Švédská herečka s nevšedním smyslným výrazem. Po studiu v Městském divadle v Gothenburgu (1950-52) se stala jejím přelomovým debutem hra Gustafa Molandera KARLEK (1952). Když se Ingmar Bergman ujal vedení divadla v Malmö, přijala jeho pozvání a účinkovala jako Margareta v Goetheově FAUSTOVI. V tomto divadle působila v letech 1954-1959.Bergman ji následně obsadil do řady svých filmů a vzájemná spol
Švédská herečka s nevšedním smyslným výrazem. Po studiu v Městském divadle v Gothenburgu (1950-52) se stala jejím přelomovým debutem hra Gustafa Molandera KARLEK (1952). Když se Ingmar Bergman ujal vedení divadla v Malmö, přijala jeho pozvání a účinkovala jako Margareta v Goetheově FAUSTOVI. V tomto divadle působila v letech 1954-1959.Bergman ji následně obsadil do řady svých filmů a vzájemná spolupráce trvala přes 50 let. Z nejznámějších uveďme roli němé ženy ve slavném snímku SEDMÁ PEČEŤ (1957), můžeme ji vidět ve filmech LESNÍ JAHODY (1957), PRAMEN PANNY (1960) a zejména pak v dramatu MLČENÍ (1963), kde stvárnila jednu z hlavních postav. Vyslyšela také několik nabídek ze zahraničí, tato působení ale nedala plně vyniknout jejímu talentu.V roce 1977 ji Bergman opět učinil nabídku, kterou nemohla odmítnout, a to režii filmu RAJSKÉ MíSTO (1977), který obdržel celosvětově mnoho cen a časopis Time jej označil za jeden ze čtyř nejlepších neamerických filmů roku 1978. Pracovala také jako Bergmanův asistent režie.Lindblomová se mnoho let angažovala pro Královské dramatické divadlo (konkrétně od roku 1968), kde se objevila v hrách Augusta Strindberga nebo Williama Shakespeara. Na filmovém plátně se v té době představila jen zřídka, o to více se pak zaskvěla v dětském televizním pořadu KASPAR I NUDADALEN (2001).V roce 2002 obdržela za své celoživotní úspěchy švédskou filmovou cenu - Zlatého brouka (Guldbagge), dále točila filmy pro Bergmanovu společnost Cinematograf a v roce 2004 například režírovala jeho adaptaci hry ROSMERSHOLM pro Radioteatern.(zdroj: CSFD.cz, autor: Marek "džanik" Janík)