v pěti zvukových snímcích na začátku třicátých let: prodavač u Zlatníka v české i německé verzi komedie TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931) Martina Friče a Karla Lamače, tanečník na důstojnickém večírku v Longenově filmu MILÁČEK PLUKU (1931), povaleč v Cikánově DOMĚ NA PŘEDMĚSTÍ (1933) a divadelní maskér v Kmínkově KLUBU TŘÍ (1935). V roce 1936 se ještě objevil v Machatého italském dramatu BALLERINE.Jako příležitostný herec epizodních rolí se v českém filmu uplatnil i po válce ve snímcích CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (lazebník), MŮJ PŘÍTEL FABIÁN (vrchní ve vinárně), BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... (sklenkář), BOTOSTROJ (holič), VZORNÝ KINEMATOGRAF HAŠKA JAROSLAVA (číšník v restauraci a školník), ANDĚL NA HORÁCH (rekreant), O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (psychiatr), HRY A SNY (číšník), HLAVNÍ VÝHRA (muž s novinami), POSTAVY MIMO HRU (domácí divák), CHLAP JAKO HORA (číšník), LIDÉ ZA KAMEROU (maskér), PRAŽSKÉ BLUES (vrátný), DOBRODRUŽSTVÍ S NAHÝM KLUKEM (pasažér), VRAŽDA PO NAŠEM (rekreant) a desítky dalších.Jako herec a maskér spolupracoval rovněž s rozhlasem a s televizí (inscenace ZAČÁTEK KONCE a seriál KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA). Jako odborník na slovo vzatý vyučoval práci s maskou studentům na pražské FAMU. Za svojí práci získal Hrdlička několik ocenění (namátkou uveďme Uměleckou prémii z roku 1952 za filmy CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ). Jeden z našich nejlepších uměleckých maskérů Gustav Hrdlička zemřel 16. dubna 1969 v Praze ve věku nedožitých šedesáti jedna let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)