Filmografie herečky Gis?le Casadesus není početně nijak bohatá, ve francouzském divadle dvacátého století ale po sobě zanechala výraznou stopu. Pochází z proslulé umělecké rodiny španělského původu, jejím otcem byl hudební skladatel a dirigent Henri Casadesus (1879-1947). V hudební branži vynikli i Henriho další bratři, jeden z nich, houslista Marius Casadesus (1892-1981) byl otcem předčasně zemře
Filmografie herečky Gis?le Casadesus není početně nijak bohatá, ve francouzském divadle dvacátého století ale po sobě zanechala výraznou stopu. Pochází z proslulé umělecké rodiny španělského původu, jejím otcem byl hudební skladatel a dirigent Henri Casadesus (1879-1947). V hudební branži vynikli i Henriho další bratři, jeden z nich, houslista Marius Casadesus (1892-1981) byl otcem předčasně zemřelé herečky Mathilde Casadesus (1923-1966).Vzhledem k rodinnému zázemí (kromě slavného otce je na místě zmínit i matku, která se věnovala hře na harfu) získala Gis?le již v dětském věku hudební vzdělání, absolvovala i taneční průpravu. Herectví pak studovala na pařížské Národní konzervatoři dramatického umění, absolvovala v oboru komedie s první cenou a hned poté byla angažována do nejslavnějšího francouzského divadla, Comédie Française, kde setrvala více než čtvrtstoletí (1934-1962). Tady účinkovala již jako studentka, první velkou roli odehrála v Lazebníkovi sevillském (1937), mezitím se objevila v řadě menších rolí, koncem třicátých let se ale vypracovala k pozici herečky hlavních dívčích rolí. Její doménou byla především francouzská klasika (Moliere, Racine, Musset), nevyhýbala se ale ani modernějším postavám.Před filmovou kamerou se objevila poprvé v L'Herbierově komedii DOBRODRUH (L?aventurer, 1934), stejně jako pro další herce z Comédie Française se ale pro ni stala spolupráce s filmem spíše výjimečnou záležitostí. Vynikla nicméně v několika adaptacích klasických literárních předloh ze čtyřicátých let (VAUTRIN, 1944; VĚČNÝ MANŽEL - L'homme au chapeau rond, 1946; CASANOVOVA DOBRODRUŽSTVÍ – Les aventures de Casanova, 1947).Po odchodu z Comédie Française v roce 1962 působila Gis?le Casadesus na dalších pařížských scénách, například Théâtre de Saint-Georges, jako výhradně divadelní herečka dosáhla ale unikátního rekordu mezi významnými osobnostmi francouzského divadla – ve filmu se neobjevila celých pětadvacet let. Až v roce 1974 hrála v Cayattově dramatu VERDIKT (Verdict, 1974), objevila se také v komedii VRTOHLAVÁ OVCE (Le mouton enragé, 1974). Příležitostně ale spolupracovala s televizí, která ostatně v její práci s kamerou začala během osmdesátých let převažovat. Později hrála například v americko-francouzském filmu SLADKÉ LŽI (Sweet Lies, 1988), se svými vrstevníky pak natočila komedii DO TOHO, MLÁDEŽI (Roulez jeunesse, 1992).Z nedávné práce Gis?le Casadesus můžeme připomenout komedii TAKOVÁ NORMÁLNÍ KRÁLOVSKÁ RODINKA (Palais Royal!, 2005), kde ztvárnila postavu královny matky, její následující filmografie zahrnuje další menší role v komediálním žánru, zatím naposledy se ale objevila ve filmu CES AMOURS-LA (2010) slavného režiséra Claude Leloucha. Mezitím se nadále uplatňovala i na divadelním jevišti, v letech 1993 a 1994 byla nominována na prestižní Molierovu cenu za své výkony v představeních B. H. Lévyho a F. Dorinové, v roce 2003 pak tuto cenu obdržela za své celoživotní dílo. Ke sbírce ocenění je na místě také nutno dodat, že Gis?le Casadesus je nositelkou Řádu za zásluhy a Řádu umění a literatury, její hereckou dráhu korunuje prestižní řád Čestné legie, který získala již v roce 1990.Manželem Gis?le Casadesus byl herec Lucien Pascal (1906-2006), měli spolu tři děti.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)