Význam skladatele Georgese Van Paryse v historii francouzské kinematografie je snadno doložitelný počtem filmů, k nimž složil hudbu. I v tom se nicméně dostupné zdroje liší a uvádí se čísla v řádu několika stovek, nejvíce pravděpobodný je počet cca 250 filmů. Van Parys pocházel z Paříže a od dětství se jako nadaný klavírista věnoval hudbě, v šestnácti letech začal hrát veřejně, mezitím ale stihnul
Význam skladatele Georgese Van Paryse v historii francouzské kinematografie je snadno doložitelný počtem filmů, k nimž složil hudbu. I v tom se nicméně dostupné zdroje liší a uvádí se čísla v řádu několika stovek, nejvíce pravděpobodný je počet cca 250 filmů. Van Parys pocházel z Paříže a od dětství se jako nadaný klavírista věnoval hudbě, v šestnácti letech začal hrát veřejně, mezitím ale stihnul vystudovat práva. Profesi právníka se však nikdy nevěnoval, jako pianista vystupoval v různých kabaretech a v roce 1927 složil svou první operetu. Jako skladatel vycházel Van Parys ve své tvorbě z díla Maurice Ravela a Clauda Debussyho, jeho doménou se staly chytlavé melodie a lehké operety, řadu z nich napsal se svým dlouholetým spolupracovníkem Philippem Paresem.Kariéru Van Paryse zásadně ovlivnil nástup zvuku ve filmu a slavný René Clair jej požádal o hudební doprovod k jednomu z prvních zvukových filmů MILION (Le million, 1930), vzápětí komponoval také pro slavný Bu?uelův film ZLATÝ VĚK (L´âge d´or, 1930). Jako autor převážně nenáročných, ale oblíbených melodií se Van Parys stal vyhledávaným spolupracovníkem pro filmy komediálního žánru a filmová zpracování dobově populárních operet. Filmy tohoto typu byly ve třicátých letech velmi oblíbené, Van Parys se tím pádem stal velmi vytíženým hudebníkem a skládal k několika filmům ročně. Jako autor původní hudby je podepsán i pod českou veselohrou JSEM DĚVČE S ČERTEM V TĚLE (1933), která vycházela z francouzské divadelní předlohy.Van Parysovy písně zpívali ve filmech populární zpěváci i herci, v jeho filmografii se výjimečně objevují i kvalitnější dramata slavných režisérů (ZNEUŽITÍ DŮVĚRY – Abus de confiance, 1937), častěji byl ale oslovován tvůrci komerčně zaměřených titulů (Jean Boyer, André Berthomieu). Ve čtyřicátých letech se Van Parys vrátil ke skládání operet, začal komponovat také pro krátké filmy a dokumenty, v roce 1953 byl členem poroty mezinárodního filmového festivalu v Cannes.Čeští diváci se s Van Parysovou hudební tvorbou mohli seznámit především díky jeho participaci na kvalitních filmech poválečné éry. Byl to opět René Clair, který jej požádal o spolupráci na svém slavném snímku MLČETI ZLATO (Le silence est d´or, 1946), později to byly VELKÉ MANÉVRY (Les grandes manoeuvres, 1955) nebo Renoirův FRANCOUZSKÝ KANKÁN (French Cancan, 1954), dobře známý je u nás také FANFÁN TULIPÁN (Fanfan la Tulipe, 1952). Na přelomu 50. a 60. let napsal Van Parys hudbu také k dobrodružným filmům v hlavní roli s Jeanem Maraisem (KAPITÁN FRACASSE – Capitain Fracasse, 1961; ŽELEZNÁ MASKA – Le masque de fer, 1962). V následujících letech skládal pro filmy již jen výjimečně, příležitostně ale pracoval pro televizi. Jeho poslední prací byla hudba ke komedii s Annie Girardot NEPIJE, NEKOUŘÍ, NEDROGUJE, ALE POVÍDÁ (Elle boit pas, elle fumme pas, elle drague pas mais… elle cause, 1970), později pak v dalších filmech občas zazněla jeho starší tvorba.Georges Van Parys zastával dlouhá léta funkci viceprezidenta Společnosti skladatelů a hudebních vydavatelů (SACEM), v roce 1968 získal za svůj dlouholetý přínos francouzské hudbě Velkou cenu. Zemřel v Paříži 29. ledna 1971 ve věku 68 let.(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)