Italský divadelní herec Gualtiero Tumiati se před kamerou začal objevovat až v pokročilém věku a jen zřídka, díky několika menším filmovým rolím z úplného závěru své umělecké dráhy je nicméně dodnes známý divákům po celém světě. Jeho rodištěm bylo starobylé město Ferrara v severní Itálii, pocházel z početné rodiny, několik jeho blízkých příbuzných se prosadilo v různých oborech, jeho bratři Domeni
Italský divadelní herec Gualtiero Tumiati se před kamerou začal objevovat až v pokročilém věku a jen zřídka, díky několika menším filmovým rolím z úplného závěru své umělecké dráhy je nicméně dodnes známý divákům po celém světě. Jeho rodištěm bylo starobylé město Ferrara v severní Itálii, pocházel z početné rodiny, několik jeho blízkých příbuzných se prosadilo v různých oborech, jeho bratři Domenico (1874-1943) a Corrado (1885-1967) se prosadili jako spisovatelé, další bratr Leopoldo (1879-1966) byl významným právníkem a univerzitním profesorem.Gualtiero Tumiati původně vystudoval práva a začínal jako koncipient v zavedené advokátní kanceláři svého otce, ve třiceti letech se ale mimo jiné díky svým bratrům dal k divadlu, první velký úspěch zaznamenal v roce 1910 jako Cyrano z Bergeracu. Za první světové války hrál pro italské vojáky na frontě, ve dvacátých letech našel zázemí v Miláně, kde vynikl v Shakespearově Večeru tříkrálovém nebo v Molnárově hře Liliom. V roce 1936 byl přizván jako pedagog na Národní akademii dramatických umění v Římě, tady ale působil jen krátce.Teprve v bezmála šedesáti letech se Gualtiero Tumiati poprvé objevil před kamerou, ovšem hned ve velké roli. V Gallonově mezinárodně úspěšném životopisném snímku CASTA DIVA (1935) ztvárnil postavu slavného houslisty Paganiniho. Znovu se k filmu vrátil až za druhé světové války, středně velké otcovské role hlavních hrdinů odehrál v adaptacích literárních předloh (MALOMBRA, 1942; EVŽENIE GRANDETOVÁ – Eugenie Grandet, 1946; KAPITÁNSKÁ DCERKA – La figlia del capitano, 1947), často ale hrál i podružné epizody bezejmenných starců. Točil také s Lídou Baarovou (JEŠTĚ ŽÍT – Vivere ancora, 1944) nebo se Sarah Churchill, dcerou britského premiéra Winstona Churchilla (DANIELE CORTIS, 1947).Mezitím se po válce začal úspěšně věnovat i divadelní režii (Romeo a Julie), svou filmografii v padesátých letech rozšířil o několik titulů tehdy populárního dobrodružného žánru (ZORRŮV SEN – Il sogno di Zorro, 1952; RYTÍŘ BEZ ZÁKONA – Le avventure di Mandrin, 1952), hrál ale i ve fimech ze současnosti, připomeňme alespoň menší roli dědečka v legendární komedii MALÝ SVĚT DONA CAMILLA (Don Camillo, 1951). Tumiati natočil celkem 34 filmů, svou participaci před kamerou zakončil účastí v několika dodnes známých mezinárodních projektech. Jako abbé Faria stál po boku Jeana Maraise ve francouzsko-italské adaptaci Dumasova románu HRABĚ MONTE CHRISTO (Le comte de Monte Cristo, 1954), otce hlavního hrdiny Pierra Bezuchova (Henry Fonda) ztvárnil v americkém velkofilmu VOJNA A MÍR (War and Peace, 1956) realizovaném v Itálii podle slavné předlohy L. N. Tolstého.Gualtiero Tumiati zemřel v Římě 23. dubna 1971 ve věku 94 let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)