Georges Lautner

Skvělý scénárista s velkým režijním talentem. Narodil se 26.ledna roku 1926 herečce Reneé Saint-Cyr. Ve svých sedmi letech zažívá první stěhování do Paříže za lepším, přičemž zde jeho matka oficiálně započíná svou hereckou dráhu. Dětství má poměrně klidné, ovšem často se o něj musí starat chůva, neboť vytížená matka z divadelních představení chodí často velice pozdě v noci a nemá již čas a trpělivost na jiné zájmy.Mladý Georges nastupuje v necelých patnácti na soukromé lyceum Jeanson de Sailly, které s úspěchem dokončuje. Jako mladý vystřídá několik profesí, a hlavně se dostává k filmu, nejdříve jako poslíček, posléze coby asistent režiséra u prvního snímku LE TRÉSOR DE CANTENAC. Asistentem je téměř deset let až do roku 1958, během těchto let několikrát zakusí i herectví před kamerou, ihned však z tohoto uměleckého odvětví prchá zase rychle za kameru do přítmí.Rokem 1958 oficiálně rozjíždí svou později velice tvůrčí vydařenou režisérskou kariéru a to snímkem LA MOME AUX BOUTOUNS. Film se však nesetkává s přílišným pochopením a tak zklamaný Georges rozmýšlí svůj další režisérský počin, tentokráte však chce točit naprosto svůj film, a proto si napíše i scénář. Do jedné z rolí MARCHE OU CRÉVE obsazuje Bernarda Bliera, pozdějšího skvělého a uznávaného herce a kamaráda. Film kritika příliš neztrhá, ale ani nepochválí. Opět zarmoucený režisér si však dlouho nenechává verdikt nezájmu líbit a točí další snímky spíše komedie s kriminální zápletkou.Zlom jeho tvorby a režisérského umu a snad i dlouholetých zkušeností se projeví až rokem 1963, kdy točí rovněž svůj scénář POVEDENÍ STREJCOVÉ s Linem Venturou, Bernardem Blierem, Jeanem Lefebvrem či Claudem Richem, skvělé herecké obsazení dělá z filmu báječnou podívanou a divácky oceněnou. Lautner je spokojený a rozmýšlí již nový snímek, na který dostává dotace od velké francouzské filmové produkční společnosti Gaumont. TAJNÝ POLICISTA rovněž s Blierem a Venturou jsou dalším divácky úspěšným počinem. Georges od této chvíle rád upřednostňuje do svých filmů Lina Venturu, který se mu stává dobrým kamarádem a uměleckým rádcem. Přichází komedie DES PISSENLITS PAR LA RACINE s de Funesem, následují MY SE NEHNĚVÁME či GALIAa s krásnou Mireille Darc. S touto výraznou blondýnkou také natočí ještě několik dobrých snímků "Stříbrného plátna".Přichází jeho opravdu dnes již kultovní PAŠA s Jeanem Gabinem v hlavní roli tvrdého komisaře, který pátrá po bandě zlosynů, jenž přepadli obrněný vůz s cennou zásilkou, hudbu skládal nadčasový Serge Gainsbourge, týž si i zahrál ve filmu miniroli. Od této chvíle jde Georgesovi na ruku každý producent a ten má tak volné pole působnosti pro realizaci svých kvalitních scénářů. Vznikají tak známé tituly jako BYL JEDNOU JEDEN POLICAJT s Constantinem, LEDOVÁ ŇADRA s Delonem či "richardovská komedie" VŠECHNO UVIDÍME. S oblíbeným Delonem pak točí i klasickou SMRT DAREBÁKA.Koncem sedmdesátých let se přelamuje jeho tvůrčí činnost při seznámení se s J.P.Belmondem, s kterým společně spolupracují na scénářích pro postupně čtyři kasovní trháky... POLICAJT NEBO ROŠŤÁK, slabší KAŠPÁREK, kultovní PROFESIONÁL s neodolatelnou hudbou Ennia Morriconeho a VESELÉ VELIKONOCE. V polovině osmdesátých let plodná spolupráce končí. Lautner točí i s krásnou Miou-Miou, do které se tajně zamiluje. Průběh pozdních osmdesátých let je ve znamení celkového úpadku dobrých scénářů a francouzského filmu jako celku.V roce 1990 točí další pamětné dílko ze svého skromného fondu VÍRA V NÁSILÍ a v roce 1992 okořeňuje poslední snímek s Belmondem ve své režii temným krimi NEZNÁMÝ V DOMĚ. Od této chvíle najíždí na vlnu komerčních krimiseriálů s nevalnou úrovní a uměleckou kritikou. Snad se ještě dočkáme od tohoto jistě bravůrního mistra slova i činu nějakého dernierového znamenitého snímku.(zdroj: CSFD.cz, autor: Daniel "LiVentura" Chmelař)