Francouzský herec a zpěvák Fernand Sardou sám rád zdůrazňoval, že díky svému původu se nemohl stát ničím jiným než hercem a zpěvákem – narodil se do herecké rodiny, místem narození bylo nádraží v Avignonu. Rodiče byli neustále na cestách a Fernanda dali na výchovu k babičce, i na dálku ale dokázali projevit nesouhlas s tím, aby se vydal v jejich stopách. Fernand po svých nevalných úspěších ve škol
Francouzský herec a zpěvák Fernand Sardou sám rád zdůrazňoval, že díky svému původu se nemohl stát ničím jiným než hercem a zpěvákem – narodil se do herecké rodiny, místem narození bylo nádraží v Avignonu. Rodiče byli neustále na cestách a Fernanda dali na výchovu k babičce, i na dálku ale dokázali projevit nesouhlas s tím, aby se vydal v jejich stopách. Fernand po svých nevalných úspěších ve škole a zapálením pro jevištní vystupování ale k ničemu jinému nesměřoval.Absolvoval vojenskou službu v Maroku, zkoušel štěstí jako kabaretiér v jižní Francii, znovu i v Maroku, po smrti svých rodičů se pokusil prosadit i v Paříži a krátce před druhou světovou válkou se mu podařilo dosáhnout jisté obliby u posluchačů a diváků. Koncem třicátých let se poprvé objevil i před filmovou kamerou, v roce 1938 hrál epizodní role ve dvou filmech natáčených na jihu Francie, více příležitostí dostal ale až po válce. Mezitím se v roce 1945 oženil s Jackie Labbe (1919-1998), která pak byla v uměleckém světě známá jako Jackie Sardou.Jako zpěvák se Fernand Sardou proslavil po válce jedním duetem s Edith Piaf, zviditelnil jej i vyšší počet filmových rolí bodrých chlapíků. Několikrát hrál například s Fernandelem, který do filmů rád prosazoval své přátele z doby působení v jižní Francii (ZAKÁZANÉ OVOCE – Le fruit défendu, 1952; JARO, PODZIM, LÁSKA – Le printemps, l´automne et l´amour, 1954). Zmínku si zaslouží i menší role v umělecky ambiciózních projektech Marcela Pagnola MANON OD PRAMENE (Manon des sources, 1952) a LISTY Z MÉHO MLÝNA (Les lettres de mon moulin, 1954), desítky dalších nevelkých úloh mu nabídli významní i komerčně zaměření filmaři (H. G. Clouzot, Jean Renoir, André Berthomieu, Jean Boyer, Marc Allégret), naši diváci si mohou vzpomenout například na malý výstup muže s traktorem ve filmu ČETNÍK ZE SAINT-TROPEZ (Le gendarme de Saint-Tropez, 1964).Kromě práce před kamerou se Sardou věnoval hlavně divadlu, tvůrčí zázemí našel v Théâtre du Châtelet a Théâtre des Célestins. Kromě dobově populárních komedií vystupoval v operetách současného skladatele Francise Lopeze, širší možnosti se mu otevřely v Pagnolově slavné hře Marius. Koncem padesátých let začal točit také pro televizi. Poslední roli – a poměrně velkou – ztvárnil v černé komedii VELKÉ PROSTŘEDKY (Les grands moyens, 1975). Tady se také po delší době potkal před kamerou i se svou manželkou Jackie, s níž ve filmech společně hrál častěji v padesátých letech.Fernand Sardou zemřel náhle následkem infarktu v zákulisí divadla v Toulonu 31. ledna 1976 ve věku 65 let. Z manželství s Jackie Sardou měl syna, zpěváka Michela Sardou (*1947), další generaci rodiny zastupují Michelovy děti, spisovatel Romain Sardou (*1974) a herec Davy Sardou (*1978).(zdroj: CSFD.cz, autor: Pavel "argenson" Vlach)