Ferry Majerová se narodila jako Bedřiška Grossová 27. listopadu 1893 v Praze. Majerová byla dlouhá léta provdána za herce a filmového režiséra Vladimíra Majera (1894 – 1957), díky kterému vystoupila z anonymity českých dějin.Svoji divadelní dráhu jako operní pěvkyně, subreta a herečka začínala pod jménem Frieda Grossová v Městském divadle v Plzni (1915). Následně dozrávala jako zpěvačka v zahranič
Ferry Majerová se narodila jako Bedřiška Grossová 27. listopadu 1893 v Praze. Majerová byla dlouhá léta provdána za herce a filmového režiséra Vladimíra Majera (1894 – 1957), díky kterému vystoupila z anonymity českých dějin.Svoji divadelní dráhu jako operní pěvkyně, subreta a herečka začínala pod jménem Frieda Grossová v Městském divadle v Plzni (1915). Následně dozrávala jako zpěvačka v zahraničních operách v Lublani, Terstu a také Záhřebu. Později byla již činná na pražských okrajových operetních scénách.Při své divadelní a pěvecké práci měla na zřeteli, že musí klást veliký a hlavní důraz na hlasový, mluvený projev. Poté dbala na pohyby rukou, mimiku, postavení těla a na vyjádření grotesknosti, dramatičnosti či dokonce tragikomiky.K filmu se dostala zásluhou svého muže, který ji jako režisér obsadil do svých dvou snímků jako hlavní a ústřední představitelku. Pouze jeden snímek se dochoval, a tak máme pouhý a jediný filmový doklad o jejích hereckých kvalitách a umění.Poprvé ji manžel obsadil do titulní úlohy dcery lesníka ze Šumavy a manželky bankéře (Bohumil Benoni) v melodramatu PÍSEŇ LÁSKY (1919). Ve snímku je hlavní představitelka (ztělesněná Majerovou) velmi nešťastně zamilována do houslového virtuóza (Jožka Schneider), ale kvůli svému velmi nešťastnému manželství nemá příležitost být šťastná. Autor scénáře a námětu Vladimír Majer nakonec nechal svoji ženu zemřít na puknutí srdce z nešťastné lásky. Snímek, který se však bohužel nedochoval, byl také zajímavý tím, že byl jediným dokladem filmového vystoupení a herectví významného člena operního souboru pražského Národního divadla Bohumila Benoniho.Následující rok ji již manžel obsadil do hlavní role Lucie v dalším melodramatu MAGDALENA (1920). Lucie byla prodána svým alkoholickým otcem (Jaroslav Vojta) do nevěstince, kde potkává Jiřího (Karel Lamač) do kterého se zamiluje, ale Jiří kandiduje na poslance a z důvodů Luciině minulosti nemůže být jejich láska naplněna. Snímek končí tím, že se Lucie vrací zpět do nevěstince a její pijanský otec umírá v příkopě u silnice. Majer tento film natočil na motivy veršovaného románu Josefa Svatopluka Machara. Debutoval zde také významný herec Národního divadla Jaroslav Vojta. Také další herci Národního divadla a Vinohradského se v tomto díle exponovali: František Roland, Václav Vydra st. a Václav Vydra ml., herci Betty Kysilková i Karel Schleichert a filmový režisér Rudolf Myzet.Nadále, i když její muž ještě režíroval a hrál, na filmovou dráhu definitivně rezignovala a obětavě se starala o svého manžela. Ve čtyřicátých a padesátých letech s ním musela snášet opravdu velmi zlé časy.Za německé okupace se Majer totiž nešťastně zkompromitoval s nacisty. Byl skutečným členem zločinecké aktivistické organizace Zelených hákových křížů, pronacisticky propagoval mezi svými kolegy ve Vinohradském divadle a přijal za okupace role v německých propagandistických filmech pod jménem Wladimir Majer.Po okupaci byl propuštěn z Městských divadel pražských, zatčen, vyšetřován, předán Lidovému soudu a odsouzen. Byla mu znemožněna herecká činnost a veřejné vystupování. Po osmiletém hereckém distanci měl možnost se kajícně vrátit do okrajových scén Vesnického divadla a Armádního uměleckého divadla v menších rolích a do snímku DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) s jednou epizodní úlohou.Po zrušení své kariéry a po smrti manžela v roce 1957 Ferry Majerová zapadla do úplného zapomnění a ani se neví, kdy v Praze zemřela.(zdroj: CSFD.cz, autor: Jarda "krib" Lopour)